Prekliaty ostrov

Přestože jsem pointu prokoukl po cca půl hodině, přestože si myslím, že Martin Scorsese je pár filmů za svým vrcholem, přestože jsem byl skeptický k jeho novince a přestože mě ten film i během výroby a "problémům" s nasazením stále míjel obloukem, jsem ve výsledku naprosto spokojen. Geniální filmařina ve 137 minutách dokonalé vizuální, hudební i atmosférické dokonalosti pod taktovkou mistra svého řemesla. Detaily jako "vracející se dým" nebo působivé přechody mezi snem a realitou dává i feelingu krásných 50. let punc neopakovatelnosti. Kdyby od teď točil Martin všechny filmy takto stylizované, precizní a nabité, nezlobil bych se. (04.06.2010)

„Už jsem něco takového viděl.“ Budu trochu spoilerovat, čtěte proto raději až po zhlédnutí. Napoprvé a až do zdlouhavé vysvětlovací pasáže paranoidní, z Hitchcockova odkazu a béčkových hororů čerpající krimi thriller. Napodruhé atmosférické drama zatěžkané otázkami, které si Scorsese klade v celé své filmografii (je horší emocionální, nebo fyzické násilí?; zůstat v přijaté roli, nebo odhalit svou pravou tvář?; přijmout vinu, nebo se jí nechat pohltit?). Druhé zhlédnutí bohužel neodhaluje jenom promyšlenou distribuci indicií vedoucích nás k finálnímu odhalení, ale také neschopnost filmu fungovat současně na obou rovinách. Potěchu ze zručně natočené, třebaže ne úplně hladce plynoucí žánrovky (záběry do sebe nezapadají stejně elegantně jako třeba v Casinu), narušují dlouhé dialogové scény, v nichž se řeší Velké téma, které zase Scorsese nemůže pořádně rozpracovat, protože by tím sebe i nás připravil o radost z přítomnosti brakových doplňků, jako jsou nacisti, masové vraždy, tajuplný maják nebo lobotomie. Zkrátka kazí zábavu tím, že z ní chce vytěžit něco víc, což se projevuje i výrazným zredukováním vtipných slovních výměn mezi Chuckem a Teddym z knižní předlohy (která se mimochodem čte jedním dechem i jako žánrová jednohubka i jako napínavý příběh, za nímž se možná skrývá něco víc). Inspirativnější mi proto přijde sledovat Prokletý ostrov, i za cenu lehké nadinterpretace, jako víceúrovňovou psychoanalytickou lahůdku pro všechny žižekovce (Teddy neustále přechází mezi různými patry, jež můžeme vnímat jako „levely“ jeho mysli; doktor Cawley obeznámený s Teddyho sny zosobňuje podvědomí; Chuck, oslovujícího ho „šéfe“, naopak představuje jeho – zdánlivě – kontrolované ego), která svým narativem – zřejmě nezáměrně – připomíná videohru (restartování mise, sbírání předmětů a luštění hádanek, Teddy coby Laeddisův herní avatar…). Vyberte si, co je vám bližší. Jakékoli má chyby, jedna návštěva Prokletého ostrova vám skoro jistě stačit nebude 85% Zajímavé komentáře: POMO, Marigold, tron, FlyBoy, Šakal, Desperado, Zandelee, Triple H, Martinius (30.08.2012)

║Rozpočet $80miliónov║Tržby USA $128,012,934 ║Tržby Celosvetovo $296,831,073▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $8,408,980 //počet predaných kusov 324,048║ Tržby za predaj DVD v USA $25,825,191 //počet predaných kusov 1,468,852 ║ ťažký film, na Scorseseho až moc zamotaný, podľa ukážky som myslel že pôjde o niečo schématicky iné ala rád sa vždy nechám prekvapiť, určite film na viac pozretí /60%/ (09.03.2010)

Myslela jsem si, že pro mě bude Leonardo vždycky ten kluk z Titaniku, který mi i přes herecké nadání dokáže svou sladkou tvářičkou, vyvolat žaludeční problémy. Jenže on už je z něho pořádný chlap, který do svých rolí dává vše a já mu to žeru. Tak jako v Prokletém ostrově. Celý děj, před strhující pointou, odvádí práci hodnou zlaté sošky :o) Příběh o tolika neznámých se Vám snaží pomalu dávat čísla k vypočtení výsledku, který stejně spočítáte špatně. Proto tleskám, hercům a panu režisérovi, že mi dali takhle zabrat :o) Ještěže existují na konci učebnice výsledky :o) (25.04.2010)

Soundtrack: 1. Fog Tropes (Orchestra of St. Lukes, conducted by John Adams) ,2. Symphony #3: Passacaglia - Allegro Moderato (National Polish Radio Symphony, conducted by Antonio Wit) ,3. Music For Marcel Duchamp (Philipp Vandre, prepared piano) ,4. Hommage a John Cage (Nam June Paik) ,5. Lontano (Wiener Philharmoniker, conducted by Claudio Abbado) ,6. Rothko Chapel 2 (UC Berkeley Chamber Chorus) ,7. Cry (Johnny Ray) ,8. On The Nature Of Daylight (Max Richter) ,9. Uaxuctum: The Legend Of The Mayan City Which They Themselves Destroyed For Religious Reasons - 3rd M (Vienna Radio Symphony Orchestra; Peter Rundel, conductor) ,10. Quartet For Strings And Piano In A Minor (Prazak Quartet) (14.06.2011)