Wrestler

Smutný film o stárnoucím zápasníkovi, který ví, že wrestling je to jediné, co má. Není tu žádný padouch, kterého by Mickey Rourke na konci zbušil. Všichni wrestleři jsou mezi sebou kámoši a pomáhaj si, popřípadě si dobrácky vyjadřujou respekt. Tyhle scény mě bavily nejvíc, kámoši se bavěj v backstagei a hned nato se cvakaj sešívačkama a mlátěj se prknama s omotanejma drátama. Jsou tu i klasické motivy, jako sbližování s dcerou, jenže z toho nemáte hřejivej pocit, ale je vám smutno. Přesto ale film doporučuju. Mickey Rourke je výbornej a namakanej a Marisa Tomei má skvělou postavu a hraje taky dobře. (11.01.2009)

Nejsou tak daleko doby, kdy jsem za největší frajery považoval dobře stavěný chlapy na který se stačí blbě kouknout a už to lítá. Jistě pořád se rád dívám na všechny ty Ramby a další ostrý nezranitelný chlapíky jak kvůli cti dokážou vymlátit třeba celý elitní komando, ale už pro mě nejsou vzorem toho správnýho chlapáctví. Ten už mám jinde. Například ve Wrestlerovi. Chlap, který se staví čelem ke svým chybám, který se rve životem, který když na to přijde se nestydí před svou dcerou uronit slzy a to, co současně svý dcerce říká, zní tak strašně upřimně, že si neumím představit nikoho s kým by tahle scéna nehla. Nádhera. Nádhera když člověk vidí jak jde Mickey do ringu a oči mu úplně jiskří životem a tím svým pocitem absolutního štěstí dokázal naplnit každou mou kost v těle. Nebo když se Mickeymu konečně podaří dostat Casasidy/ Pam, kterou hrála naprosto fantasticky Marisa Tomei, do baru na jedno pivčo jsem jasně viděl, že i lidi, kterým už tak trošku ujel vlak, se dokážou ještě smát a pobavit . Je to fakt atomovka upřimných emocí a neumím si představit na tuto roli nikoho jinýho než Mickeyho, protože v některých scéná to nebyla postava kterou on ztvárňoval, ale byl to on. Tak Mickey, ty velkolepej frajere, vítej zpátky z toho pekla kterým sis v životě prošel. Vítej zpět mezi herci, mezi chlapy, mezi věčnýma a upřimnýma frajerama co maj srdce na správným místě, protože to všechno jsi a jsem fakt moc rád za tu sílu, kterou si v sobě měl , aby si všechny ty hnusy porazil a po boxerovi se smutkem na duši, po andělovi, který je na cestě do pekla a po bezstarostným frajírkovi na Harley Davídkovi si mohl přidat další nezapometelnou roli, Wrestlera a já díky tobě můžu přidat další film při kterým se usmívám ač se mě chce plakat. (23.07.2009)

Soupeření, sláva, steroidy, solárko, slušivý sestřih, striptérky, sebezničení, sentiment, samota, strach, schematičnost.. Klasicky vystavěné sociální drama se sportovním ocasem, které je stejně iluzorní jako sám wrestling. Nástup mezi vlašák a bramborový salát ve stylu nástupu mezi bouřící dav sice měl své kouzlo, ovšem vidět syna, jak si hraje s darovanou figurkou a pak se rozjet za jejím předchozím majitelem, to nemohl myslet Aronofsky vážně. Bez rozpaků bych dal tři hvězdy, kdyby do hlavní role nevložil obludný Marv podstatný kus sebe.. (06.12.2016)

Citlivé, nostalgické ale v ničem nepodbízivé melodrama, které hravě splachuje Rockyho návrat do záchodu. Charismatický veterán Mickey Rourke vkládá do role nejen masivní svalstvo, rock'n'rollovské háro, ale i věrohodnou procítěnost v momentech životní krize a stroskotání, což jen přispívá k hořkosladkému, pravdivému a lidskému vyznění celého příběhu. Darren Aronofsky se tentokrát nečekaně obchází bez experimentální režie a vizuálních vychytávek, jen kamera je lehce roztřepaná a často se pohybuje v souladu s hl. postavou, přičemž zabírá scénu přes jeho rameno - doslovné sledování zvyšuje pocit autentičnosti a prohlubuje pohled do nitra postavy. PS: Krásný závěr, i na podruhé mi udělal husí kůži! 9/10 (05.01.2009)

Scénář: Robert D. Siegel .. Projektu Wrestler z rukou neskutečně nadaného tvůrce, jakým bezesporu Darren Aronofsky je, jsem zkraje zrovinka nevěřil a myslel si něco o plýtvání jeho výtečného talentu... Jenže, ať už natočeno na zakázku nebo jako splněný studentský sen - Wrestler se povedl a byť je tématem poměrně tuctový, vhodný spíše pro festivalové publikum, podařilo se trnitou cestu o hledání si místa v životě zpracovat poměrně poutavě. Aronofsky se protentokrát zcela zprostil svého typického drásavého vizuálu, drží se při zemi a pomocí jednoduchých režijních i kamerových technik (nejvýraznější je časté dotěrné pronásledování postavy ala third person hry) doluje ze senzitivně civilního snímku slušné emoce, kdy více jich bude nastávat u zralejších diváků. Na oblibě wrestlingu nezáleží (a to i pro mě, jako osoby, kterou absolutně neinteresuje), ten je jen zaměnitelnou sportovní kulisou. Na výsluní pódií vracející se Mickey Rourke je pak znamenitou, herecky přesvědčivou, třešničkou - obnažená kráska Marisa Tomei pak třešničkou taktéž, pokud máte radši tento druh pochutnání :-)) (05.01.2009)