Wrestler

,,Dámy a pánové! Král džungle, Randy ,,THE RAM“ Robinson!!!….“ Proč by měl zrovna Aronofsky točit sportovní film? A o wrestlingu? Protože Randy je starý zlomený muž z duší bojovníka, na kterého přichází potřeba nebýt sám. A není to sportovní film, ale normální film o stárnutí. Jen jinak a z jiného úhlu. Žádné ,,snové“ záležitosti či přeludy. Jen prachobyčejný pohled do světa vysloužilce, který žije všední život, kterého smyslem je show. Diky tvůrcům TO začínám chápat. Dostávají se mi odpovědi na má proč. Tou nejlepší cestou. Cestou vcítění a pochopení. Je zvláštní, že TENTO starý bojovník by nemusel být wrestler, ale KDOKOLIV s přívlastkem STARÝ. Kdokoliv, kdo je světu úplně u prdele! Pak přichází poslední skok. Na co myslí? Vím to! Aronofsky TO do mě dostal! Příběh není úplně bez chyb. Taktéž jsem ho neprožíval nijak emotivně. Jen se mi líbila forma vyprávění a výkon M.Rourka. A fakt, že se stárnutí dá natočit i jinak. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ *** Co uvidíme (možná) příště? O 2 roky později… Nejmenovaný český politik stojí na Nuselském mostě. Na co myslí? Vím to! Jeho volební program HO tam dostal!! (24.04.2009)

Ani mé třetí setkání s tvorbou Darrena Aronofského neskončilo dobře, i když tentokrát za to nemůže ani tak osoba režiséra, jako především námět, jehož prostředí a hrdinové mi prostě přijdou odpudivé. Wrestling považuju za pokleslou zábavu, i když to je především problém poptávky publika bažícího po nových gladiátorských zápasech. Nemám navíc nijak v lásce ani Mickeyho Rourkeho a s čestnou výjimkou Angel Heart mě žádný z jeho snímků nepřivedl k nadšení. A do třetice všeho, jeho hrdina mi nepřišel ani trochu sympatický a za svůj osud si mohl se vším všudy sám. Vybral si a zaplatil svou cenu. Jeho obsazení přitom sedí - vzhledem k jeho boxerským úletům a povaze je typově obsazený přesně. Do nějaké velké hloubky ten film určitě nejde, je předvídatelný a postavy, ať už hlavního hrdiny nebo striptérky, která jak jinak je zároveň starostlivou matkou a touží po úniku z tohohle zkaženého prostředí, zavání tak trochu kýčem. Celkový dojem: 45 %. (11.03.2011)

The Wrestler je odklonem a změnou od mého nejoblíbenějšího režiséra a to i přesto, že natočil v podstatě jen několik málo celovečerňáků. Film je především sólem Mickeyho Rourka a jeho životním údělem, kterýmžto je wrestling. Jedná se o prostý styl, skoro až dokument o jedné slavné hvězdě. V tomto filmu rozhodně neuvidíte žádné speciální vychytávky, které jste mohli vidět v režisérových předchozích snímcích. Je to film o nostalgii, znovunalezení svého místa v životě a wrestlingu, který mě baví asi jako fotbal - čili vůbec. I o tomto, pro mě nepřitažlivém sportu, však Aronovsky dokázal natočit film, který mě do sebe vtáhl a závěr pak stojí za to, má výbornou atmosféru a je plný emocí. Rourke se tímto filmem hned po Sin City opět připomněl a slušně zviditelnil. Tenhle "životopisák" mě víceméně potěšil, ale už tak nenadchl jako předchozí Darrenovi filmy. Nevadí, má mysl se ubírá směrem do budoucnosti a těší se na labutí Natalii. (8/10) (10.01.2009)

"Čapněte ho, zamotejte ho do lan a pak ho tam zasvorkujte!" Musel jsem změnit svůj původní názor na divadlo přehrávané svalovci, neboť není-li snímek příliš vzdálen realitě, tak si tento spolek magorů získal mé sympatie. Ex-šampion Ram je ohromný sympaťák, který neváhá své tělo se štěstím v očích vystavit ataku žiletky, svorkovačky či ostnatého drátu, ale navíc podává skvělý výkon ve strip baru i jako prodavač lahůdek. A ke stárnoucímu wrestlerovi tak nějak patří zkušená prostitutka Cassidy, která umí sešít ránu a potěšit slovem i činy. Mě tahle dvojka hodně bavila, ale přenosy z wrestlingu přesto budu dál svědomitě ignorovat. (17.08.2016)

Requiem bez vizuálních cinkrlátek... aneb indie verze Rockyho... aneb Aronofskyho nejzajímavější film. Nikoliv tím, co sděluje (zase tolik toho není, ostatně příběhy o loserech se nikdy neztratí), ale tím, jak se prezentuje. Jako osobní zpověď vyhasínající hvězdy, která "TO" tam stále má a potřebuje "TO" dostat ven, je velice stimulující, jako nezávislé drama za pět švestek odzbrojující a v konkurenci jiných direct-to-oscar fláků přímo fascinující, jako civilní cvičení filmařského umu pak neuvěřitelně uchvacující. Jako by si Aronofsky řekl, že zřetelných onanií bylo dost, a tak obrátil o 180 stupňů, přičemž je Wrestlerova dokumentární vicizelovanost vlastně úplně stejnou exhibicí jako Fontána. Jen nepůsobí tak namachrovaně a kromě výtečné formy nabízí i velikánské srdce. (26.06.2009)