Prekliaty ostrov

Abych byl upřímný, tak Scorseseho díla v novém tisíciletí (kromě The Departed) šla dost mimo mě. Proto jsem přistupoval k Shutter Island dost skepticky .... Tentokrát jsem ale už od prvních záběrů zjišťoval, že Scorsese je v úžasné formě a že mě čeká vyjímečný zážitek. To, co se ve mě dělo po dopadu významu poslední věty, zažívám u filmů vůbec nejraději .... Pokud bych svůj zážitek mohl k něčemu přirovnat tak snad k honu na zajíce. Scorsese mě v průběhu více než dvou hodin mistrovsky nadháněl. Já se všem jeho "střelám" vyhýbal a ujišťoval jsem se v tom, jak je ve svém honu předvídatelný. Těsně před koncem jsem si oddechl s tím, že jsem si hon užil a hlavně ho přežil. Při poslední větě jsem si ale uvědomil, že mám kulku v srdci .... (29.03.2010)

Bez té pointy by mě film bavil rozhodně víc, takhle mi to přišlo sice velmi hezky natočené, ale dost neoriginální. A flashbacky z koncentráků mě vyloženě rušily a nehodily se mi tam - jakoby patřily do jiného století. A duch mrtvé manželky mě taky nebral. Prostě to celé nebylo ono, asi to bude tím, že jsem příliš moc čekala. Zatracené trailery. (26.02.2010)

"Veľkú pointu" som vedel vopred, ale napriek tomu (alebo práve preto?) som celý čas chrochtal blahom a uvažoval, kedy som naposledy videl taký perfektne premyslený, tematicky vrstevnatý, žánrovo hravý, výborne napísaný, bravúrne zahraný (Oscara pre Lea, prosím, je najvyšší čas) a skvele natočený film. Marty strikes back. Vo veľkom štýle. Pri scéne s jazierkom som plakal ako dážď - parádny výbuch postupne gradovaných emócií. Zatiaľ jasný film roka. (02.03.2010)

Celkově až obludně nadhodnocené, protože Scorsese. Paradoxně to však mohl natočit kdokoliv, stejně dobře, ne-li lépe. Jenže kdyby to ten Kdokoli stejně dobře, ne-li lépe opravdu natočil, zdaleka by to nebylo tak nadhodnocené. Tipl bych si, že pak by tento sympaticky mysteriózní kousek s nepříliš originálním námětem nebyl ani v červených číslech. (18.08.2013)

Ještě den po projekci těžko hledám slova. Vymazlený scénář stále vrtá v hlavě, herecké výkony mám před očima a Martin Scorsese po průměrném Letci a šlápnutí vedle jménem Departed boduje tak, až mi bere dech. Hraje si na Hitchcocka, na Kubricka, křičí do světa lásku ke starým filmům a každých pár minut mě ždíme. Jednou ze mě samou bezmocí málem dostane slzy, o pár minut později mě gradovanou tísnivostí skoro zabije. A celou dobu má nade mnou neskutečnou kontrolu a vodí si mě po všech koutech Shutter Islandu, jak jen chce. Na stará kolena naprostý vrchol jeho filmografie a zároveň diamant, ke kterému se ve vzpomínkách vracím jako k málokterému jinému. (18.03.2010)