Vojvodkyňa

Hoci aj s hviezdnym obsadením, "Vévodkyně" mi pripomínala skôr paperbackovú lovestorku ako poctivý historický fim, v ktorom ma zaujíma skôr riešenie iných vecí, ako kto koho dieťa nosí pod srdcom, komu sa narodil a nenarodil dedič, kto s kým oné, kedy a ako. Proste historická romantika so silným dôrazom na kostýmy a vlasový styling. Také účesy, ako som videl v tomto filme o 200 rokov neskôr už nosila snáď len Marge Simpsonová a moja teta Hildegard. Diváci, ktorí si labúžia v monumentálnych historických súbojoch, radšej ruky preč. (16.03.2010)

Scénář: Jeffrey Hatcher, Anders Thomas Jensen, Saul Dibb .. Musí to být krásné, být tak svobodný. ___ Spokojenost převládla. Pro mě absolutně neznámá Georgiana Cavendish, vévodkyně z Devonshire je představena, jako žena, která prošla mnohými útrapami a pokud se divák správně vloží do jejich pocitů, prožije si zajímavé seznámení. Prostupuje zde intimnost, intriky, okrajově politika, zamilovanost, vede nevěra a jiné aristokratické radovánky. Režisér Saul Dibb (ani jeho kameraman) sice není žádný Joe Wright, takže nepředvádí takové fantastické obrázky a montáže, ale atmosféru a poctivé dobové kouzlo si na úrovni drží. Hudba Rachel Portman je také příjemná, byť ke konci občas lehce Fontánovatí. Herecky je film sázkou na jistoty. Ralph Fiennes svého vévody drží ve strohé, vladařské přízemnosti, zato oslnivá Keira Knightley, to je obvyklá paleta emocí. 75%. (23.11.2008)

Kterak chce vévoda syna a narodí se mu tři dcery. Jeho úsilí po dosáhnutí mužského potomka je nezměrné. Ve zbytku filmu se večeří, snídá, tančí a souloží. Výtvarná stránka není nikterak ohromující, režijní unylost zadupává atmosféru a strhává do průměru i herce. Z filmů s Keirou je tento nejslabší, přesto v něm opět ukáže bradavku, i když se tento jev stává čím dál méně vzácnějším.... (22.11.2008)

Potěšilo mě, že vstup do děje netrval moc dlouho, jak bývá u některých histrických filmů zbykem. Začátek má spád a určitě by se našel režisér, který by prvních dvacet minut dokázal natáhnout na celovečení film. V první polovinu bych označil za poutavý příběh - určitě znáte ten rádoby euforický stav, kdy nehybně sedíte zcela pohlceni dějem. Děj se postupně mění na více výpravný, ztrácí na tempu, ale příběh je stále zajímavý. Popravdě, čekal jsem trochu jiný vývoj (přece jen jsem dost ovlivněn filmovými neuvěřitelnostmi), když přidám živelnost Keiry Knightly v úvodu, očekával bych od její role větší průbojnost; ačkoliv nakonec jsem rád, že se režisér nenechal unést a držel se biografie, která dělá příběh skutečnějším. Nemůžu se ubránit srovnání s Other Boleyn Girl, oba filmy jsou si podobné jak tématicky, tak i bezvýchodnou situací (pro mě vítězí The Duchess právě pro větší spád děje). Těšte se na opravdovou Sofiinu volbu. *** Opravdu nemůžu nevynachválit Keiru. (05.01.2009)

Peklo s vévodkyní ze světa, kde se vše řídí podle těch nejsměšnějších a nejzvrácenějších vzorců, kde nikdo není doopravdy svobodný (zvláště ženy, které v něm mají asi tolik práv jako vévodův pes), a který mne svou vykonstruovanou tragikou nikdy nepřesahující komnaty přepychových paláců a životní nudy irituje na nejvyšší mez. A jak se na červení zalitou knihovnu sluší, nechybí ani tradiční formulky: rigorózní a podbízivá matka, která by zasloužila lámat v kole, emancipovaná titulní hrdinka, jejíž sny nemohou dojít naplnění, vypočítavá přítelkyně, chladný a bezcitný manžel, fešný milenec, tuny dekadentních večírků, avantýr, slz a dvorskou etikou sešněrovaných slovních výměn. Nedá se říci, že by se jednalo přímo o zbytečný film, ale svou nijakostí, nudností, těžkou neoriginalitou, prázdnotou a Dibbovou režijní odevzdaností si o takový příměr koleduje. Přes fajnové herecké výkony určeno k brzkému zapomenutí... 2,5* (15.02.2009)