Poslední údolí

Velká studia se nikdy pečlivostí, pokud jde o historické reálie, nevyznačovala a to se dá vztáhnout i k Poslednímu údolí. Spousta detailů, ale i zásadnějších věcí ohledně myšlení a konání postav trpí ahistoričností, je to zkrátka scénáristův konstrukt ve stylu "to se bude v 2. polovině 20. století dobře prodávat a vzbudí patřičné emoce, tak to tam strčíme". Jen čistě namátkou důstojník by se ke své faktické pozici ateisty veřejně v době náboženských válek a hranic s kacíři nepřiznával - už jen proto, že by ztratil respekt u svých podřízených a dal do ruky mocnou zbraň svým soupeřům o nadvládu nad vesnicí. Přesto všechno patří tento film k tomu výrazně lepšímu, co v oné době na historické téma vzniklo. Protiválečný étos je zřejmý, ve snímku jsou zajímavé postavy a dramatický konflikt funguje. Střetnutí víry a politické moci na jedné straně, stejně jako konflikt idealismu a cynického pragmatismu, přináší filmovému fanouškovi spoustu zajímavých scén a katarzi. Navíc má film v podobě Michaela Caina a Omara Sharifa i hvězdné herecké obsazení. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že náš Karel Zeman dokázal ve své Bláznově kronice válečné běsnění zobrazit za zlomek nákladů filmařsky objevněji, s nadhledem a humorem. Na druhé straně, James Clavell vyšel vstříc příznivcům dobrodružné podívané a do svého snímku začlenil nejen řadu šarvátek žoldnéřů, ale i krvavou bitvu o velké město. Celkový dojem: 75 %. (24.06.2011)

Poslední údolí bylo pro mě velice nevšedním historickým filmem právě proto, že nevypráví o žádné historické osobě ani konkrétní události. Poslední údolí vypráví silný příběh, jaký se mohl stát kdekoliv během jakékoliv války a v tom spočívá jeho síla. Nejvíc mě dostal začátek, ten kontrast mezi morem a válkou zničené zemí a krásou nedotknutého údolí, to byla nádhera. Poslední údolí, krásně shrnuje celé období raného novověku, odsuzuje třicetiletou válku jako nesmyslný konflikt o moc, ale hlavně skvěle vykresluje náboženský fanatismus - protestanti x katolíci. Nejhorší na tom je to, že všechny náboženské války byly ve skutečnosti pouze kvůli kapličce nebo kvůli nějaké malé vesničce, která jakémusi princátku bránila ve výhledu na Rýn, jak trefně poznamenal Michael Caine. No a jinak hudba byla, hlavně na začátku, úplně luxusní a Michael Caine v roli Kapitána ("Jaké je vaše jméno?" "Kapitán.":-)) exceloval. Poslední údolí je jeden z nejhlubších a nejpodnětnějších filmů a mě jakožto milovníka a studenta historie oslovil dvojnásob. Při druhém shlédnutí mě oslovil ještě víc než při prvním, a protože hodnocení již zvednout nemůžu, rozhodl jsem se přidat si ho do TOPky. (Ještě poznámka. Pokud můžete, podívejte se na film v originále. Tak krásnou angličtinu jsem dlouho v žádným filmu neslyšel) (16.08.2009)

Trošku jiný historický snímek. Určitě stojí za shlédnutí, ale není to žádný akční trhák plný nervydrásajících scén. Je to více zaměřené na nesmyslné náboženské spory katolíků a protestantů. "Trest za znásilnění bude slepota pro katolíky, pro ostatní 100 ran" atd.. Michael Caine je ve své roli kapitány věrohodný, v průběhu filmu mě dostávala "chytlavá" hudba. Snímek o setkání vojáků a obyvatelů úrodného údolí se točí hlavně kolem potřeby nasytit se jídlem a sexem. (23.10.2011)

Méně známý a takovým komornějším způsobem pojatý historický film odehravající se ve vesnici a okolních lesích. Vynikající herci, skvělá kamera, skvěle padnoucí hudba, pochmurná atmosféra minimum akce. Pokud divák neočekává masivní bitvy a má rád středověk bude v tomto filmu jako doma, jelikož je zde tato doba zobrazena na výbornou a to s minimem nákladů a jen decentní ale dokonalou výpravou. (29.05.2010)

,,MODLITBA, POKIAĽ VIEM, JE LEN ILÚZIA." __ Po dlhšom čase sa aj mne podarilo vidieť tohoto nenápadného favorita databáze a aj keď som to troška zvažoval Posledné údolie si plné hodnotenie zaslúži, nakoľko ako pred rokmi aj dnes je ho možné označiť za mimoriadny film (pritom zvláštne, že nedosiahol žiadneho ocenenia). Okrem nepopierateľnej filozofickej roviny by som jeho jeho klad videl v krásnom nádychu mysticizmu, ktorý ruku v ruke s vizuálnym štýlom predvádzajú neopakovateľné predstavenie. Radu úvah a diskusií o otázkach viery a náboženstva medzi katolíkmi a protestantmi je potom (možnom s menšou nadsázkou) prirovnať k neskoršiemu Menu ruže. Celkovo je film postavený na zrkadlení cirkevného a svetského života a ich vzájomných stretov. Spomínaná Barryho hudba je síce pekná a vie dotvoriť atmosféru, je v nej ale cítiť ovplyvnenie jeho skorším ,,Levom v zime" (napr. nástup zboru v pekných úvodných titulkoch). K tejto skutočnosti ale výhrady nemám. A ešte by som sa pridal k poznámke liquido26 - naozaj priam ľubozvučná angličtina. (05.11.2009)