Prekliaty ostrov

Film, pri ktorom uz v jeho prvej tretine odhadnete jednu z point (a ta dalsia sa vyrovna usmevu Oh Dae-su v zavere Oldboya, aby som si az par minut neskor uvedomil, ze ta v Shutter Island zachadza este ovela dalej, resp. spat do minulosti v pribehu) a zaroven si aj napriek tomu dokazate vychutnat kazdy dalsi moment az do zaveru, sa neda nemat rad. Urcitym sposobom je to synonymom onoho znameho mudra "nie je dolezity ciel, ale cesta k nemu a co vsetko na nej prezijes". (25.02.2010)

Průhledné, ze začátku zbytečně a nevím proč, melodramatické. Už mám celkem po krk filmů, které chtějí jednou větou na konci udělat snímek více zajímavým, co z toho, když ten devadesátiprocentní zbytek skutečně znatelně pokulhává. První velké zklamání roku. Aspoň, že ten jindy nevýrazný Mark Ruffalo se vytáhl. (14.04.2010)

Asi bych měla kurnik přestat brát cokoliv, co beru, protože tohle je už asi šestý film v kuse, vyrobený v roce 2010, kterému dávám dvě hvězdičky. To si ze mě všichni dělají prdel nebo co? Já chci dobrý film! Já chci film s velkým f! Já chci zase jednou u filmu brečet a nenávidět osud a milovat svět a takové ty věci! Proč mám dojem, že všichni režiséři velkých jmen dělají ve svých nových filmech školácké chyby, nedovedou koherentně vyprávět a ještě mají potřebu být proklatě kůl a originální za každou cenu? Prokletý ostrov se mi zdá přesně takový. A co je ještě horší, že hodně moc lidem, i v mém okolí, se to, zdá se, líbí. Možná jsem divná. Možná mi šplouchá na maják. Možná by mi měli vytáhnout mozek nosem. (24.01.2011)

Celosvětově divácky úspěšný film. Mám dvojaké pocity. Za prvé snímek má dokonalou noir atmosféru díky precizní Scorseseho reži a výtečné Richardsonově kameře, rovněž je dobře vybrána lokace tajemného ostrova na vysokých útesech a k tomu v době hurikánu. Ale za druhé nemám rád ve filmech Deux ex machina, kdy po dvou hodinách sledování vyšetřování detektiva s parťákem je vše náhle jinak, půlka filmu se vlastně nestala a nejen v mé hlavě zůstává směs zážitků se zmatkem, mínusem je podle mne nejednoznačný závěr umožňující dvojí výklad. Nezbývá než ocitovat Gellnerovu báseň: "Všichni mi lhali, všichni mi lhali, blázna si ze mne dělali." Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=5iaYLCiq5RM (01.01.2013)

Klíčové otázky zní: nabídne Prokletý ostrov něco víc než jen dobře vystavěnou, ale pozoruhodně nevyrovnanou žánrovou historku? Není pocit zmatenosti, který nastupuje po jeho shlédnutí, vlastně jen odrazem vnitřní prázdnoty vyprávěného? Dokáže šokující pointa nejen vysvětlit, ale i ospravedlnit všechny podivuhodnosti (logické, časoprostorové i ideové) předchozího děje? Nemohu říci, že bych byl blíže odpovědi ANO... Což je v případě filmu M. Scorseseho dosti tristní výsledek. Navzdory absorbující atmosféře, navzdory DiCapriovi, navzdory pár opravdu skvělým momentům jsem dalek toho, abych tvůrčí hru, jakkoli ji dokážu přijmout, též ocenil. Spíše bezradně kroutím hlavou nad dílem, které je mnohem více efektním trikem než promyšlenou manipulací. Možná kdyby se film zdržel zbloudilých pokusů o přesah a bez mučení si přiznal, že je POUZE čístou a v jádru tupoučkou žánrovkou, odcházel bych z kina spokojenější. (15.02.2010)