Vojvodkyňa

Vévodkyně stojí někde v půli mezi seriózním historickým dramatem o fungování aristokratických rodin v 18. století a mezi zfilmovanou dobovou bulvární historkou o záletnictví v nejvyšších kruzích. I kdyby se filmař nakrásně chtěl maximálně držet reality a přesnosti v zobrazení společenských vztahů příslušné éry, narazí na zásadní problém. Taková realita a myšlení jsou totiž dnešnímu divákovi bytostně vzdálené, a proto je nepřijme. Máme zkrátka tendenci posuzovat svět minulosti dnešníma očima. Tvůrci stojí v manželském sporu na straně Vévodkyně ztvárněné půvabnou Keirou Knightleyovou, i když dobová morálka stála jednoznačně na straně jejího manžela, který se choval podle dobových zvyklostí. Manželství se zakládala z ekonomických, provozních a reprodukčních důvodů. Plést do toho city byla čistá pošetilost. Na sexuální povyražení a citové vazby sloužili jiní. Na tom, že manželství představovalo mnohem spíš než pohodovou záležitost firmu se sešněrovanými pravidly a nevlídnou atmosférou, měla podstatný podíl i absolutní absence sexuální výchovy a požadavek panenství. Při zachování určité diskrétnosti měly nicméně majetné vrstvy dostatek možností k rozptýlení, byť genderově byli coby živitelé zvýhodněni muži. Kdyby měli lidé oné doby možnost spatřit naši současnost, zhrozili by se, jak lehkovážně přistupujeme k instituci manželství, na které stála tehdejší společnost. Vévodkyně je kostýmní velkofilm, kde je na co koukat a co obdivovat, počínaje velmi solidní výpravou a hereckými výkony předních evropských herců konče. Z komentářů je cítit, že někteří by ocenili spíš styl Jane Austenové a víc romantického ducha, ale taková prostě byla doba. Já měl spíš problém se scénářem, na kterém se ještě dalo víc zapracovat a rozvinout charaktery. Celkový dojem: 65 %. (14.03.2016)

Velmi provokativní a sexy kostýmní historické drama s přesvědčivou Keirou Knightley. Stát se vévodkyní prostopášného vévody z Devonshiru (Ralph Fiennes) nebyl vůbec jednoduchý úkol. Námluvy sice dopadly nad očekávání dobře, ale počít syna se zdá být téměř nemožné a dvě dcery, které s ním má spolu s třetí dcerou z jeho předchozího vztahu jsou pro umanutého vévodu málo. Dědic jeho jmění musí být syn. Georgiana však, i přes nesmlouvavý postoj jejího chotě, zůstává silnou ženou zachovávající si noblesu a hledající útěchu v náručí jiného muže, stejně tak jako jejímu manželovi není cizí svádět jiné ženy. Vše na tomto filmu dokonale podkresluje perfektně zachycenou atmosféru 18. století. Nádherné kostýmy, dokonale tklivá hudba Rachel Portman, výprava, skvělá kamera a to vše završeno brilantním výkonem Keiry Knightley, která opět dokazuje, že její herecký rejstřík je velmi neomezený a lepší ženský herecký výkon jsem už dlouho neviděl. Pochvalu zaslouží i poměrně zajímavý Ralph Fiennes, který zahrál neméně perfektně, ale měl to proti Keire dost těžké, protože ta ho v každé společné scéně nemilosrdně přehrávala, až mně ho bylo líto. Saul Dibb, který se podílel i na scénáři, to celé perfektně zrežíroval a neopomněl dodat nesmírně provokativní sexuální podtext, který se ovšem nepohybuje na nějaké laciné explicitní vlně, ale celou dobu diváka intenzívně dráždí a znepokojuje. Působivé drama. (29.09.2010)

Chladné a odtažité drama, které vlévá krev do žil snad jen hlavní herecký trojlístek a kostýmy. Keira Knightley se svou mladičkou tváří a hubeným tělem vypadá pěkně, ale osobně mi dobově nesedí tolik, jako Hayley Atwell a její adekvátní standardy dobové krásy. Obě doplňuje skvělý a odtažitý Ralph Fiennes. Marketingové propojení s Lady D mi snad kromě oslovení hlavní postavy Lady G přišlo trochu mimo, ale dobrá. Celý příběh je dost předvídatelný, okouzlí však krásným prostředím a úchvatnými kostýmy (o účesech Keiry ani nemluvím). To je vše. Film nenabízí více a ani nechce. Což je pro mě silně nedostatečné, protože zkrátit děj do jedné věty by nebyl problém a celá snaha ukázat, jak ženy dříve byly otrokyně svého muže, je předem příliš jasná a na efekt. Historické drama formálně pěkné, ale jinak prázdné. (05.03.2009)

Toto je neuveriteľné. Keira mi neúmyselne spôsobovala slzavé záchvaty, keď som bola nútená dívať sa na vychrtlé spôsoby lady Cecilie, v čarokrásnej austenovke sršala pôvabom mladého pochabého dievčaťa, no na lopatky ma položila svojím strhujúcim hereckým koncertom až vo filme Vojvodkyňa. Je neskutočné, ako sa museli ženy v dobách mužskej krutovlády plaziť po zemi, pykať za svoje oprávnené prehrešky a hriechy vyvolané neprípustným chladom opačného pohlavia, ktorý citová a krehká žena jednoducho nedokáže zniesť. Spútaná reťazami ignorantského manžela, vrhá sa nešťastná Georgiana do náruče chvíľkového naplnenia a vnútorného šťastia - ako neuspokojená lady Chatterlay - aby jej dotyk pominuteľnej radosti, bol kruto zavrhnutý. Nevidela som v tomto pôsobivom filme iba príbeh vojvodkyňe, jej feministických, politických či milostných postojov, nezaujíma ma možná autenticita zobrazenia jej života, to najdôležitejšie sa zachovalo - cesta romantického dievčaťa s naivnými ilúziami vedúca k prežitiu útrpných rokov, nádherná, okúzľujúca mladosť vysychajúca ako kvet bez vody... to presne sa stalo vojvodkyni z Devonshiru. A ja zostávam v niekoľkodňovom tranze, pretože Keira čoby pompézna dáma s monumentálnym klobúkom či ako osamelá ľudská troska, bola dokonalá. ,,I think of you all the time." 90% (29.08.2009)

Freedom is absolute....Tradičněji, vážněji a s anglickým chladem portrétovaná souputnice Marie Antoinette- bez rockových riffů, fontán šampaňského a rozevlátě opulentnímu stylu. Ale dřeň zůstává stejná- hledání svobody v okovech manželství, povinnost předat genetickou informaci mužskému potomkovi v posteli dle metody: close your eyes and think of England, manžel, který projevuje city zásadně psům a dívka, která má navzdory sešněrovaným korzetům volnou duši. Příliš volnou na pozvolna probouzející se 18. století. Nádherně oduševnělá Keira Knightley vdechla své nešťastné Georgianě veselý dívčí půvab Elizabeth Bennet i tragický osud Celie z Atonement- a desítky podob mezi nimi. Je- li tenhle zručně, ale nikterak vynalézavě natočený historický memoár čtivý a oživlý, pak především díky ní. Trvalo ještě více než sto let, než první ženy získaly volební právo. 75% (26.01.2009)