Poslední údolí

Hudba: John Barry . Naprosto famósní ústřední melodie s geniálním chorálem. Filmeček jedna radost, trocha psychologie a zajímavé myšlenky snad dle historických pravd, což lehce pochybuji. Ps: Je to dosti paradoxní, avšak soundtrack k tomuto snímku jsem sehnal naprosto bez problému na našem trhu, film ovšem k nenalezení... :-(( (02.09.2009)

Začátek třicetileté války roku 1818, byl pravda trochu hodně úlet, ale ten těžko mohu dávat tvůrcům za vinu (spíš těm, kdo připravovali českou verzi pro čt2). Jinak nemám co vytknout, až na to SPOILER, že ten mor, co je v tagu, a kvůli němuž jsem se vlastně rozhodla podívat, se tam objevil jen pro určité dokreslení toho, že smrt je prostě všude... Výborný film, s velkou dávkou krutosti i sentimentu (takový plný protikladů), Michaela Caina mám čím dál tím raději a zde mě nezklamal ani Omar Sharif (jako muslim představující Němce toulajícího se krajem zničeným třicetiletou válkou, dokud neuvízne v jakoby nedotčeném údolí v samotném srdci křesťanské Evropy). Mohu zcela zodpovědně říci, že se vyskytují všechny tagy, které zde u filmu nalezneme, a ač žádný neprobere do hloubky, jen se jich tak lehce dotkne, stejně jako toho moru, přesto u mě naprostá spokojenost. Potvrzuje se zde moje domněnka, že vrcholný středověk až do doby Černé smrti nebyl vůbec temný, ale potemněl až s ním, a takový zůstal i na prahu novověku... (24.09.2014)

"Všechno ve jménu božím. Celé národy byly vyvražděny ve jménu božím..." Zdařilý historický snímek zasazený do doby třiceleté války nepostrádá typické velkolepé bojové scény plné krvavých obětí, ale daleko více mne oslovily dialogy na pozadí ústředního konfliktu dvou náboženských ideologií. Do vesnice se svým odílem připutuje Rytíř, který si nechává říkat Kapitánem, s nekompromisním postojem, ctíc zásadu plnit svoje povinnosti až na cynické úrovni ("Dělám jenom to, co je nezbytné... nic víc. Když je nezbytné zabíjet, zabíjím... bez přemýšlení."). Přesto z něj a celkově té jeho zásadové povahy a způsobu, jakým se nejen před tulákem Vogelem prezentuje, jde jisté charisma. Kapitán se pro mne záhy stal sympatickým hrdinou, kterému jsem fandil a mnohé jeho výroky mají nesmírně nadčasový ráz, zejména ty směřující proti (nejen) náboženskému fanatismu, nebezpečnému z jakékoliv strany "ideologické barikády", které pak trefně a mrazivě podtrhuje další vývoj příběhu s upalováním za podezření z čarodějnictví... Poslední údolí je filmem, který rozhodně stojí za vidění, minimálně kvůli silné myšlenkové rovině a pro spřízněné diváky určitě i kvůli hereckému výkonu Michaela Caina. Líbila se mi i vedlejší romantická linka kolem vztahu Kapitána ke chudé Erice, jež nabídla minimálně dvě nezapomenutelné scény... jednu s hrou s kostkama a druhou na závěr. Ale celkově jde o filmový kus, který mi asi stačil vidět jednou. 75% (26.07.2020)

Podobenství o válce a moci nad člověkem, které se dá dosáhnout silou nebo myšlenkou. Jedno z nejpřesvědčivějších vylíčení nesmyslnosti války o víru s výborně obsazenými herci a zvládnutým prostředím. Škoda, že si Clavell sám nezrežíroval svou první a nejlepší knihu Král krysa. Podle kvalit Posledního údolí by to zřejmě dopadlo lépe, než sice dobrý, ale za knihou daleko zaostávající film. (25.06.2011)

Promarněná šance. Dobří herci, dobrý nápad, ale nefunguje to. Zejména proto, že hlavní hrdina se vprostředku filmu jakoby vytrácí a ztrácí na důležitosti, takže není uvěřitelný jeho návrat do středu dění. KOUSEK DĚJE. Od chvíle, kdy kapitán opouští vesnici, to jde do kopru, všichni se začnou chovat jakoby jim vypadl mozek z hlavy. Zamilovanému mladíkovi nevadí, že jeho dívka dává přednost jinému, směšné spadnutí do plamenů, najednou neuvěřitelně romantická láska mezi kapitánem a čarodějnicí...atd. Přiblblá zkratkovitost a nesmyslné chování téměř všech postav je nechtěně směšné. Zájemcům o třicetiletou válku doporučuji přečíst si román Simplicimus simplicisimus - divnej název, což? /21. 6. 11./ (21.06.2011)