Alita: Bojový Anjel

No vida. I z dementního ťamanského manga pro otoky mozků se dá vydlabat kulantní hybrid Robocajta a Čepelobežce. Vilnévovi bych naordinoval tak milión povinných zhlédnutí, aby se konečně přiučil, jak točit zábavné filmy, a ne nekrotizující ufoporno pro pozérské masturbanty. Robert, mohutně gaučovaný šrajtoflí a softem avatarového lenocha, je po všech těch sračkovitých Špiónských paznehtech zase ve formě a přihasil si to s nabušeným, dějově svižným a vskutku spektakulárním digitálním mrdníkem. Jen je trochu škoda, že kluci zase dementálně cílili do řad nezletilých Hangrgejů a linie o tom, jaxi chce pubertální bojová roboštěrbina mezi trháním mechanických končetin rozličným kyberzrůdám kompulzivně nechat vyprcat konektory úchylně robofilním cigánským fešákem, je pro dospělého heterosexuálního diváka přinejmenším rušivá. A taky mi není až tak úplně jasné, proč vyhodili tolik mrtvých prezidentů za animaci xichtu toho Jelita. Pokud to má být nějaký odkaz, jakože je to vymačkané z plesnivého manga, pak měli mít hnusně patologicky vypoulené oči, jako by se usilovně snažili vysrat přes zácpu, úplně všichni. Jinak škoda peněz! Takže doufejme, že si Éda Norton ve dvojce štěkne víc, ten kaktus z prdele naší juvenilní bojovnice vytáhne a ta nabude neděsivě standardizovaného rozměru očnic. (18.02.2019)

Přehnané obavy nejsou na místě. Rodriguez s Cameron adaptaci Ality nepokazili, přestože se primárně zaměřili na to, co je podle mě z nabízeného světa nejméně podstatné – krásný vizuál. Ten dává vzpomenout třeba na loňský Ready Player One či předloňského Valeriana a město tisíce planet. Takže si ony technické hody asi dokážete představit a právě ty ve spojitosti s povedenou akcí dokáží udržet pozornost i tehdy, kdy příběh viditelně skřípe. Což je docela často – proměnlivá motivace postav, občasná zkratkovitost, trošku nepochopitelná milostná linka i (záměrné) opomenutí spousty reálií potenciálně velmi zajímavého prostředí, to všechno může mrzet. Ta poslední poznámka podle všeho souvisí především s budováním otázek do pokračování, jehož budoucnost je však podle prvních tržeb hodně nejistá. Osobně bych si ho ale představit dokázal, takže Alitu mezi průšvihy určitě řadit nechci; nejen díky líbivému kabátku, ale i velmi příjemným hercům ve vedlejších rolích a nenásilně popové variaci na kyberpunk. Prostě docela v pohodě podívaná. (08.03.2019)

Robert Rodriguez po velké odmlce je zpátky a nečekaně při síle! K tomu napomáhá i James Cameron jako scénarista. Alita je vizuální žranice podobně jako minulo roční Ready Player One a musím říct, že byť jsem k filmu původně přistupoval jako k Outsiderovi, tak ve výsledku jsem velmi potěšen a odcházel z kina spokojen, jak už dlouho ne. Film se odehrává v 26. století, je to tedy Cyberpunk jak víno s velmi sympatickou hlavní představitelkou, jako obvykle solidním Christophem Waltzem, načančanou, nekompromisní akcí ( Choreografie soubojů špičková, přehledná až dechberoucí Panzerkunst rules!) a při velkolepém finále jsem řval přes celé kino štěstím i dojetím. Povedli se i různorodí záporáci, hudba a hlavně to má tempo rychlé jak horská dráha, že si přejete, ať to má ještě půl hoďky navíc. Vůbec nevadilo, že se Rodriguez stranil násilí a taky příběhově to mohlo být určitě silnější, ale byl jsem ze všeho tak unešený, že člověk nemá chuť přemýšlet asi jako když se před Vámi svlékne Megan Fox, tak hledět s otevřenou pusou bohatě stačí. Jedná se o jedno z nejlepších zpracování Japonské Mangy, které jsem kdy viděl a Japonsko se otřese v základech. Viděno v Imaxu s masážními sedadly a s 8 kopečky zmrzliny a slast. Trilogii okamžitě servírovat bez váhání.85% (10.02.2019)

Zase ukázalo, že v případě moderních filmů nedokážu dobře trefit na co jít do kina. Alitu jsem vidět až teď na HBO a po skončení těžce lituju, své kino ingoranství, protože audio-vizuální položky filmu jsou top. Moc mě však bavil i příběh, který v sobě čistokrevnou touhu po lásce, záběr kdy si hlavní hrdinka vyndá své srdce, patří mezi nej romantičtější scény a síly okamžiku, které jsem v téhle kategorii kdy viděl. Vynikajcí akční romantika z dokonalým využitím filmařských technologií 21.století. (24.11.2019)

Překvapivě dynamický a kompaktní spektákl napráskaný scifi udělátky a přehlednou akcí od trash režiséra, který si jen tak odskočil od svých typicky známých garážovek. Je cítit ten typický béčkový feeling špinavého města a všech těch prazvláštních robo-human kreatur, zároveň tam ale je patrný dohled Camerona a to především ve chvíli, kdy se vypráví klíčové části nosného příběhu, či v momentech, kdy nálety kamery snímají město na obloze, či divokou "autodráhu". Kéž by takhle rozpustile a svěže vypadaly všechny ty rádoby scifi/cyberpunk výtvory posledních let v čele s Ghost in the Shell apod. (22.07.2019)