Wrestler

Requiem bez vizuálních cinkrlátek... aneb indie verze Rockyho... aneb Aronofskyho nejzajímavější film. Nikoliv tím, co sděluje (zase tolik toho není, ostatně příběhy o loserech se nikdy neztratí), ale tím, jak se prezentuje. Jako osobní zpověď vyhasínající hvězdy, která "TO" tam stále má a potřebuje "TO" dostat ven, je velice stimulující, jako nezávislé drama za pět švestek odzbrojující a v konkurenci jiných direct-to-oscar fláků přímo fascinující, jako civilní cvičení filmařského umu pak neuvěřitelně uchvacující. Jako by si Aronofsky řekl, že zřetelných onanií bylo dost, a tak obrátil o 180 stupňů, přičemž je Wrestlerova dokumentární vicizelovanost vlastně úplně stejnou exhibicí jako Fontána. Jen nepůsobí tak namachrovaně a kromě výtečné formy nabízí i velikánské srdce. (26.06.2009)

Ani mé třetí setkání s tvorbou Darrena Aronofského neskončilo dobře, i když tentokrát za to nemůže ani tak osoba režiséra, jako především námět, jehož prostředí a hrdinové mi prostě přijdou odpudivé. Wrestling považuju za pokleslou zábavu, i když to je především problém poptávky publika bažícího po nových gladiátorských zápasech. Nemám navíc nijak v lásce ani Mickeyho Rourkeho a s čestnou výjimkou Angel Heart mě žádný z jeho snímků nepřivedl k nadšení. A do třetice všeho, jeho hrdina mi nepřišel ani trochu sympatický a za svůj osud si mohl se vším všudy sám. Vybral si a zaplatil svou cenu. Jeho obsazení přitom sedí - vzhledem k jeho boxerským úletům a povaze je typově obsazený přesně. Do nějaké velké hloubky ten film určitě nejde, je předvídatelný a postavy, ať už hlavního hrdiny nebo striptérky, která jak jinak je zároveň starostlivou matkou a touží po úniku z tohohle zkaženého prostředí, zavání tak trochu kýčem. Celkový dojem: 45 %. (11.03.2011)

Na konci 80. rokov zaplňoval Randy „The Ram“ Robinson, profesionálny wrestler, titulné stránky novin. Teraz, o dvacať rokov neskôr, sa ťažko prebíja životom a v školských telocvičniach a komunitných centrách okolo New Jersey, robí vystúpenia pre hŕstku nezdolných wrestlingových fanúšikov. Slušný scenár s kvalitným hereckým obsadením robí s Wrestlera výbornú ťažkú drámu. (05.05.2011)

V USA maj fakt zajímavej systém prodeje uzenin v supermarketu. Člověk si tam vezme lístek s pořadovym číslem jako v nějaký posraný bance nebo na poště a pak čeká, až žena (nebo v tomto případě muž) za pultem jeho číslo zavolá. Tak z toho by mi asi jeblo. Druhá a zároveň poslední zajímavá věc na filmu je Marisa Tomei. Její role je sice v podstatě zbytečná, ale je neuvěřitelný, jak ženská v takovym věku může vypadat zachovale. Téměř celou dobu se polonahá kroutí někde u tyče a rozhodně teda je, na co se dívat. A ten zbytek? Čuměl jsem na Mikyho Šourka, jak tam řeší nějaký svoje problémy, ať už rodinný, zdravotní nebo pracovní, ale nepřišlo mi to ani zajímavý, ani dramatický, ani vtipný, ani napínavý... Všechno mi to bylo naprosto ukradený. Čekal jsem aspoň třeba nějakej dechberoucí závěr (podobně jako v Requiemu za sen), ale dočkal jsem se jen trapnýho klišé. Nutno dodat, že film mi nějak vyloženě nevadil ani mě nenasral, prostě jenom kolem mě tak nějak proplul a nic ve mně nezanechal. (28.06.2012)

Dost možná nejtalentovanější režisér Hollywoodu opět natočil komorní drama, od dob Rekviemu za sen a opět se mu to povedlo na více jak sto procent. U něj jsem totiž nebyl schopný brečet na konci filmu, já jsem z toho byl už hotovej v prostředku a jak se to táhlo dál, tak mě to více a více ničilo, ale přitom naplno udivovalo. Film se nespecifikuje na danou osobu, spíš je to hodně o fikci, ale také pravdě, která se s kouzlem wrestlera nese a nést vždycky bude, jenže co se stane když všecky sny se rozplynou v oblaku dýmu, to si právě bere na mušku samotný režisér a mně se to upřímně hodně líbilo, jako každý jeho film. Všechny aspekty filmu jsou totiž dokonalé. Mickey Rourke v roli wrestlingového hráče, titulní skladba od Bruce Springsteena, která vyhrává ceny a táhne se nevtíravě celým filmem tak samotná práce režiséra a samozřejmě herci okolo. Ten film má šmrnc, není to žádná životopisná výpověď kohosi, ale celková výpověď sportu, který lid v americe baví více než by bylo zdrávo, a málokdo ví, jak to opravdu funguje v jeho zákulisí, a na to jsem se právě hodně těšil, až nám ho režisér sám ukáže. The Wrestler je dílo, které opět dokazuje, co se v Aronofskym skrývá. Ten talent, ta píle, ten fakt, že film ubíhá tak plyně, jakobyste dýchali Randymu na záda celé dvě hodiny. Tak silný filmový zážitek se mi nenaskytne každý den. Mickey Rourke zahrál svojí životní roli, a ačkoliv jsem ho příliš neznal, teď už na něj nezapomenu. Doufám, že za to dostane Oscara. Zasloužil by si to. Stejně jako samotný film nebo titulní skladba od Bruce Springsteena. The Wrestler je opravdu hodně silný film. (14.01.2009)