Alita: Bojový Anjel

Hlavná hrdinka je triumfom kinematografie 21. storočia, pretože je vo väčšine záberov stopercentne digitálna a napriek tomu pôsobí v úplnej väčšine scén živo, ľudsky a emocionálne. Ďalším významným plusom filmu je vskutku vydarený world-building, kedy na rozdiel od väčšiny podobných snímok vzbudzuje Bojový anjel dojem, že sa pozeráme na futuristickú spoločnosť, ktorá nejakým spôsobom funguje a bolo by zaujímavé dozvedieť sa viac o každodennom živote jej obyvateľov. A Rodriguezova réžia je najlepšia za mnoho posledných rokov. Zjavne mu svedčí, keď ho nejaká autorita trochu "drží pod krkom" a nedovolí mu pri takomto megaprojekte vyskakovať si a blbnúť toľko, ako má vo zvyku pri svojich lacnejších filmíkoch. Obzvlášť príjemné sú akčné scény, ktoré sú krásne prehľadné, nepsychedelické a dávajú si načas. (21.11.2019)

Otázka, která mi nedá spát: Proč na ni nevypsali odměnu, když má tak nežádoucí cíl? OK, fuck the logic. Stejné jako nedávný výlet do Oasis (akorát míň geekovský a víc "lidský"). Vizuálně nemám, co vytknout, příběh je ale tuctový, šablonovitý a vedlejší postavy jsou jen prazvláštní figurky bez života. Musím se podívat, ze kdy je originál a jak moc se ho tvůrci drželi, protože aktuálně je pro mě "Alita" slepenec cca. deseti jiných sci-fíček. 3,5* a nějak si neumím představit, jak by ten pár mohl fyzicky fungovat... Dvojka být může, ale když nebude, srdce mi to nezlomí. (08.02.2019)

Alita je docela dobrý snímek. Efekty pěkné, hezky natočené, super akce. Alita není holka, která by kňourala a do určité míry jsou ti klaďasové sympaťáci. Dolby Atmos tomu slušel. Jen to bylo můj vkus bylo až moc plytké, v podstatě to nedalo prostor si někoho oblíbit. Kdo zná předlohu, tomu by se to mohlo líbit. Pokud překousne tu určitou ztrátu informací. Lepší 3*. (09.02.2019)

Překvapuje mě, že napojení na mangu/anime není jen povrchní, ale celkem hluboké sžití s tradicemi, takže předpokládám,ž e američtí scenáristé přistoupili k materiálu celkem citlivě. A to v takovém detailu, jako je pseudoněmecký název bojového umění, který v sobě nese kus posedlosti Japonců pro jakkoliv nesmyslné odkázání se na evropskou kulturu. Pak je tu taky nepřirozená provázanost příběhu s vymyšleným sportem, který hraje pro život postav automaticky důležitou roli, 300 letá dokonalá žena submisivně přijímající roli dcery, protože tak (z nějakého důvodu?) fyzicky vypadá, tajuplné postavy mimo dobro a zlo nedotknutelně procházející děním (Connelly), naivní hrdinové s naivními cíli, kteří musí bojovat epické bitvy, i když by se radši od rána do večera hubičkovali.... a tak dále. Problém je, že všechny ty věci, které jsou nepochybně nesmysly, jsou v japonských seriálech/komiksech rozprostřené mezi desítky epizod/čísel a každý nesmysl je do až nesnesitelného detailu okecán tak, že jeho funkce pro příběh a psychologii postav se jeví zásadně a nevyhnutelně - kdežto v Alitě to vychrleno celkem překotně a bez skutečného zájmu a možnosti emocionální - hrdinka je nadšená z toho, že poznává svět ghetta a je to pro ni očividně pozitivní zážitek, takže je těžké chápat, že bychom měli toužit spíš po městě v oblacích, které se v tu chvíli naprosto zbytečné. Emoce a motivace postav se mění nahodile a skokově. Alita je jako rešerše na námět na anime bez toho, co dělá anime tak působivým. A místo toho zbývá jen pokroková digitální animace, která mě ale upřímně řečeno sama o sobě moc nezajímá, když není využitá k něčemu lepšímu. 5/10 (08.02.2019)

Alita posunuje počítačové herectví na novou úroveň. S pomocí příběhu, jehož přímočarost a naivita (nejbolestivěji vyvstávající do popředí při rozvíjení extrémně jalové romantické podzápletky) mají své kouzlo, které ale na dvě hodiny nevystačí. Předlohu bych spíš než na japonský cyberpunkový manga komiks tipoval na young adult román amerického autora, který má hodně rád japonskou kulturu a filmy Jamese Camerona (minimálně to druhé na Jamese Camerona, který napsal scénář, vlastně nejspíš sedí). Christoph Waltz s krumpáčem na raketový pohon, popisování bojového umění jménem Panzerkunst, filozofování o tom, zda může člověk milovat kyborga a Mahershala Ali jako Blade moc nepomáhají. Rodriguez nicméně už dlouho nevyprávěl tak soustředěně. Ještě lépe než na trpělivém budování (resp. odkrývání) světa od nejnižšího patra je to vidět na přehledných akčních sekvencích s hodně komplexní choreografií (nebál bych se srovnání s Ready Player One). Nepřekvapí mě, pokud to bude takový propadák, že už se dalšího dílu nedočkáme, ale zároveň bych byl rád, kdyby pokračování vzniklo. 65% (08.02.2019)