Mlčanie jahniat

Vlajková loď žánru psychothrilleru devadesátých let, která tradiční kriminální thriller zkombinovala s hororovou atmosférou a morbidními detaily. Mlčení jehňátek dokázalo překonat žánrová omezení a získalo pro svůj "pokleslý" žánr pět oskarů a nadšené komentáře filmové kritiky. Při výrobě filmu se sešlo několik šťastných momentů - chytrý scénář, který se při vší bizarnosti svých antihrdinů pohybuje v realistickém prostředí, šikovný režisér, který přitažlivost snímku postavil nikoliv na zběsilé akci či krvavém, naturalistickém násilí, nýbrž na pečlivě budované atmosféře plné napětí, nejistoty a strachu. K úspěchu pochopitelně přispělo i skvělé obsazení s na první pohled křehkou J. Foster a typově přesným Hopkinsem, který svému Lecterovi dokázal vtělit zrůdný šarm a stal se nejpřitažlivějším masovým vrahem filmové historie. Celkový dojem: 95 %. (14.06.2006)

Jonathan Demme ve formě a je jen škoda, že se mu nepodařilo natočit více špičkových filmů, ale jisté je, že si oskara za jehňátka naprosto zasloužil. Mrazící a temná atmosféra, napětí a zdrcující soundtrack u kterého mě naskakuje husí kůže. A když se k tomu přidá hvězdné obsazení Foster+Hopkins, tak se tento kultovní thriller řadí mezi ty nejlepší a patří mezi mé oblíbené. Skvělý film i po tolika letech hodnotím 5 hvězdičky... „I can smell your cunt" (20.02.2006)

Mlčení jehňátek jsem viděl minimálně pětkrát, ale jenom v televizi a vždycky mi do toho něco vlezlo, takže jsem ho neviděl ani jednou celý od začátku do konce. Většinou jsem stíhal až konec, proto jsem si to tentokrát dopřal na DVD s originálním zukem a uhrančivým hlasem Anthonyho Hopkinse. Můj dojem zůstal stále stejný a pořád si myslím, že se jedná o jeden z nejlepších thrillerů, co byl kdy natočen. (22.11.2008)

I takhle se tvoří filmové dějiny. Když se zeptáte fanouška napínavých filmů, který thriller je bezkonkurenčně nejlepší, jedním ze tří zaručených tipů je právě Mlčení jehňátek. Film s naprostou realističností, žádné přikrášlené sekvence. Režijně naprosto brilantně zvládnuté. Skvělá kamera, která nechává vyniknou mrazivé surovosti, neumělosti celého děje. Hudba od Howarda Shorea, která dokresluje ponurost celého děje. A hlavně a především, naprosto uhrančivé herecké představení Anthonyho Hopkinse v roli šíleného kanibala Hanibala. Já jsem si několikrát zkoušel představit v této roli desítky dalších hereckých hvězd, ale nikdo se Hopkinsově podání ani vzdáleně nepřibližoval. Dokonalý scénář nechává vyniknout všem hereckým kvalitám a dělá děj krůček po krůčku tajuplnějším a ponuřejším. No a tohle všechno, celé tohle hlavní jídlo je v závěru doplněno skvělou přílohou v podobě závěrečných momentů v domě šílence Buffalo Billa. Jodie Foster předvedla co to je, když má někdo skutečný strach. A pak už jen ta třešnička v podobě lehkého černého humoru, kterou si Lector neodpustí na adresu svého „přítele“ šéfa psychiatrické léčebny. Takže Oscar je v těch nejlepších rukou. (09.02.2004)

Konečně jsem dohnala jeden z mých dalších filmových restů. Většina diváků se u filmu asi nezasmála (pokud nesdílíte choutky některých původních obyvatel Papui-Nové Guiney), ovšem já s odstupem ano. Sedím doma, sleduju film a najednou zazvoní telefon, volá máma, vedeme rozhovor. "Na co se díváš?", ptá se. "Mlčení jehňátek", vychrlím rychle, ve snaze co nejdřív zavěsit a pokračovat. "Močení jehňátek? Co?", podivuje se. Trochu naštvaně znova opakuju titul filmu, načež se mi dostane vskutku zajímavého komentáře: "Tak na to se nedívej, to je blbost a nechutná!" Takže mami a ostatní budoucí diváci filmu, je to sice místy nechutné a věřim, že před 17 lety to mohlo být pro leckoho šokující, ale já patřím mezi dnešní už lehce otrlou mládež, takže v tomto směru je to ok. Nejvíc mi asi utkvěla scéna, ve které Clarice bloudí ve tmě. Je to zkrátka kvalitní film s hutnou atmosférou, která by se dala krájet. Četla jsem i knihu a zážitek to byl taktéž vynikající. (24.07.2008)