Heima: film kapely Sigur Rós

Při poslechu jejich skladeb někteří lidé propadají zoufalství, mají sebevražedné sklony. Jsou pro ně až tak depresivní, že nevidí jinej způsob, než vylézt na tovární komín a se slovy : "Glósoli" skákají vstříc posmrtnému životu. Já to mám jinak. Tihle islandští klucí jsou pro mě spásným andělem ve chvilích, kdy mám dost. Chci bejt sám v sobě, přemejšlet. Oni mi připomenou, že život je skvělý. Že ti, kteří ho neprožijí ve fantasii a hlavně s úsměvem na tváří, jsou pěkná banda blbů. Jejich hudba je odjinud, snad z vesmíru? Heima není odtamtud. Tenhle koncert vás donutí spořádaně si sednout a dýchat z hluboka (nádech-výdech, jako u doktora, lidičky). Práská do vás energii, jako týdenní pobyt v lázních. Někdy uklimbává, jindy nastavujete volume na maximum a s rukama nad hlavou (symbolizující asi tohle: " Jděte mi všichni do prdele s tím, že život je depresivní. Já jsem dítě "sigurrovců", dítě maniakálního optimismu...") ve vás vzbuzuje héroický smích, který se mění každou sekundou. Tohle mě baví. A určitě ještě dlouho bavit bude. Děkuju za pochopení....... (20.02.2009)

Opravdu ohromující a silný emociální zážitek, při hudbě Sigur Rós v kombinaci s krásami islandské přírody jsem byl ve zvláštním tranzu a chvílemi mi naskakovala husí kůže. Koncerty po kamerové stránce byly zvládnuty dokonale, krajina by naopak možná snesla ještě lepšího dokumentaristu. Myslím, že se z tajemného, chladného islandu dalo dostat víc. Pak by to bylo úplně dokonalé. Rád bych nějaký z koncertů zažil na vlastní kůži. 80% (19.12.2011)

Ze Sigur Rós sice nepadám na zadek tolik jako třeba z Radiohead a dokumenty o přírodě mě taky nechávají chladným, ale i tak se mi to hodně líbilo. Některé pisničky SR odzívám, jiné mě berou za srdce jako máloco, výtvarně pozoruhodné záběry z Islandu ale berou dech vždycky. A úplně nejhezčí byli červení draci na modrobílé obloze! (05.01.2008)

Sám se divím. Hudba Sigur Rós mi nikdy nic neříkala. Až když jsem viděl, z jakého podhoubí vyrůstá, pochopil jsem. Režisérský um střídá nádherně syrové záběry islandské přírody (a pak že digitální kamera nikdy nenahradí klasický film), fanoušky od tří do osmdesáti let s prostou a jednoduchou aranží koncertů pod širým nebem a vše podkresluje podmanivá hudba, kterou jakoby vydestilovali ze skal a mořského vzduchu. Neexistuje krásnější hudební dokument. (15.05.2009)

Opravdu klidná jemná hudba skupiny z Islandu, která plně popisuje jejich zemi. Je to vlastně mé první setkání s touhle skupinou a musím říct, že jsem cítil určité nadšení, ale bohužel né úplně maximální. Obrazy a kamera, kterým je tento dokument/koncert natočen je opravdu krásný. Víme aspoň více o místě, kde Peter Jackson strávil čas s točením svých filmů podle J. R. R. Tolkiena. (28.12.2012)