Ružový panter 2

Druhé parazitování na slavné značce mi kupodivu přišlo o trochu snesitelnější (nebo už jsem předem čekal nejhorší?), ale pořád je dost ubohé. Nahrazení režisérského diletanta přece jen schopnějším tvůrcem prostě nemohlo zachránit všechno, navíc Shawn Levy měl nad filmem stále produkční kontrolu. Obsazení je smutným dokladem, že i skvělí herci musejí z něčeho platit účty (30%). (07.03.2015)

Vtipnější, nápaditější, hvězdnější a romantičtější než první díl. Jen to konečné rozuzlení nedosahuje "kvalit" prvního dílu. A že by byl film trapný? Ani náhodou. Ale i kdyby byl tenhle snímek sebeblbější, stojí za zhlédnutí... Už jen kvůli metroušskému Garciovi nebo chlupatému Molinovi v růžové baleťácké sukýnce - zážitek k nezaplacení!:-D (28.02.2009)

Sakra to byl nápad. Byl jsem PŘINUCEN se podívat v jeden den na smrtící dvojici novodobých Růžových panterů. Zatímco jednička šla přežít v relativní pohodě, ve dvojce jsem chtěl člověka co s tímhle nápadem přišel rituálné obětovat Peterovi Sellersovi. Ať mi nikdo ze zdejších netvrdí, že druhý díl je lepší. Jistě i tady jsou hodně dobré momenty, ale jako celek vyznívá Růžový panter 2 jako trapná ždímačka. Co z toho, že se třikrát zasměju když scénárista psal zbytek filmu pod jakousi infantiní drogou. Nebrat a vzít radši jedničku. I když radši nebrat ani tu a podívat se na starší a mnohonásobě lepší klasiku. Let me bring you up to speed... We know nothing. You are now up to speed. (30.05.2009)

Co naplat, že do filmu byly angažovány ještě větší hvězdy než v jedničce, že pár scén je opravdu vtipných (jenže hlavně kvůli své stupiditě) a že film celkem drží pohromadě, když vyznění je naprosto prázdné. Tento obnovený Panter prostě nefunguje a není se co divit. Jednou pozřené lahodné sousto už tak dobře prostě znovu nechutná. Hudba: Christophe Beck. (12.10.2009)

Navzdory všem výtkám a potupným komentářům je to po všech stránkách příjemné překvapení. Oproštěn od nutkání srovnávat s původní sérií, mohl jsem si v klidu vychutnat jiného, typicky "martinovského" Clouseaua, který se ve svém druhém dobrodružství posunul od dementa spíš k sympatickému podivínovi, ubral na ztřeštěnosti, přidal na svižnosti, a zaplnil plochu příběhu řadou bizarních dialogů (výborná deduktivní přestřelka), vtipných momentů (scéna s vínem) a úsměvných blbinek ("chochoba"). (08.03.2010)