Philadelphia

Jalu má pravdu. Už jsem Philadelphii viděl i v náladě kdy mě točil celej svět a mě už to nebavilo. Tenkrát mě to opravdu nedojímalo a viděl jsem v tom super promyšlenej kalkul. Jenže Philadelphii jsem viděl i jindy, a tehdy to byl skvělý film. Mluvil o naší zaslepenosti, bezdůvodné zlobě a pokrytectví (ave Christi), a taky o síle člověka i o tom na co už nestačí. Mohlo by se zdát, že film už ztratil na aktuálnosti, ale je to jinak...sice jsme navenek mnohem tolerantnější společnost, která rozhodně nediskriminuje, to ne, probůh jen to ne. Vždyť politická korektnost vládne světem. Ale pravda je taková, že se jen vymyslela spousta kliček, zneužívaná oběma stranami těchto "sporů". Toto si skutočně treba pozrieť. A poslechnout, protože kromě dnes už klasického songu Božského Bruce vám tu zahraje i Howard Shore, po kterém tenkrát moc psů neštěklo. Dávám 80%. (22.01.2005)

Bůh stvořil Adama a Evu proto, aby oni tvořili dále za něj. A tak plodili bílé, černé, Vietnamce, Mongolce, křesťany, buddhisty, Španělky, Angličany, Hitlera, Medvídka Pú, hloupé, chytré (a přechytralé), génie, krásné a ošklivé, nemocné a nevyléčitelné, bisexuály, lesby, homosexuály atd. A všechno jmenované je normální. Dá se to nazývat vývojem popřípadě evolucí?! Proto filmy tohoto charakteru dokáží někomu zvednout mandle, jiné bohužel utvrdit v tom, co cítí, a to je nenormální. O to víc mě štve, že mě Philadelphie neusadila pořádně na prdel. Téma je mi vysoce blízké a Hanks je můj oblíbený herec, takže mě mrzelo, že nepodal výkon, u kterého jsem na něj zvyklá a že příběh je mi hozen jako břečka ve věznici se slovy: „A teď si to sežer!“. Moje emoce se nedokázaly pořádně otevřít a já nevím proč? Každopádně kecy typu: „Může si za to sám, svým špatným chováním“ nebo „Bůh nestvořil Adama a Edu!“ , mi budou ležet v žaludku ještě hodně dlouho s úvodním proslovem na téma „FAKT“. Dlouho jsem tak ohavnou scénu neviděla. Fujky. (10.11.2010)

Tom Hanks si toho oscara v netypické roli rozhodně zasloužil, ten song je taky skvělý, ovšem mně se zkrátka nepodařilo přistoupit na ten tón vyprávění a takový dojem to na mě neudělalo, ačkoliv uznávám důležitost tohle oslavovaného kousku...6/10 (16.01.2017)

Soudní dramata mají v americkém zábavním průmyslu dlouhou tradici a výsadní postavení. Na Philadelphii je znát, že v době vzniku ji studio považovalo za svým způsobem výkladní skříň a k jejímu natáčení přistupovalo s očekáváním festivalových vavřínů. Tom Hanks byl už tehdy považován za velkou hvězdu a ideálního představitele sympatických klaďasů smýkaných osudem. Téma AIDS v 90. letech hýbalo veřejností, smrt charismatických postav šoubyznysu, k jakým patřil např. Fredie Mercury, byla ještě v čerstvé paměti. V postojích veřejnosti bylo cítit znejistění sexuálně otevřené společnosti, strach z pandemie byl všudypřítomný, obavy z nakažení byly tehdy běžné a promítaly se do nejrůznějších předsudků. V režii Jonathana Demmeho vznikl aktivistický film, který chce přesvědčovat, poučovat, vychovávat a kultivovat, a z přemíry ušlechtilé snahy nakonec vzniká ušlechtilá nuda. V první půli film ještě funguje více méně tak, jak má, v té druhé už sklouzává místy k citovému vydírání a jde s prominutím do háje. Kdo chce vidět výborné drama, které se nevyhýbá kontroverzním momentům, raději si pustí Klub poslední naděje. Tři hvězdičky nechávám jen proto, že s cíli tvůrců sympatizuji. Celkový dojem: 55 %. (28.04.2016)

Podobne, ako predchádzajúci Demmeho snímka (MLČANIE JAHNIAT), aj legendárna PHILADELPHIA je film temný, smutný, bez vtipu, nadhľadu, pre mnohých príliš realistický. Vlastne sa čudujem, že v 90-tych rokoch bolo umožnené vzniknúť AŽ TAK temným filmom. Zaryje sa vám pod kožu, milovať ho ale nebudete (zato Springsteenovu pesničku áno). Dnes už gay téma a AIDS téma nie sú takými tabu, ako v roku 1993, ale to na konečnom hodnotení nič nemení. (01.11.2004)