Wrestler

Okatá snaha vymanit se ze škatulky formálního exhibicionisty Aronofskymu vyšla na výbornou. Wrestler v sobě směšuje to nejlepší z poctivě odžitých sportovních dramat a špinavé nezávislácké poetiky, přičemž výsledek není zdánlivě ničím výjimečným, prostě jen perfektně funguje a bere dech v každém z momentů, kdy dech brát má. Aronofsky zústává většinou jen tušen v pozadí, a i když párkrát neodolá a lehce manýristicky se připomene (zvuk u naslouchátka, nástupy nad scénu), prostor chytře zasvěcuje Mickey Rourkeovi. Nemusím halasné návraty ani oscarové exhibice... ale Rourkeovo vtělení do té wrestlerské trosky je sakramentsky odzbrojující. Z malého čitelného projektu uhnětlo opravdu velký film. 90% (26.01.2009)

Ak by som mal nazor zhodnotit jednou vetou, tak by znel: "The Wrestler je dalsia z radu dobre natocenych zivotopisnych dram - nic menej, ale ani nic viac". Najprv k tomu "nic menej" - vyborne zvolene prostredie mestkej periferie podporujucej atmosferu bezutesnosti i bodaveho socialneho statusu osamelosti - cele to pripomina feeling filmov podobneho razenia z dekady 70´s, popularny look handy camery dodavajuci pocit autentickosti, vystizny soundtrack (i ked na magicke az zmyselne intenzivne prepojenie hudby a obrazu z predchadzajucej spoluprace Mansell - Aronofsky zabudnite), zaverecne finale, ktore si s klise filmov podobneho razenia ruku nepodava a herecky koncert zucastnenych na cele s Mickeym Rourkeom - jeho zanietenie ako i vklad do postavy mi casto pripominali minulorocny vykon D. D.-Lewisa v There will be blood. _____ Ale je tu aj to "nic viac" - aj napriek vsetkym spominanym pozitivam som sa po cely cas nemohol ubranit dojmu, ze Darrena je na dany typ filmu skoda. Jeho rezii nie je co vytknut,ale az na par okamihov tu jeho urcite trademarky (ktore mne vacsinou zintenzivnuju zazitok z jeho filmov, inym zas pripadaju ako maniere... -> kazdy si dosadi to svoje) ani nespoznate. The Wrestler mi pride ako film, ktory Darren tocil na zakazku, nie ako jeho bytostne osobny projekt. Pride mi ako film, ktoremu dal svoje technicke zrucnosti a remeselny kumst s talentom, ale neotlacil do neho cast svojej duse a citov. Uznavam, ze to moze byt hlavne moj problem a som za par mesiacov ochotny absolvovat minimalne este jedno pozretie. [Venezia, 2008] (05.09.2008)

Pravdepodobne nejnormalnejsi a nejsnaze pochopitelnej film od Aronofskyho, coz ale rozhodne neznamena, ze by byl spatnej. Na druhou stranu mi ani neprisel nicim extra vyjimecnej, Aronofsky by svuj talent mel zamerit na zajimavejsi projekty. Hlavni problem je, ze to je takovy trosku o nicem, respektive takovejchhle filmu o hledani mista v zivote tu uz byla fura, ale je fakt, ze se tady tvurci dobre vyhejbaj nekolika klise a jak sem se ze zacatku bal, film ani v nejmensim nepripomina Rockyho. Za coz taky muze dobre napsana postava Randyho "Rama", kterej vse bere, tak jak to je a nesnazi se o nejaky dojemny reci, i kdyz asi trikrat na to taky dojde. Nicmene i diky nemu je film prijemne civilni. A co se tyce wrestlingovejch zapasu, par jich tu je a jsou natoceny pekne. No a konec je taky zajimavej, dojemnej, takovej jakoze useknutej, ale zaroven je vicemene jasny, co se stane, trochu ve stylu Butch Cassidy a Sundance Kid. Jinak Mickey Rourke, nevim no, vypada fakt dost na sracky, ale zaroven je porad jeste namakanej a wrestlera mu clovek veri, na to, kolik mu je, to je fakt parada a nikdo jinej, kdo by tu roli moh hrat, me nenapada, ale ze by se jednalo o nejaky herecky "witness the ressurection" jak hlasi plakat, to bych zase nerek, hraje "pouze" nadprumerne. Peknou roli ma Marisa Tomei, vetsinou jen tancuje u tyce, kdybych to nevidel, tak bych tomu asi neveril, ale je fakt jeste porad pekne sexy. Celkove to je po vsech strankach nadprumer, ale chybi mi tam to neco extra, abych soup tu patou hvezdicku. (11.01.2009)

Nemyslím si, že je dobře chtít si po WRESTLEROVI pustit špinavé, autenticky působící filmy s individualistickými hrdiny ze 70. let, když nejnovější Aronofského počin ukazuje, nakolik jsou tyto časy pryč. A nevidím důvod, proč Aronofského vnímat jako auteura a WRESTLERA kritizovat jako "zakázku, do které tvůrce neotiskuje svou duši a cit", když se jedná o kolektivní dílo (spolupráce Aronofsky-Mansell je nerozlučitelná) upomínající na dobu Nového, popř. Nového nového Hollywoodu._____ Herecký výkon Mickey Rourkea je o to působivější, že nesledujeme jenom comeback postavy k tomu jedinému, co skutečně uměla, ale zároveň i comeback herce. Obdobně to fungovalo u nostalgického ROCKYHO BALBOA, ale WRESTLER je jeho přímým protikladem: nevyhání se chmury starého barda, ale dokazuje se, že ten na to ještě má, i když zápas může být jeho poslední._____ Letošní oscarové klání tak bude nesmírně vyrovnané, protože všechny biopicy (WRESTLER, MILK, FROST/NIXON, CHANGELLING) formálně vybočují z onoho schématického modelu "pomalé vstoupání na vrchol a strmý pád dolů s rozpadem vztahů, jistot a hodnot" nastoleného hudebními biografickými dramaty. 10/10 (30.12.2008)

Scénář: Robert D. Siegel .. Projektu Wrestler z rukou neskutečně nadaného tvůrce, jakým bezesporu Darren Aronofsky je, jsem zkraje zrovinka nevěřil a myslel si něco o plýtvání jeho výtečného talentu... Jenže, ať už natočeno na zakázku nebo jako splněný studentský sen - Wrestler se povedl a byť je tématem poměrně tuctový, vhodný spíše pro festivalové publikum, podařilo se trnitou cestu o hledání si místa v životě zpracovat poměrně poutavě. Aronofsky se protentokrát zcela zprostil svého typického drásavého vizuálu, drží se při zemi a pomocí jednoduchých režijních i kamerových technik (nejvýraznější je časté dotěrné pronásledování postavy ala third person hry) doluje ze senzitivně civilního snímku slušné emoce, kdy více jich bude nastávat u zralejších diváků. Na oblibě wrestlingu nezáleží (a to i pro mě, jako osoby, kterou absolutně neinteresuje), ten je jen zaměnitelnou sportovní kulisou. Na výsluní pódií vracející se Mickey Rourke je pak znamenitou, herecky přesvědčivou, třešničkou - obnažená kráska Marisa Tomei pak třešničkou taktéž, pokud máte radši tento druh pochutnání :-)) (05.01.2009)