Philadelphia

Jalu má pravdu. Už jsem Philadelphii viděl i v náladě kdy mě točil celej svět a mě už to nebavilo. Tenkrát mě to opravdu nedojímalo a viděl jsem v tom super promyšlenej kalkul. Jenže Philadelphii jsem viděl i jindy, a tehdy to byl skvělý film. Mluvil o naší zaslepenosti, bezdůvodné zlobě a pokrytectví (ave Christi), a taky o síle člověka i o tom na co už nestačí. Mohlo by se zdát, že film už ztratil na aktuálnosti, ale je to jinak...sice jsme navenek mnohem tolerantnější společnost, která rozhodně nediskriminuje, to ne, probůh jen to ne. Vždyť politická korektnost vládne světem. Ale pravda je taková, že se jen vymyslela spousta kliček, zneužívaná oběma stranami těchto "sporů". Toto si skutočně treba pozrieť. A poslechnout, protože kromě dnes už klasického songu Božského Bruce vám tu zahraje i Howard Shore, po kterém tenkrát moc psů neštěklo. Dávám 80%. (22.01.2005)

Kvůli čemu si zde tahle nezajímavá soudní pře vysloužila takovéhle pěkné hodnocení opravdu ne zcela chápu. Od samého počátku jsou karty jasně rozdány, všechno může skončit pouze jedním možným koncem, přičemž cesta k němu bohužel není nijak extra zábavná nebo strhující. Já zkrátka nemám tyhle "poučné" filmy (z nichž se stal časem prototyp oscarového kandidáta) vůbec v lásce. (05.07.2010)

Když se nad tím poctivě zamyslím (auvajs, to je námaha), je mi jasné, že se jedná o sbírku klišé. Hrdina, takto nespravedlivě perzekvovaný vzor všech ctností. Odhodlaný právník. Odporný, bigotní, zpátečnický protivník. Všemi myslitelnými cestičkami se ubírající soudní proces s očekávanými proslovy obou stran. Velká láska, které se postaví do cesty smrtelná nemoc jednoho z partnerů. Ano, kdyby klišé mohlo zasytit, tak by jen zásluhou Philadelhie nemusela polovina světa hladovět. A víte co? Je mi to úplně jedno. (01.09.2007)

Hanks nepředvádí výkon hodný Oscara. Toho měli dostat spíše maskéři, kteří odvádějí brilantní práci v každém detailu. Mnohem více zaujme progresivnější postava Denzela Washingtona, jehož změna postojů a názorů k infikovanému právníkovi je skvěle a nenásilně zakomponována do příběhu o individualitě, síle osobnosti a prosazování svých práv. Škoda, že problematika HIV/AIDS je načrtnuta příliš zkratkovitě a v podstatě velmi černobíle, kdy Tom Hanks zastupuje "čisté dobro" a pohlaváři špičkové společnosti "špinavé zlo". Díky Washingtonově výřečnosti a režijní zdatnosti Demmeho se však tato jednoduchost dá relativně v pohodě tolerovat a divák se tak může soustředit na hloubku a výpovědní sílu, kterou tento snímek bez debat disponuje. (12.01.2007)

Po špičkovém jehňátkovém krimi natočil Jonathan Demme vynikající drama o diskriminaci homosexuálů v řadách soukromé právnické firmy. Netajím se obdivem k Tomu Hanksovi, ale to co předvedl v tomto filmu je opravdu mimořádný výkon, který ocenili snad všichni, kteří film viděli. Závěrečná scéna při které zní pouze úžasná stejnojmenná skladba Neila Younga mě vždycky totálně dostane. Také si dodnes pamatuju předávání Oscarů a účast obou nominovaných za píseň (Young a Springsteen). Spontánní potlesk ve stoje všech hvězd při příchodu Springsteena v džínách na podium, to byla chvilka na kterou se nezapomíná. (18.04.2003)