Poslední údolí

Uuuf. Těžko popsatelné. Nejdříve ty zjevné klady - výprava, prostředí horského údolí, historická přesvědčivost, posmutnělá epická hudba Johna Baryho -- V The Last Valley nejde o akci. Nejde ani o moc vývoj postav, nebo o to jak v závěru skončí. Žádná postava film přímo netáhne. Podstatu vidím v tom, že každá z nich má svojí životní filozofii, které se pevně drží a dramatický oblouk je postavený na jejich konfrontaci ( především dialogy Michael Caine - Omar Sharif ). Clavell. Michael Caine hraje opět na chlup přesně to své - viz profil na CSFD ( "Mluv lehce, mluv pomalu a neříkej mnoho" ) a funguje to samozřejmě výborně. Omar Sharif je výrazně utlumený. The Last Valley je výjimečný film, nepodobný jiným žánrovým kouskům. 90%. (13.01.2007)

Když jsem kdysi dávno viděl tento film poprvé, tak to byl zážitek. Už jen ten kapitánův trik s helmou mne dostal. Působivost film neztratil ani po všech těch letech. Originální zápletka a vzájemná konfrontace světonázorů čtyř hlavních postav: kněze (ideologa), Grubera (praktika moci), učitele Vogla (intelektuála s otřesenou vírou) a kapitána (cynika z nezbytí). Michael Caine ovšem svým výkonem v roli kapitána s duší spálenou válkou jednoznačně dominuje: „ Nemluv mi tu o Bohu. Zabili jsme ho v Magdeburku. Zabili jsme vše - muže, ženy, taky děti. Dvacet, třicet tisíc. A pak jsme všechno spálili.“ Snad co mi tam vadí, je to, že kapitán své proticírkevní názory občas formuluje spíše jako člověk dvacátého století než člověk století sedmnáctého. K působivosti filmu přispívají nádherné exteriéry a vynikající kostýmy. Ta kapitánova banda jako by vypadla ze Simplicia Simplicissima. (18.09.2010)

Tenhle film se opravdu velmi těžko popisuje. Ve všem souhlasím s uživatelem Rob Roy, ten mi promluvil přímo z duše. Sama bych to nedokázala popsat lépe a v podstatě můžu souhlasit i se všemi ostatními, kteří sem k to mu to filmu něco připsali. Takže mi nezbylo nic, co by měla k to mu to výbornému filmu dodat já. Vlastně mě něco málo napadlo. Po dlouhé době šlo o velice zajímavý filmový zážitek a pohled na třicetiletou válku, i když ten pohled byl z trochu jiné strany. (22.06.2011)

"Jaktože najednou potřebujeme vojáky?...Protože nikdy předtím tady nebyli." Snad nejvíc tyto slova vystihují tento snímek. Hladomor, zima na krku, země zpustošená a zbídačená 30-ti letou válkou, drancování, vypleňování a znásilňování na denním pořádku, jedna vesnice a společné soužití místních vesničanů s vojáky. Výhodné pro obě strany. Je to ale křehké pouto. Stačí, aby povolily první ledy a je po příměří. Syrové, naturalistické (včetně bojových scén). Musel bych zapátrat hodně hluboko v paměti, abych si rozpomenul, kdy naposledy jsem při sledování tohoto typu snímku takhle pochrochtával blahem a zároveň neustále pokyvoval hlavou a říkal si: takhle nějak to muselo nutně být. Potom, že se nedá dosáhnout působivého výsledku bez megalomanských rozpočtů a velkolepých scén aneb, když si něco napíšeš a nechceš, aby ti to nějaký neumětel zprasil, je nejlepší si to natočit sám. Chce to pouze takovou "maličkost" a to sice cit pro režii a scénu. Tu tedy J. Clavell rozhodně měl. Silní souputnící Omar Sharif-M.Caine, působivá kamera, silný příběh a v neposlední řadě působivý průvodní hudební motiv J. Barryho. Chce se dodat, jak je to snadné. Škoda, že 85% snímků podobného ražení tomuto 41 let starému snímku nesahá ani po kotníky. p.s. když už vzpomínáme na "staré dobré časy"...to byl dabing že... (viděno na Čt2). Tady má (měl) ještě divák pocit, že dotyčný, když už přímo nenatáčel se štábem, ležel dlouhé večery ve scénáři. Ne jako dnes, frajer přifrčí ze solárka do studia, odpapouškuje text a uhání na Braník na golf, či uvést "V.I.P. večírek". Přesto sorry, ale originál je originál.....91% (21.06.2011)

Pokud mě dnes dokáže svou myšlenkou oslovit snímek, který překročil padesátku, je jasné, že jeho tvůrci odvedli kvalitní práci. Hlavním sdělením filmu mělo být (a taky bylo), že válka je svinstvo. Plně souhlasím. Sekundární sdělení vyplynulo z dialogů o náboženství, a když řeknu, že i s ním plně souhlasím, tak to zdaleka nevystihuje objem mého souhlasu. Nikterak se netajím tím, že po celý život považuji náboženství za největší svinstvo, a právě třicetiletá válka je ideálním příkladem toho, proč tomu tak je. Dvě znepřátelené strany (možná spíše dva teologické směry) věřící v téhož (!!!) boha poslaly Evropu na třicet let do víru zabíjení, znásilňování, rabování a ničení; no, pokud by existoval nějaký bůh, v jehož jménu by toto probíhalo, musel by to být řádný kokot. O ďáblovi žádné pochyby nemám, ten existuje a každý z nás si v sobě nosí toho svého, aby v příhodných chvílích ničil, nebo alespoň otravoval život ostatním. Hloupé je, že nejde o nadpřirozenou bytost, takže se nelze na nic vymlouvat. Tedy, pokud nejste věřící. Pak svalíte vinu na Satanovy nečisté rejdy, upálíte sousedku, která má na nose bradavici a na gauči černého kocoura, a barvy vašeho světa jsou opět jasné a zářivé. No, a o tom byl právě tento film. Alespoň já to tak chápu. A nemůžu se zbavit pocitu, že je snímek i přes svůj věk stále až nepříjemně aktuální. / Poučení: Vidíš-li flanďáka, hoď kamenem dříve, než pod tebou začne doutnat hranice. 4*+ (22.03.2022)