Cosmos

Slvěle pojatý seriál. Není jen přehlídkou suchoparných dat o vesmíru, ale snaží se odlehčit a nezahltit diváky přebytečnými informacemi. Hrané scénky a trefné přirovnání krásně přiblíží laikovi vše o kosmu. nutno dodat že skoro 30 let od vzniku seriál vůbec nezastárl a je stále velmi aktualní. A to už je co říct! (19.01.2008)

Kdyby Carl Sagan byl o 30 let starší, tak by to byl hodně dobrej seriál. Ale na tu dobu i tak dost informací a dobře řečených a vysvětlených. Perfektní díly střídají nudný díly, ale tak už to v seriálovém světě chodí, dokumenty nevyjímaje. Ale poslední díl byl celkem mimo mísu, krom občasných rekapitulací. Alespoň už vím, co znamená slovo Google :-) 68% (28.02.2015)

Bezpochyby nejlepší dokumentární cyklus jaký kdy vznikl. I dnes po třiceti letech příliš nezastaral a stále má co říci z faktického hlediska, ale hlavně o ještě silněji působí svým silným humanistickým poselstvím, a optimistickou nadějí na budoucnost světa. Dokonalá oslava krásy vědy a lidského poznání. 10/10 (22.10.2014)

Americe i světu moc chybí osobnost formátu Sagana, který dokázal svým enthusiasmem, hyperaktivitou a především vhledem napříč disciplínami strhnout diváky, nadšence, celé veřejné mínění... Dokonce až tak, že pomohl na svět mnoha vesmírným projektům, na které by jinak nikdo nedal peníze. Některé od začátku vymyslel, za některé loboval, až je prosadil, některé inspiroval. Dost možná hlavně jemu vděčíme za to, že útlum vesmírného programu ze 70. let nepadl až k nule. Cosmos, tento mind-opener pro naprosté laiky, v máločem naštve odborníka. Přes Saganův neotřelý, subjektivní názor na leccos na nebi i na zemi, jde o špičkového, brilantního, velmi vzdělaného člověka s darem sdělovat. Jeho elegance na pokraji narcisismu a afektovaný přednes je tak trochu trademark :) | P.S. zde měla nekompromisně zasáhnout Asociace pro ochranu jablek: zhruba v každém druhém dílu nějaké přijde k úhoně, jsou mučena, dělají se na nich pokusy a vivisekce... (29.05.2010)

Nadšení Carla Sagana pro vědu, ale i život, člověka, umění a všechny aspekty světa, co jich jen je, se může ze seriálu Cosmos šířit jako nakažlivá choroba. Výjimečnost dokumentu nespočívá ve formálním přístupu ani v prezentovaných poznatcích. Forma je až na pár vzácných okamžiků běžnou směsí hraně dokumentárních scének, ilustrativních obrázků a animací a jedné mluvící hlavy, představená fakta vyblednou před pár obsáhlejšími knihami. Ovšem to nadšení, chvílemi až dojemné, tak snadno nepředají a většinou ani nebudou schopny nalézt souvislost mezi starověkou filosofií, středověkou společností a moderní kosmologií. Carl Sagan úspěšně předvádí Vesmír s jeho zákonitosmi jako nekonečnou tapisérii, v níž se nakonec každé vlákno nějak setká se všemi dalšími. V Cosmu se nejenom dozvíte základní poznatky o Vesmíru, ale i to, jak k nim lidstvo dospělo i s náznakem vysvětlení, proč právě tehdy a tehdy. Nespokojí se s předvedením dílů skládačky, jak často bývá zvykem, ale pokouší se ji skládat. Cosmos je v některých chvílích skorem až manifestem určitého světonázoru, všezahrnujícího světoobčanství, zaníceného pacifismu, lásky k životu a poznání - vyzývá ke zodpovědnosti, porozumění a spolupráci. Cosmos představuje vědu jako opak chladného kalkulu a vědce jako protipól do sebe uzavřeného člověka, který vidí jen svůj malicherný obor. Něco tak inspirativního, zdánlivě naivistického se ve vzdělávacích dokumentech vidí zřídka. Jen drobná nelibost plynoucí z občasného opakování se, nadbytečných hraných scének a předlouhé lyrizující úvodní pasáže prvního dílu, která mi do zbytku nezapadla, mi brání dát Cosmu plný počet hvězd. Edit (2017): Scéna, v nichž Sagan vykládá dětem, že oni už určitě budou vědět, zda i kolem jiných hvězd obíhají planety je dílem prorocká a dílem, z dnešního pohledu, dojemná. Těsně se splnění té předpovědi dožil. Silné ****. (04.03.2013)