Réžia:
Jay RoachScenár:
Danny StrongKamera:
Jim DenaultHudba:
Dave GrusinHrajú:
Kevin Spacey, John Hurt, Bruce Dern, Tom Wilkinson, Denis Leary, Ed Begley Jr., Bob Balaban, Laura Dern, Bruce McGill, Gary Basaraba, Jayne Atkinson, Eve Gordon (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Kevin Spacey a Bob Balaban v hlavních rolích hvězdně obsazeného dokumentárního dramatu, jenž nahlíží pod povrch událostí kolem nejkontroverznějších prezidentských voleb v historii USA. Nejvyšší úřad v zemi je téměř na dosah a osud svobodného světa může viset na vlásku. Když se původní volební výsledky z Floridy ukáží jako neprůkazné, padne rozhodnutí přepočítat hlasy. Ovšem toto rozhudnutí je velmi kontroverzní, mnoho voličů pokládá přepočítání za neregulérní a odmítá jej. Nakonec musí rozhodnout Nejvyšší soud. Proces řídí charizmatický texaský republikán James Baker (Tom Wilkinson), který se pokouší získat podporu veřejnosti pro přepočet. Ale demokraté se nevzdávají a bývalý šéf Al Goreova volebního týmu Ron Klain (Kevin Spacey) hraje velmi tvrdě. Opoziční tábory se střetnou v boji o prezidentsví a jen velmi neochotně hledají cestu k přijatelnému kompromisu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (104)
Musím pochválit přístup Roache za jím zvolenou cestu, že se nesnaží o povrchní ultrarealistické zdokumentování důležitých údálostí kolem přepočítávání, ale nebojí se předvádět stereotypy až karikatury (alespoň z pohledu Evropana) svých hrdinů. Republikání jsou do jednoho představeni jako naškrobení kravaťácký slizáci, kteří se nebojí jít do bojů natvrdo, zatímco "hodní" demokraté oblečeni v ležérních košilích se snaží bojovat s všudypřítomnou nespravedlností. V rámci filmu to působí naprosto přirozeně (nikdo nechce film bez správných záporáků a Tom Wilkinson si svého neskutečně užívá), úplně přehledně a pomáhá dramatizaci děje. Škoda, že ten je právě stále o tom samém, jedna strana něco vymyslí a druhá jim to nemilosrdně překazí - ovšem to nemůžeme dávat úplně za vinu filmu. Čistá práce nejen v rámci televizní tvorby. 80 % ()
"Každý hlas musí být započítán...." I když od začátku sledování tohoto dokumentárního dramatu člověk ví, jak ta bitva právníků Ala Gora o ruční přepočítání hlasů na Floridě při prezidentských volbách v roce 2000 nakonec dopadne, je to celé poměrně strhující podívaná. A to i přesto, že stále dokola sledujeme vlastně jen to, jak někdo někomu telefonuje či vede poradu o tom, jakou právní kličku by šlo v daný moment použít. Musím přitom přiznat že občas bylo pro mě (coby ne Američana) až trochu složité se v tom všem orientovat. Ale ani na okamžik jsem se při sledování tohoto filmu nenudil. A jeho smysl vnímám zejména v tom, že ukazuje s jakou noblesou a grácií byl nakonec viceprezident Gore schopen ve výsledku uznat Bushovo vítězství. Jaký nepoměr když si člověk vzpomene na chování Donalda Trumpa o 20 let později. ()
"Naneštěstí pro nás slepí netopýři volí demokraty." Patřím mezi vyhlášené milovníky spravedlivých "vítězství demokracie". Mezi jedno z mých nejoblíbenějších patří to, při kterém byl slavnostně zvolen do funkce 43. prezidenta USA zparchantělý synek 41. prezidenta USA a Bůh zase jednou nadšeně žehnal Americe. Pochybnosti o legálnosti zvolení G. W. Bushe v roce 2000 dorazily i k mým uším a protože Georgeův intrikánsky zabržděný úsudek byl později častokrát zdrojem neslušné zábavy, tak mne zajímaly podrobnosti jeho zvolení. A celkem jsem si to užil, protože se mi dostalo příběhu plného zastaralých technologií, najímání právnických expertů k podávání vypočítavých žalob, organizování "spontánních" stávek a politicky korektního boje vedeného železy ukrytými v boxerských rukavicích. Tato filmová rekonstrukce mi poskytla nejen nějaké ty zákulisní informace, ale jednoznačně mne utvrdila v přesvědčení, že debilní národ si zaslouží debilního prezidenta. ()
Triezve a objektívne. Ďalší z filmov, ktorý by som ako povinný včlenil do školských osnov. O pár rokov by po konšpiračných hovadinách ani pes neštekol. Že sfalšované voľby! Obyčajný zápas "na život a na smrť". Dvaja šľachtici, každý s vlastnou armádou, tvorenou dvoranmi, veľkostatkármi, sudcami, cirkvami a v neposlednom rade dedinskými drbnami. Profesionáli, žoldnieri, radcovia aj prištipkári, čvarga na pohľadanie. Tých všetkých si treba kúpiť, udržať v chode, motivovať k stále lepším či ochotnejším výkonom. Každé štyri roky vytiahnu súperiace rody do boja, po ktorom víťaz zbiera vavríny a vládne, zatiaľ čo porazený, i keď musí vyprázdniť mnohé teritóriá, neprestáva striehnuť na každú príležitosť, ktorá mu o ďalšie štyri roky pomôže zvíťaziť. Popri občasných výpadoch lokálnejšieho charakteru hlavne mobilizuje. A potom je tu ešte prostý ľud ako divák v aréne, zapálene mávajúci palcom raz hore raz dole, lebo zase raz verí, že tentokrát ide o neho samotného. A možno ani neverí, často mu stačí, že môže svoje vlastné nenaplnené sny projektovať do z jeho pohľadu šťastnejších jedincov. Fandí im, cíti sa ako ich priaznivec dôležitejší. Rovnováha a pohodlie na pohľadanie. Tak čo vlastne chceme? Veď pekne sme si to zariadili. ()
Mám slabost pro filmy, kde lidi v oblecích mluví o věcech, které nechápu (The Ides of March, Margin Call, The Big Short), takže za mě dobrý. Ale asi je důležité říct, že se tu řeší jenom a jenom recount - jak to udělat, kdy, kdo je pro, kdo proti a jak to nějak zamáslit, aby to nakonec padlo Gorovi - takže pokud moji perverzní zálibu v těhle ukecaných politických filmech nesdílíte, asi spíš to nechte ležet. Ale na konci to bylo překvapivě lidské a dojemné, na to že většina scénáře je složená ze slov "count" "chad" a "court". ()
Galéria (14)
Fotka © Home Box Office (HBO)
Zaujímavosti (2)
- Většina herců se setkala se svými reálnými předobrazy ještě před začátkem natáčení. Z hlavních postav setkání odmítla jen Katherine Harris a to i přesto, že ji o to herečka Laura Dern s režisérem Jayem Roachem a scénáristou Dannym Strongem několikrát prosili. (StarsFan)
- Prezidentské volby v USA se zakládají na většinovém volebním systému, kdy prezidenta volí volitelé na základě toho, kterému kandidátovi dali občané v jejich státu nejvíce hlasů. Počet volitelů pro každý stát se pak odvíjí od počtu občanů žijících ve státě. Proto také o vítězi voleb v roce 2000 nakonec mělo rozhodnout několik stovek hlasů voličů na Floridě, ačkoliv Al Gore ve zbytku Spojených států Bushe porazil o půl milionu hlasů. (StarsFan)
Reklama