Prekliaty ostrov

"Kdo je 67?" Mě tedy odpověď na tuto otázku nepřipadala až tak složitá, ale to by nebylo to nejhorší. Já jsem se totiž celkem nehorázně v ostrovním mystériu nudil a poměrně záhy mi bylo zcela jedno, kdo je doktor, kdo pacient, kdo detektiv a jestli nějaký ostrov vůbec existoval. Já jsem totiž letadlo a žádný filmový kritik, takže hodnotím míru obdržené zábavy a to tedy žádný zázrak nebyl. (04.12.2015)

Asi bych měla kurnik přestat brát cokoliv, co beru, protože tohle je už asi šestý film v kuse, vyrobený v roce 2010, kterému dávám dvě hvězdičky. To si ze mě všichni dělají prdel nebo co? Já chci dobrý film! Já chci film s velkým f! Já chci zase jednou u filmu brečet a nenávidět osud a milovat svět a takové ty věci! Proč mám dojem, že všichni režiséři velkých jmen dělají ve svých nových filmech školácké chyby, nedovedou koherentně vyprávět a ještě mají potřebu být proklatě kůl a originální za každou cenu? Prokletý ostrov se mi zdá přesně takový. A co je ještě horší, že hodně moc lidem, i v mém okolí, se to, zdá se, líbí. Možná jsem divná. Možná mi šplouchá na maják. Možná by mi měli vytáhnout mozek nosem. (24.01.2011)

Film, pri ktorom uz v jeho prvej tretine odhadnete jednu z point (a ta dalsia sa vyrovna usmevu Oh Dae-su v zavere Oldboya, aby som si az par minut neskor uvedomil, ze ta v Shutter Island zachadza este ovela dalej, resp. spat do minulosti v pribehu) a zaroven si aj napriek tomu dokazate vychutnat kazdy dalsi moment az do zaveru, sa neda nemat rad. Urcitym sposobom je to synonymom onoho znameho mudra "nie je dolezity ciel, ale cesta k nemu a co vsetko na nej prezijes". (25.02.2010)

Skvělá atmosféra, výborní herci a to nejen ti hlavní představitelé, v čele samozřejmě vede DiCaprio - ten zraje jako víno a hraje tu dost komplexní postavu, dále mě nadchlo velmi lahodné prostředí psychiatrického léčebného ústavu na odlehlém ostrově a to vše navíc diriguje taktovka jednoho z nejlepších režisérů minulosti, současnosti a snad i budoucnosti, pana Scorseseho. První co vás jistě zaujme je kupodivu Teddyho kravata, ta je opravdu strašná a nejeden módní návrhář by se obracel v hrobě. Říkáte si, proč proboha takovou výstřednost, kterou byste čekali spíše na někom jako je Joker z Batmana, vůbec má na sobě. Samozřejmě to má svůj důvod, ale ten se dozvíte až mnohem později. Jak už jsme zvyklí, příběh se zdá být zprvu zdánlivě banální a pátrání po pohřešované pacientce jako jednoduchá rutina, ale vyšetřování se (ne)očekávaně začne komplikovat. Obdivoval jsem vymazlenou kameru, vizuální zpracování a krásy nehostinného prostředí ostrova. Teddyho halucinace, sny a válečné flashbacky také nadmíru zdařilé a hned po hereckých výkonech, jsou asi tím nejlepším, co může film nabídnout. Vizuální stránka je navíc doprovázena patřičným ambientním hudebním doprovodem, takže souhra obrazu se zvukem je místy skoro dokonalá. V tomto směru ale exceluje hlavně Max Richter, kterého jsem objevil teprve až s příchodem filmu Waltz with Bashir a i když tu má v podstatě jen jedinou skladbu - "On the nature of daylight", dokázala mě zkrátka dojmout i božsky ukolébat současně a hned jsem se naladil na tu správnou strunu. Drobné výtky mám spíše jen k samotnému zakončení. Kdyby se Teddy třeba probudil na operačním sále, stačila by už jen jedna šokující věta na dovysvětlenou a bylo by vymalováno. Takhle mi ta závěrečná 1/3 snímku připadala až moc natahovaná a zároveň i zbytečně detailně dovysvětlená. Shutter Island není bezchybný, nemám však mnoho, co bych mu mohl vytknout. (9/10) (15.02.2010)

Totální masakr! Scorese vlastně ani nepřekvapil, protože dávno víme, že je režisérský génius. Prokletý ostrov však mimo to nabízí mysteriózní zážitek, herecký um Leonarda DiCapria, podmanivou hudbu, úžasnou kameru a nejedno překvapení. Nebudu si hrát na chytráka, že jsem pointu věděl od první minuty. Nevěděl a jsem za to rád, aspoň jsem si film řádně vychutnal! (17.04.2010)