Mlčanie jahniat

Jeden z nejlepších filmů devadesátých let, který lze sledovat do zblbnutí, a stejně nás jeho psychologická intenzita a konstantní napětí pokaždé zarazí až pod peřinku. Proč tomu tak je, jsem se snažil stručně dopátrat v rámci poklony Jonathanu Demmemu zde (27.04.2017)

Opravdu legendární thriller s několika téměř hororovými momenty, skvělou špinavou, sychravou a syrovou Amerikou, díky čemuž vše působí nepříjemně autenticky a realisticky. Mezi námi se opravdu mohou a opravdu pohybují zrůdy - to křičí na diváka s každého políčka filmu. Výborný je též důraz na psychologii postav a jejich postavení ve společnosti, dané přirozeností, výchovou či životní zkušeností. Ať už skrze hlavní hrdinku, kde ji scénář celý film staví do role obětní ovečky, kterou všichni muži pozorují s hladem v očích (ona však jde odhodlaně za svým) nebo méně přímo skrze hlavního zloducha. To vše v opravdu vybroušeném scénáři, který září samozřejmě nejvíce v dialogových momentech střetu hladového lva a zmíněné ovečky. Proč tedy "jen" čtyři? Protože než se scénář opravdu k té dokonalosti vybrousí, v první třetině filmu více než jednou nešikovně zakopne, nepůsobí hned od začátku tak silně, jak by měl. Stejně tak hereckým projevům a chemii mezi herci chvíli trvá než začnou působit opravdu věrohodně a realisticky. A nakonec, celý film působí trošičku zastarale, více než bych si přál. To se prostě ale někdy u starších klasik stává (mám s tím pár zkušeností, je možné, že je chyba na přijímači, ale co se dá dělat). 8,3/10 (01.01.2024)

|| Scenár: Ted Tally / Predloha: Thomas Harris | Hudba: Howard Shore | Produkcia: Kenneth Utt, Edward Saxon, Ron Bozman | Distribúcia: Orion Pictures | Štúdio: ? | Rozpočet: 19 miliónov $ | Tržby: 272,742,922 $ || Je veľmi zaujímavé, že režisér Demme nenatočil pred týmto kusom nič pamätihodné, a vlastne až na Philadelphiu, ktorá vznikla hneď po Mlčaní, ani potom. Jedná sa tým pádom o jeho životné dielo, zaslúžene ocenené najvyššou dosiahnuteľnou métou. A ten film veru aj tak vyzerá. Nebol by ale ani zďaleka tak silný a onemujúci, nebyť démonického Hopkinsa. (13.04.2013)

Jonathan Demme ve formě a je jen škoda, že se mu nepodařilo natočit více špičkových filmů, ale jisté je, že si oskara za jehňátka naprosto zasloužil. Mrazící a temná atmosféra, napětí a zdrcující soundtrack u kterého mě naskakuje husí kůže. A když se k tomu přidá hvězdné obsazení Foster+Hopkins, tak se tento kultovní thriller řadí mezi ty nejlepší a patří mezi mé oblíbené. Skvělý film i po tolika letech hodnotím 5 hvězdičky... „I can smell your cunt" (20.02.2006)

Určitě nejlepší ze všech tří (respektive čtyř) příběhů Hannibala Lectera, to je bez debat. A taky mnohem lepší než knížka, která jen velmi lehce štrejchá o nadprůměr, přestože scénář musel být hodně osekán o různé vyšeřovací drobnosti a tak spousta věcí vypadá, jako by si ji vycucali z prstu (třeba nalezení skladiště s Raspailovou hlavou, nalezení domu, kde bydlí Lipmanovi nebo domu kde má bydlet Jame Gumb a proč tam vůbec nebydlí). Těchto pár věcí mi došlo, až jsem si přečetl knížku, kde to je přeci jen realističtěji, než že si Clarice podle familiárního tónu svého šéfa domyslí, že Lecter pochází z Baltimore a pak si pročte telefonní seznam a náhodou tam najde zrovna to jedno pravé skladiště, kam Raspailovy věci uložil. Herecky nenapodobitelné (což prokázala Julianne Moore v Hannibalovi). Poprvý jsem tenhle film neviděl, ale jenom slyšel (za trest jsem se nesměl dívat na televizi), když to dávali vůbec poprvý na ČT1 někdy v deset večer v pátek tak v roce 1994 a byl jsem z toho řádně napnutej - tohle považuju za jeden z nejlepších thrillerů. Český dabing je podle mě lepší, jak originál a to i s tím, že opět někteří herci dabují tři čtyři i víc lidí (navíc Pavel Soukup sedí Hanibalovi s tím svým kovově zvonivým hlasem mnohem líp, než řezavější Alois Švehlík v pozdějších pokračováních). A musím trošku říct o excelentním Tedu Levineovi, který se od tunajšího sadistickýho vraha propracoval přes policajta v Monkovi až k nevinné oběti v Hory mají oči. Takový malý dvojitý tulup, nemyslíte? No, rád bych si s vámi ještě povídal, ale mám tu na večeři starého přítele a nemůžu ho přece nechat čekat. (05.12.2005)