Reklama

Reklama

Tento snímek je druhým z trilogie filmů natočených na motivy knih o Harrym Palmerovi z pera Lena Deightona. Stejně jako v prvním snímku ztvárnil Michael Caine Palmera – obrýleného a poněkud pochybného britského agenta. Palmer je vyslán do Berlína, aby zkontroloval vysoce podezřelého zběha: sovětského plukovníka Stoka. Ukáže se, že jeho smrt byl podvod a od Palmera se očekává, že vyřeší zmizení údajné mrtvoly. Jenže když odhalí víc, začne být hra pěkně složitá. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (51)

Javert 

všetky recenzie používateľa

Další špionážní film 60.let, kdy takových snímků vznikalo, vlivem úspěchu Jamese Bonda, kupy. Agent Palmer je zde ale na rozdíl od Bonda vykreslen veskrze realisticky a uvěřitelně. Musím pochválit Michaela Caina za jeho herectví. Svojí postavu ztvárnil vskutku par excelence. Příběh je lehce překombinovaný, ale věřím, že až si film pustím podruhé,potřetí, tak do tajů děje proniknu úplně. P.S. Ty brýle jsou fakt cool:) ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

„V noci jsme chtěli jít přes zeď na východ... Z Východního Berlína se můžeme dostat do Československa a odtamtuď do Švýcarska.“ WTF, co to bylo za slátaninu? Tenhle film mě dost zklamal. Čím více filmů z doby studené války o přechodech či špionážních akcí přes železnou oponu vidím, tím ještě více zpětně oceňuji režisérský um, s jakým Jiří Sequens natočil vybrané díly Majora Zemana na toto téma, leč možná ideologicky podbarvené. Ani se nedivím, jak byl seriál o mjr. Zemanovi populární v řadě dalších evropských zemích, Bílé linky a Modrá světla měly skutečný spád, napětí a Sequens z papírově nezáživných příběhů o cestě za získáním dokumentů pro rozvědku vytesal přímo dobrodružnou podívanou s pohltivou atmosférou. Z režisérů tematicky spřízněných filmů může Sequensovi dle mého názoru konkurovat jedině Claude Pinoteau (ve filmech s Linem Venturou Mlčenlivý a Sedmý terč), s mrknutím oka nad drobnými přešlapy v Roztržené oponě možná ještě Alfred Hitchcock. Jinak je eurospy (nejen) o cestách napříč Zdí často obrovská bída nejen v zbytku domácí tvorby, ale evidentně i v zahraničí. Pohřeb v Berlíně bohužel nemá po většinu času (snad s výjimkou závěrečné přestřelky) žádnou hutnější atmosféru ani kus dobrodružství, mimo hlavní postavy bohužel ani moc pokusů o humor, zato mu v druhé polovině nechybí třeba obrovská nepřehlednost v postavách, komplikovaných vztazích i plánech. Michael Caine se z celých sil snaží tuhle bídu zachránit, nebrát postavu svého agenta Palmera vážně a nutno mu k dobru přičíst, že se mu to díky občasným hláškám a značnému nadhledu docela úspěšně daří, byť mě Caine nedokázal chytnout až natolik, aby mě bavil tento film i jako celek. Jinak z celého toho spektáklu mě výrazněji zaujala jen ta úvodní cesta jednoho uprchlíka přes Zeď v jeřábním nákladu. 40% ()

Reklama

pm 

všetky recenzie používateľa

Asi v půli jsem byla dost rozčarovaná ze zbytečně překombinované spleti postav, ale nakonec byl "Pohřeb v Berlíně" dost vtipný a pro mně zajímavější než rané Bondovky. Třeba pro skvělou kameru a práci s prostorem. A dík jednomu krátkému poděkování z úst Michaela Cainea jsem na moment nabyla dojmu, že i němčina může znít sladce. ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Reziser Guy Hamilton /Devil´s Disciple, Goldfinger/ natocil len nudny spionazny film, ktory nema poriadne tempo a pribeh divaka vobec nestrhne. Esteze velikan strieborneho platna Michael Caine natocil roku 1969 kultovy Italian Job. Funeral in berlin je len nudny spionazny film, nic viac : z ucty 60 % ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Nevěřil bych, že nějaké palmerovce napařím plný počet. Jak Případ Ipcress, tak Mozek za milion dolarů mi přišly jako zhulené, experimentální vize, které si špionský žánr berou jen jako rukojmí. Ale tady vzal námět do ruky zkušený režisér nejen bondovek, ale i válečných filmů, který bystře vyhmátl to podstatné a udělal z filmu koukatelnou záležitost. Postavy se - konečně! - chovají normálně a lidsky, nikoliv zbytečně přehnaně a afektovaně, a dokonce i pojetí Palmerova agenta zde najednou dostává svůj smysl. Chlápka, který - konečně! - skvěle hláškuje, raději se nehrne do akce a stojí v pozadí, ale o to víc a lépe si dokáže věci sesumírovat. Navíc ale není super hrdina, i on bývá převezen a vypadá pak jako tupec, ale nakonec vlastně vše rozřeší ke všeobecné spokojenosti. (Scéna v rozpadlém domě s monologem: „Paul Louis Broum. Doklady má v kapse.“ je dokonalá, skvěle vše završuje, všechny snahy postav, a Eva Renzi dokáže v té chvíli vrhnout přesně ten pohled údivu a současně nepochopení, jaký je potřeba.). Velmi dobrá kamera i hudba. Výběr lokací - jako by člověk v tom rozděleném Berlíně byl. A pak ty hlášky - a dokonce hraní si s nimi, ať jde o hraní si s krycím jménem (a touhou po jiném), tak třeba s batmanovskými proprietami. ()

Galéria (59)

Zaujímavosti (5)

  • Eva Renzi byla předabována herečkou Nikki Van der Zyl. (PNSP)
  • Ruští vojáci na východní straně Berlínské zdi často přerušovali natáčení zrcátky, kterými oslňovali kamery. Scéna, kde Harry Palmer poprvé překračuje Checkpoint Charlie, byla kvůli tomu natáčena z velké dálky. (PNSP)
  • Do role Samanthy Steel byla původně obsazena Anjanette Comer, která dokonce figurovala na propagačních materiálech. Z důvodu nemoci ji však nakonec nahradila Eva Renzi. (PNSP)

Reklama

Reklama