Réžia:
Stevan MenaScenár:
Stevan MenaKamera:
Marco CappettaHudba:
Stevan MenaHrajú:
Alexandra Daddario, Michael Biehn, John Savage, Kathryn Meisle, Nolan Gerard Funk, Spencer List, Matthew Mindler, Valentina de Angelis, Brett Rickaby (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh začíná únosem malého chlapce Martina, který trpí vzácnou nemocí, díky které jeho tělo necítí bolest. Celých pět let zůstává jeho zmizení tajemstvím, až do doby, než se Allison, mladá dívka z Chicaga přistěhuje na venkov k rodině svého strýce. Ten přislíbil jejímu otci, že v případě smrti jednoho z nich se ten druhý postará o jeho děti. Na venkově se Allison shodou okolností dostává do víru hrůzných událostí, které zůstávaly dlouho utajeny v jedné staré jateční budově. Minulost staré jateční balírny otvírá své krvavé dveře a malý Martin dostává šanci na záchranu. Pach krve a hlas nářků však zanechává svůj morbidní odkaz. (Beastmaster4)
(viac)Videá (2)
Recenzie (95)
Keď som zbadal nože úhľadne poukladané na mäsiarskom stole a v prestrihu ženu zavesenú na háku, zľakol som sa, že pôjde o ďalšiu tuctovú gore-zakáľačku. Grafického zobrazenia násilia v Bereavement-e však nie je viac než je nutné. Ani páchateľ nevyzerá ako úplný imbecil, ktorý sa vyžíva v krvi - je to chlapík zo strednej triedy. Stevan Mena ťahá príbeh v dvoch líniach: osud uneseného chlapca a rodinné problémy mladej baby, ktorá chodí behávať do polí. Aj celý film v podstate plynie v joggingovom tempe, gradáciu nemá takmer žiadnu, ale narastá závažnosť zločinu... A je len otázkou času, kedy sa spomenuté dve línie príbehu pretnú. Záver bol taký, že sa dal predvídať, ale po bitke je každý generál. S. Mena to mohol ukončiť aj jednoznačne. Chápem ho, čo chcel povedať, že predurčenie človeka je nezvratné, najmä ak prežil ťažké detstvo a ovplyvnila ho "zlá" výchova. Túto myšlienku však mohol podať aj tvorivejšie (nie takto sterilne) a začať napríklad emóciami vo vzťahu bežkyne a uneseného. Nápady má veľmi dobré! ()
Váhám mezi 3 a4*. Film není špatný, byť příběhů o zneužívaném pošahanci, který pak likviduje nebohé oběti ( nelze nevzpomenout Psycho a pak desítky filmů od 70.let) je pěkná řádka. Dobře se na to dívá, hudba navozuje napětí, špinavé prostředí zkrachovalých jatek hnus. Už jsem si zvykl, že scénáristé v poslední době vykreslují hlavní postavy jako nesympatické a protivné. Nemělo by to však být naopak? Divákovi, tedy mně, je pak šumafuk, zda všichni zhebnou. Dokonce jim to občas ve skrytu duše přeji. Co mi vadilo, jak ženské postavy neustále ječí i ve chvíli, kdy by jim mlčení mohlo zachránit život. Nevěřím, že ve skutečnosti by se takhle chovaly všechny. V důsledku je film velmi brutální. Jasně, porcování obětí za živa je v dnešním horroru na denním pořádku, ale tenhle příběh je naprosto bezvýchodný, kdy zlo bez odporu vítězí. Dítě se zakrvácenou sekerou v ruce je podtržením celé dekadence... ()
V Novém roce začínám tam, kde jsem skončil ten minulý. Posledním filmem který jsem si pustil během Silvestra, byl amatérský kousek Malevolence od režiséra Mena. Ten se sice nedočkal příliš velké podpory u diváků, ale on si alespoň splnil svůj velký sen a to natočit vlastní slasher. Během následujících let nasbíral pár zkušeností i peněz a rozhodl se natočit prequel. Změna k lepšímu byla viditelná na první pohled, což jsem samozřejmě přivítal s povděkem. Tento režisér má určitě jistý potenciál a tak jsem zvědavý, jestli jej někdy dokáže naplno zúročit. Je však na dobré cestě a to je hlavní. Ponuré prostředí jatek bylo v původním filmu dost nevyužité, pokud tedy nebudeme počítat úvodní scénu a finální rozuzlení příběhu. I proto jsem byl rád, že tentokrát se to změnilo. Ze začátku se podíváme, jak to vlastně s malým Martinem začalo. Od jeho únosu, přes první vraždu před jeho očima, až po přidání vlastní ruky k morbidnímu dílu. Přiznám se však, že by zřejmě ani tento prequel neměl takovou sílu (tedy hlavně příběh), kdyby zde nehrál Brett Rickaby. Psychicky narušený únosce a vrah, byl v jeho podání téměř ideální postavou pro dobrý slasher. Dívky a ženy pro něj neznamenaly nic víc, než dobytek určený k porážce a udobření jeho vnitřního démona. Díky tomu získala atmosféra ten správný punc ponurosti a samotný scénář byl lépe stravitelný, než tomu bylo v jeho prvotině. Když k tomu připočítáme i výrazně vylepšenou kvalitu kamery a krvavých scén, bylo téměř vyhráno. Cestu k úplnému vítězství však přibrzďovalo několik hluchých a zbytečně nudných pasáží. Což byla velká škoda.60% ()
Po dlouhé době dobře zpracovaný horor, který se nedrží dnešních hororových šaškáren jak jsem zvyklí (to sami poznáte na konci filmu) Stevan Mena přes to, že měl malej rozpočet, tak to sesumíroval na výbornou, těším se na další jeho tvorbu. Psychopat mě tak neohromil, jako jeho malej kamarád Martin, který měl vždycky za úkol po masakru tak trochu poklidit, pec, háky ...Co se týče herců, tak ty se sešli v dobré formaci, jak jsem se už zmiňoval tak Martin (Chase Pechacek) malej, tichej, ale neskutečně živej .Tak strýc Michael Biehn a hlavní hrdinka Alexandra Daddario (která podle mě má původ odněkud z Irska, protože jí podprsenka vůbec nic neříká). Určitě na 59% tohle není, osobně 75 Vřele doporučuji ()
Nekompromisní, neuvěřitelná a málokdy vídaná řezničina, která nepřináší nic nového, ale má velmi hustou atmosféru! Ve chvílích, kdy si divák myslí, že to už konečně půjde k lepšímu a sadistický pomatenec a vrah bude poražen, přichází další a další masakr a aby toho nebylo málo, tak nám tvůrci připravili ne příliš překvapivý, ale o to drastičtější závěr! Děs a hrůza! Ještě, že tu byl ten skvost v podobě "Saši" Daddario, za kterou už asi budu dávat jednu hvězdu automaticky navíc. Chvíli jsem váhal kolik hvězd dát, protože "Bolestná ztráta" je tím filmem, kdy můžete dát pět * nebo to hodit do odpadu. Za tu odvahu jít tak bezlítostnou cestou dávám 4*. ()
Reklama