Mlčanie jahniat

Neuvěřitelně atmosferický, snad až hypnotický thriller. Mistrovský scénář, geniální kamera a brilantní herecké výkony všech hlavních i vedlejších charakterů zaručují úchvatnou podívanou, kterou si bude člověk chtít zopakovat. I naponěkolikáté divák ocení komplikovanost a preciznost scénáře a výkon démona Anthonyho Hopkinse, pro nějž je právě Hannibal Lecter jeho nejlepší role. Nevyhneme se samozřejmě několika nechutnostem a brutálním vraždám, ale to už k filmu patří a vytýkat tuto věc mi přijde naprosto nevhodné. Vůbec se v tomto případě dá těžko najít nějaký nedostatek. Všechno je přesně tak jak má být. Oscary zasloužené. Jeden z nejlepších filmů devadesátých let. (03.03.2006)

Jeden z mála filmů, o kterém si troufám tvrdit, že je téměř dokonalý. Skvělé herecké výkony Hopkinse (životní role + ztvárnění jednoho z nejzajímavějších a nejstylovějších záporáků) a Fosterové, Demmeova poutavá režie a stejně tak atmosféra a příběh filmu. V žánru thriller asi to nejlepší, co bylo kdy natočeno (společně se Sedm). "Rád bych si s vámi povídal déle...ale na večeři tu mám starého přítele." Moje TOP 10. (17.12.2007)

Mlčení jehňátek funguje znamenitě i po skoro pětadvaceti letech od svého vzniku. Snad proto, že tu opravdu všechno dokonale ladí - famózními hereckými výkony počínaje přes perfektní práci scénáristy při adaptaci Harrisova románu až po sugestivní kameru a režii (nikdy dřív jsem si asi neuvědomil, jak moc se Demme zaměřoval na detailní záběry obličejů) a zmínit musím i Shoreoův pěkně depresivní soundtrack. (08.05.2015)

Civilní atmosféra, úžasná Jodie Foster (žena v mužském světě ;-) o Anthony Hopkinsovi se ani není třeba zmiňovat. Film má naprosto odzbrojující, takovou obyčejnou atmosféru, za kterou se skrývá cosi děsivého. Je dobře, že pátrání po vrahovi (jedna z mých nejoblíbenějších zápletek) je vždy ve správný čas odsunuto do pozadí kvůli líčení nejniternějších myšlenek a obav Agentky Starlingové. (16.04.2003)

Konečně jsem dohnala jeden z mých dalších filmových restů. Většina diváků se u filmu asi nezasmála (pokud nesdílíte choutky některých původních obyvatel Papui-Nové Guiney), ovšem já s odstupem ano. Sedím doma, sleduju film a najednou zazvoní telefon, volá máma, vedeme rozhovor. "Na co se díváš?", ptá se. "Mlčení jehňátek", vychrlím rychle, ve snaze co nejdřív zavěsit a pokračovat. "Močení jehňátek? Co?", podivuje se. Trochu naštvaně znova opakuju titul filmu, načež se mi dostane vskutku zajímavého komentáře: "Tak na to se nedívej, to je blbost a nechutná!" Takže mami a ostatní budoucí diváci filmu, je to sice místy nechutné a věřim, že před 17 lety to mohlo být pro leckoho šokující, ale já patřím mezi dnešní už lehce otrlou mládež, takže v tomto směru je to ok. Nejvíc mi asi utkvěla scéna, ve které Clarice bloudí ve tmě. Je to zkrátka kvalitní film s hutnou atmosférou, která by se dala krájet. Četla jsem i knihu a zážitek to byl taktéž vynikající. (24.07.2008)