Poslední údolí

Začátek třicetileté války roku 1818, byl pravda trochu hodně úlet, ale ten těžko mohu dávat tvůrcům za vinu (spíš těm, kdo připravovali českou verzi pro čt2). Jinak nemám co vytknout, až na to SPOILER, že ten mor, co je v tagu, a kvůli němuž jsem se vlastně rozhodla podívat, se tam objevil jen pro určité dokreslení toho, že smrt je prostě všude... Výborný film, s velkou dávkou krutosti i sentimentu (takový plný protikladů), Michaela Caina mám čím dál tím raději a zde mě nezklamal ani Omar Sharif (jako muslim představující Němce toulajícího se krajem zničeným třicetiletou válkou, dokud neuvízne v jakoby nedotčeném údolí v samotném srdci křesťanské Evropy). Mohu zcela zodpovědně říci, že se vyskytují všechny tagy, které zde u filmu nalezneme, a ač žádný neprobere do hloubky, jen se jich tak lehce dotkne, stejně jako toho moru, přesto u mě naprostá spokojenost. Potvrzuje se zde moje domněnka, že vrcholný středověk až do doby Černé smrti nebyl vůbec temný, ale potemněl až s ním, a takový zůstal i na prahu novověku... (24.09.2014)

Na rok výroby 1971 se setkáváme s velice zdařilým a nadčasovým snímkem. Netvrdím, že se postavy ve filmu chovají úměrně první polovině 17. století, ale to snad ani není možné po tvůrcích chtít. Postavy sice mají naprosto moderní uvažování, ale přece jen jsou respektovány určité hranice (církev, Bůh, modlářství, konflikt protestantů s katolíky, ve kterém nakonec už nikdo nevěděl kdo je kdo). Musíme si uvědomit, že tehdejší průměrný věk nebyl vysoký a jestliže válka trvala třicet let, bylo mnoho lidí, kteří nic jiného než válku vůbec nezažili. Proto se mezi lidmi množily apokalyptické vize, vznikaly sekty, lidé se stávali otrlými zabijáky atd. Žoldnéřské tlupy pobíhající po Evropě nerozlišovaly, ke které straně kdo patří, neboť nebyly placeny skoro vůbec a žily spížováním z okolní krajiny. Pokud se tedy objevil někde velitel, který byl schopen takovéhoi úsudku, jako v našem filmu, byl to skutečně "velký muž". Šlo o to, přežít třeba jen o pár dní navíc, což byl ten "dar života", o kterém se ve filmu hovoří. Ohledně tématu doporučuji také velmi zdařilý film Komediant Otakara Vávry, ten je snad ještě syrovější. 85% (27.10.2014)

I když se Poslední údolí snaží zachitit reálie dějin hodně věrně, je dle mého názoru na prostředí vesnice přeci jen idealizované, nepůsobí věrohodně čistota, vzhled a život celkově. To je ten malá niance která dělí film od pěti hvězdiček. Obsahově je však povedený. PS: Dabing televize Premiera je tragický. (03.04.2009)

"Jaktože najednou potřebujeme vojáky?...Protože nikdy předtím tady nebyli." Snad nejvíc tyto slova vystihují tento snímek. Hladomor, zima na krku, země zpustošená a zbídačená 30-ti letou válkou, drancování, vypleňování a znásilňování na denním pořádku, jedna vesnice a společné soužití místních vesničanů s vojáky. Výhodné pro obě strany. Je to ale křehké pouto. Stačí, aby povolily první ledy a je po příměří. Syrové, naturalistické (včetně bojových scén). Musel bych zapátrat hodně hluboko v paměti, abych si rozpomenul, kdy naposledy jsem při sledování tohoto typu snímku takhle pochrochtával blahem a zároveň neustále pokyvoval hlavou a říkal si: takhle nějak to muselo nutně být. Potom, že se nedá dosáhnout působivého výsledku bez megalomanských rozpočtů a velkolepých scén aneb, když si něco napíšeš a nechceš, aby ti to nějaký neumětel zprasil, je nejlepší si to natočit sám. Chce to pouze takovou "maličkost" a to sice cit pro režii a scénu. Tu tedy J. Clavell rozhodně měl. Silní souputnící Omar Sharif-M.Caine, působivá kamera, silný příběh a v neposlední řadě působivý průvodní hudební motiv J. Barryho. Chce se dodat, jak je to snadné. Škoda, že 85% snímků podobného ražení tomuto 41 let starému snímku nesahá ani po kotníky. p.s. když už vzpomínáme na "staré dobré časy"...to byl dabing že... (viděno na Čt2). Tady má (měl) ještě divák pocit, že dotyčný, když už přímo nenatáčel se štábem, ležel dlouhé večery ve scénáři. Ne jako dnes, frajer přifrčí ze solárka do studia, odpapouškuje text a uhání na Braník na golf, či uvést "V.I.P. večírek". Přesto sorry, ale originál je originál.....91% (21.06.2011)

Poslední údolí bylo pro mě velice nevšedním historickým filmem právě proto, že nevypráví o žádné historické osobě ani konkrétní události. Poslední údolí vypráví silný příběh, jaký se mohl stát kdekoliv během jakékoliv války a v tom spočívá jeho síla. Nejvíc mě dostal začátek, ten kontrast mezi morem a válkou zničené zemí a krásou nedotknutého údolí, to byla nádhera. Poslední údolí, krásně shrnuje celé období raného novověku, odsuzuje třicetiletou válku jako nesmyslný konflikt o moc, ale hlavně skvěle vykresluje náboženský fanatismus - protestanti x katolíci. Nejhorší na tom je to, že všechny náboženské války byly ve skutečnosti pouze kvůli kapličce nebo kvůli nějaké malé vesničce, která jakémusi princátku bránila ve výhledu na Rýn, jak trefně poznamenal Michael Caine. No a jinak hudba byla, hlavně na začátku, úplně luxusní a Michael Caine v roli Kapitána ("Jaké je vaše jméno?" "Kapitán.":-)) exceloval. Poslední údolí je jeden z nejhlubších a nejpodnětnějších filmů a mě jakožto milovníka a studenta historie oslovil dvojnásob. Při druhém shlédnutí mě oslovil ještě víc než při prvním, a protože hodnocení již zvednout nemůžu, rozhodl jsem se přidat si ho do TOPky. (Ještě poznámka. Pokud můžete, podívejte se na film v originále. Tak krásnou angličtinu jsem dlouho v žádným filmu neslyšel) (16.08.2009)