Nové sčítání hlasů

Výborný rekonstrukční "dokument", který si drží velmi slušnou úroveň objektivity (obě strany se snaží vecpat svoji věc k tomu soudu, který je jim spíše nakloněn;)) - otázka je, jak je na tom s reálností, tu si opravdu netroufám posoudit. Jakožto neameričan jsem se docela ztrácel v tom, kdo byl kdo a jednotlivci v těch ne úplně hlavních rolích mi byli zcela lhostejní a vesele splývali. Ale to bude asi tím, že jsem tehdy nežil v největší světové demokracii a nevídal ty pány a dámy "s rukami nad bibliou" každý den ve zprávách i jinde. No, upřímně řečeno, nepoznal jsem ani Lauru Dern (mimochodem vynikající výkon - takovou sebetřednou blbku jsem neviděl od doby, co jsem naposled navštívil stránky Vandy Veškrnové), takže chyba asi bude někde jinde než v mojí národnosti. Každopádně tento film doporučuji jako výbornou výukovou pomůcku nejen pro hodiny dějepisu, ale především pro společenské vědy typu politologie - málokdy uvidíte tak přesnou a přitom filmařsky kvalitní ukázku toho, kde jsou meze demokracie, a také toho, jak velká je lidová tvořivost, když před sebou máte právní normu (pokud možno co nejvyšší právní síly) a za sebou motivaci typu ministerského křesla. Recount je úžasně napínavý film, i když od začátku víte, jak to celé dopadne, respektive dopadlo. No a je to i svým způsobem zábavné - ovšem nejsem si jist, jestli bych takhle (a takhle vysoko) hodnotil podobně kvalitně zpracovaný snímek o hysterické hrůze modrého ptactva z neúspěchu prezidentské Klausule v lednu 2008;) Ode mě přinejmenším 80%, devadesátku zvážím při repríze. PS: Ed Begley Jr. ve své ostrosympatické právnické roli "vládne";) (08.05.2009)

Musím pochválit přístup Roache za jím zvolenou cestu, že se nesnaží o povrchní ultrarealistické zdokumentování důležitých údálostí kolem přepočítávání, ale nebojí se předvádět stereotypy až karikatury (alespoň z pohledu Evropana) svých hrdinů. Republikání jsou do jednoho představeni jako naškrobení kravaťácký slizáci, kteří se nebojí jít do bojů natvrdo, zatímco "hodní" demokraté oblečeni v ležérních košilích se snaží bojovat s všudypřítomnou nespravedlností. V rámci filmu to působí naprosto přirozeně (nikdo nechce film bez správných záporáků a Tom Wilkinson si svého neskutečně užívá), úplně přehledně a pomáhá dramatizaci děje. Škoda, že ten je právě stále o tom samém, jedna strana něco vymyslí a druhá jim to nemilosrdně překazí - ovšem to nemůžeme dávat úplně za vinu filmu. Čistá práce nejen v rámci televizní tvorby. 80 % (15.03.2009)

HBO boduje! Dravá rekonstrukce nejkontroverznějších amerických voleb, výborně obsazená, chytře napsaná a relativně nestranná, se zakuckává pouze v místech, kdy je postav v dění a vyřčených jmen tolik, že nezainteresovaný divák prostě nestíhá. I přesto si ale odnese pocit, že volební systém Spojených států je postavený na hlavu a na přelomu tisíciletí dostala jejich posvátná ústava pořádně na prdel. 4 a ½. (02.03.2009)

"Každý hlas musí být započítán...." I když od začátku sledování tohoto dokumentárního dramatu člověk ví, jak ta bitva právníků Ala Gora o ruční přepočítání hlasů na Floridě při prezidentských volbách v roce 2000 nakonec dopadne, je to celé poměrně strhující podívaná. A to i přesto, že  stále dokola sledujeme vlastně jen to, jak někdo někomu telefonuje či vede poradu o tom, jakou právní kličku by šlo v daný moment použít. Musím přitom přiznat že občas bylo pro mě (coby ne Američana) až trochu složité se v tom všem orientovat. Ale ani na okamžik jsem se při sledování tohoto filmu nenudil. A jeho smysl vnímám zejména v tom, že ukazuje s jakou noblesou a grácií byl nakonec viceprezident Gore schopen ve výsledku uznat Bushovo vítězství. Jaký nepoměr když si člověk vzpomene na chování Donalda Trumpa o  20 let později. (21.09.2022)