Réžia:
Martin ScorseseScenár:
Laeta KalogridisKamera:
Robert RichardsonHrajú:
Leonardo DiCaprio, Mark Ruffalo, Ben Kingsley, Max von Sydow, Michelle Williams, Emily Mortimer, Patricia Clarkson, Jackie Earle Haley, Ted Levine (viac)VOD (3)
Obsahy(3)
Je rok 1954 a USA, ktoré sa stále celkom nespamätali z 2. svetovej vojny, sú ovládané paranojou a protikomunistickou hystériou. Detektív Teddy Daniels (Di Caprio) a jeho kolega Chuck (Mark Ruffalo) prichádzajú na ostrov pátrať po šialenej vrahyni, ktorá zmizla zo svojej cely v psychiatrickej liečebni. Daniels je vojnový veterán, ktorý stále spomína na prežitú traumu a na dôvažok sa musí vyrovnať i so smrťou manželky. Ako skúsený detektív však rýchlo vycíti, že na ostrove nie je niečo v poriadku... (STV)
(viac)Videá (3)
Recenzie (2 601)
„Už jsem něco takového viděl.“ Budu trochu spoilerovat, čtěte proto raději až po zhlédnutí. Napoprvé a až do zdlouhavé vysvětlovací pasáže paranoidní, z Hitchcockova odkazu a béčkových hororů čerpající krimi thriller. Napodruhé atmosférické drama zatěžkané otázkami, které si Scorsese klade v celé své filmografii (je horší emocionální, nebo fyzické násilí?; zůstat v přijaté roli, nebo odhalit svou pravou tvář?; přijmout vinu, nebo se jí nechat pohltit?). Druhé zhlédnutí bohužel neodhaluje jenom promyšlenou distribuci indicií vedoucích nás k finálnímu odhalení, ale také neschopnost filmu fungovat současně na obou rovinách. Potěchu ze zručně natočené, třebaže ne úplně hladce plynoucí žánrovky (záběry do sebe nezapadají stejně elegantně jako třeba v Casinu), narušují dlouhé dialogové scény, v nichž se řeší Velké téma, které zase Scorsese nemůže pořádně rozpracovat, protože by tím sebe i nás připravil o radost z přítomnosti brakových doplňků, jako jsou nacisti, masové vraždy, tajuplný maják nebo lobotomie. Zkrátka kazí zábavu tím, že z ní chce vytěžit něco víc, což se projevuje i výrazným zredukováním vtipných slovních výměn mezi Chuckem a Teddym z knižní předlohy (která se mimochodem čte jedním dechem i jako žánrová jednohubka i jako napínavý příběh, za nímž se možná skrývá něco víc). Inspirativnější mi proto přijde sledovat Prokletý ostrov, i za cenu lehké nadinterpretace, jako víceúrovňovou psychoanalytickou lahůdku pro všechny žižekovce (Teddy neustále přechází mezi různými patry, jež můžeme vnímat jako „levely“ jeho mysli; doktor Cawley obeznámený s Teddyho sny zosobňuje podvědomí; Chuck, oslovujícího ho „šéfe“, naopak představuje jeho – zdánlivě – kontrolované ego), která svým narativem – zřejmě nezáměrně – připomíná videohru (restartování mise, sbírání předmětů a luštění hádanek, Teddy coby Laeddisův herní avatar…). Vyberte si, co je vám bližší. Jakékoli má chyby, jedna návštěva Prokletého ostrova vám skoro jistě stačit nebude 85% Zajímavé komentáře: POMO, Marigold, tron, FlyBoy, Šakal, Desperado, Zandelee, Triple H, Martinius ()
Totální masakr! Scorese vlastně ani nepřekvapil, protože dávno víme, že je režisérský génius. Prokletý ostrov však mimo to nabízí mysteriózní zážitek, herecký um Leonarda DiCapria, podmanivou hudbu, úžasnou kameru a nejedno překvapení. Nebudu si hrát na chytráka, že jsem pointu věděl od první minuty. Nevěděl a jsem za to rád, aspoň jsem si film řádně vychutnal! ()
Skoro mě mrzelo, že jde jen o další variantu na vnitřní svět vzpírající se realitě, protože atmosféra staré temné pevnosti a celkové ladění filmu jasně vybízely k nějakému pěknému krvavému operačnímu sálu, kde se do hlav zaráží kdeco. Hodně zajímavá hudba (taková zvláštní směs toho, co znělo třeba v Hitchcockových filmech nebo v Osvícení a moderních tónů), někdy zřejmě schválně viditelná zadní projekce, prototypy podivných bytostí v kobkách, všechno úžasně vybalancované tak, aby to ještě bylo děsivé a ne už přehnané. Na druhou stranu film zůstal nohama na zemi a jeho psychologická stránka mi přišla výborně propracovaná. Pravda je, že to co se Danielsovi reálně stalo, mi přijde mnohem hrůznější, než nějaké filmově okázalé experimenty s lidmi. Naprostá paráda jsou bez výjimky všechny herecké výkony od hlavních rolí po ty nejmenší a naprosto jistá Scorseseho režie. Z každého záběru je zřejmé, že je na plátně přesně to, co Scorsese chce aby tam bylo. I když má film výborný zvrat i pointu, nestojí zdaleka jen na tom, že tam nějaký (nečekaný?) zvrat a pointa jsou, ale hlavně na jejich opodstatněnosti a logice. Při opakovaných shlédnutích člověk naprosto docení, jak se film s divákem k finálnímu prozření blíží, přičemž se celkem ani moc nesnaží svádět na falešné stopy, právě naopak vše zapadá naprosto logicky, např. chování dalších postav okolo Teddyho (zejm. Mark Ruffalo). I o ostatních hercích je třeba pět jen chválu. Takhle po všech stránkách propracovaný a promyšlený film zaslouží maximální ocenění. Plně na úrovni Klubu rváčů, jediná nevýhoda Prokletého ostrova je, že přišel až jako druhý. Rozhodně největší filmový zážitek za minimálně 5 let. ()
Uz chapu, proc tu kazdej prezvejkava pribeh. Nekdy po pulhodine me totiz napadlo, jaka by mohla bejt pointa a skoro az do konce jsem pak byl natesenej, jak se Scorsese vytasi s necim naprosto jinym a necekanym, co moje odhady rozmeta na kusy. A ono velky hovno, pointa je naprosto takova, jakou jsem ji hned skoro od zacatku filmu ocekaval. Takze v tomhle trochu zklamani, ale to je jedina chybka tohohle skvelyho mysteriozniho skoro hororu. Scorsese se konecne vysral na nejaky podlejzani akademikum a natocil nejlepsi film od Gangu New Yorku. Od prvni do posledni minuty perfektni tajemna a mraziva atmosfera, podporovana vcelku minimalistickou skvelou hudbou. Do toho sem tam nejaka fakt uchvatne natocena vizualni parada, spousta skvelejch zneklidnujicich flashbacku, krve se Scorsese taky nebal a do toho skvely herci prekvapive vcetne Kingsleyho a v jejich cele paradni DiCaprio. Takze i pres ten jeden prehmat s pointou, pricemz nemuzu si pomoct, ale urcite se dali vymyslet minimalne dve jiny, aniz by to predchozi dej nejak stavilo na hlavu, no takze i pres tu pointu proste skvele natoceny, skvele zahrany a uzasna atmosfera, me to bavilo od zacatku do konce. ()
Vynikající pokus o restauraci amerického chápání filmu 50. let s úchvatnou formální stránkou, jak také jinak, když režisérem je Marty alias Martin Scorsese, pan Režisér. Strhující hudba, dokonalá kamera s těmi správně zvolenými filtry, všechny ty nájezdy a gradace (zvláště začátek filmu je dokonalý), úžasná střihová skladba, ohozy a atmosféra noir filmu, déšť, alkohol, temná minulost, deprese, bezvýchodnost... Osobně jsem měl ale trochu problém s obsahem a s přílišnou vykalkulovaností dějové linky, chápu, že závěrečná pointa je nutná pro zachování rámce, který byl běžný době a žánru, oceňuji dobové dozvuky nacistických hrůz, závodů ve zbrojení a zlomu spojeného s příchodem nových ,,overkill" zbraní a zvláště dobovým ohrožením komunismem, tou až hysterií, honem na čarodějnice, mccarthismem, praktikami senátního podvýboru pro vyšetřování tzv. neamerické činnosti, touhle temnou stránkou moderních amerických dějin, tu paranoiu a zvláštní pocit ohrožení, který na vlně protikomunistických nálad rozžehl senátor McCarthy a poté celý proces zvrhl v teror celé americké společnosti...to vše jsem jsem kvitoval s povděkem a vnitřní spokojeností, nemohl jsem se ale zbavit dojmu, že imitovaná béčkovost žánrových snímků 50. let je tu spíše na škodu, než ku prospěchu věci. Lituji, že Marty nenatočil něco více nadžánrového, ne jenom mistrnou repliku, ale moderní poklonu ctěnému žánru s reflexemi a rastrem 21. století... ()
Galéria (100)
Zaujímavosti (45)
- Celosvětová premiéra proběhla 13. února 2010 na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu v Německu. (Varan)
- Film je pretkaný rôznymi narážkami na filmy z hororového žánru a filmy noir. (Greenpeacak)
- Ve scéně, kdy Bridget Kearns (Robin Bartlett) pije, lze po dopití vidět na stole dva kroužky po sklenici. Předtím však na stůl sklenici nepoložila. (StarPlate)
Reklama