Alita: Bojový Anjel

Alita – stroj s lidskou duší. A všechny tyto hrdinky – daly by se také nazvat.. „Amazonky současnosti“ .. musí ženy (a pochopitelně hlavně muži) obdivovat. I mně učarovaly! Vzhlížím k nim, toužím se jim, alespoň nepatrně přiblížit, obdivuji jejich statečnost, vytrvalost, zaujetí, nezdolnost... všechny vlastnosti, které nemám a nemůžu mít. I když..? Co ty „obyčejné“ ženy, které nejsou obdařeny ničím výjimečným a přesto zvládají každodenní život i nepřízeň osudu s velkým odhodláním a neuvěřitelnou vnitřní silou. A to jen proto... že mají něco, co „Hrdinky z pláten a obrazovek“ většinou nemají. Jeden vzácný dar – „rodinu.“ … Tento komentář věnuji: mé mamince (tam nahoru), Kverk (mé spřízněné duši v mnohém) a všem Ženám… které bojují. (05.12.2019)

Překvapuje mě, že napojení na mangu/anime není jen povrchní, ale celkem hluboké sžití s tradicemi, takže předpokládám,ž e američtí scenáristé přistoupili k materiálu celkem citlivě. A to v takovém detailu, jako je pseudoněmecký název bojového umění, který v sobě nese kus posedlosti Japonců pro jakkoliv nesmyslné odkázání se na evropskou kulturu. Pak je tu taky nepřirozená provázanost příběhu s vymyšleným sportem, který hraje pro život postav automaticky důležitou roli, 300 letá dokonalá žena submisivně přijímající roli dcery, protože tak (z nějakého důvodu?) fyzicky vypadá, tajuplné postavy mimo dobro a zlo nedotknutelně procházející děním (Connelly), naivní hrdinové s naivními cíli, kteří musí bojovat epické bitvy, i když by se radši od rána do večera hubičkovali.... a tak dále. Problém je, že všechny ty věci, které jsou nepochybně nesmysly, jsou v japonských seriálech/komiksech rozprostřené mezi desítky epizod/čísel a každý nesmysl je do až nesnesitelného detailu okecán tak, že jeho funkce pro příběh a psychologii postav se jeví zásadně a nevyhnutelně - kdežto v Alitě to vychrleno celkem překotně a bez skutečného zájmu a možnosti emocionální - hrdinka je nadšená z toho, že poznává svět ghetta a je to pro ni očividně pozitivní zážitek, takže je těžké chápat, že bychom měli toužit spíš po městě v oblacích, které se v tu chvíli naprosto zbytečné. Emoce a motivace postav se mění nahodile a skokově. Alita je jako rešerše na námět na anime bez toho, co dělá anime tak působivým. A místo toho zbývá jen pokroková digitální animace, která mě ale upřímně řečeno sama o sobě moc nezajímá, když není využitá k něčemu lepšímu. 5/10 (08.02.2019)

(94%) Viděno v kině díky ČSFD projekci. No vida, po dlouhé době mi vyšla projekce. Přiznám se, občas mívám čas na tyto projekce, ale často se mi nechce sedět v kině plném lidstva, ale tentokrát to bylo celkem fajn, poprvé jsem aspoň navštívil kino Chodov. Nyní k filmu. Od Ality jsem nic extra neočekával a nakonec jsem byl velice mile překvapen. Dle trailerů jsem hádal jen přehnanou akci a nic víc. Jenže mě to vtáhlo do děje už od začátku. A to hned od úvodu mě začal bavit skvělý herec Christoph Waltz, který roli dobráka zahrál víc než dokonale. A to mu běžně pasují role záporáků. Ostatní herci splnili svůj nutný standart včetně roztomilé Ality. Ta mě též bavila. Celkově měl snímek mnoho co nabídnout. Akce byla perfektní – kamerou nasnímaná do nejmenších detailů a především byla perfektně ozvučena (někdy to bylo až moc hlasité – ale mě to nevadilo). Příběh to má jednoduchý, ale funkční a k tomu plný emocí, především když už se film ubírá ke konci. Najde se tu i pár vtipných momentů. Tempo to má neuvěřitelně rychlé, takže mi ty 2 hodiny utekly rychle. Klidně bych ještě přidal aspoň 20 minut navíc. Hudba od Junkie XL byla povedená. No, nevím co k tomu dodávat. Pro někoho to může znamenat menší zážitek než pro mě, diváci si můžou říci, že šlo jen o akci, ale já na tom ocenil daleko víc aspektů. Těším se na další shlédnutí. (11.02.2019)

Přehnané obavy nejsou na místě. Rodriguez s Cameron adaptaci Ality nepokazili, přestože se primárně zaměřili na to, co je podle mě z nabízeného světa nejméně podstatné – krásný vizuál. Ten dává vzpomenout třeba na loňský Ready Player One či předloňského Valeriana a město tisíce planet. Takže si ony technické hody asi dokážete představit a právě ty ve spojitosti s povedenou akcí dokáží udržet pozornost i tehdy, kdy příběh viditelně skřípe. Což je docela často – proměnlivá motivace postav, občasná zkratkovitost, trošku nepochopitelná milostná linka i (záměrné) opomenutí spousty reálií potenciálně velmi zajímavého prostředí, to všechno může mrzet. Ta poslední poznámka podle všeho souvisí především s budováním otázek do pokračování, jehož budoucnost je však podle prvních tržeb hodně nejistá. Osobně bych si ho ale představit dokázal, takže Alitu mezi průšvihy určitě řadit nechci; nejen díky líbivému kabátku, ale i velmi příjemným hercům ve vedlejších rolích a nenásilně popové variaci na kyberpunk. Prostě docela v pohodě podívaná. (08.03.2019)

Po tak dlouhém preprodukčním pekle, v jakém Alita byla (a trailery taky moc nepomohly), jsem opravdu nečekal, že dostanu celkem dost vypiplanou a dobře promazanou akční blockbusterovou dobrotu. Spy kids dospěly ... nebo spíš digibordelový režisérský skill RR. V akčních scénách hojně využívá toho, že vše, co se děje na obrazovce je složeno z jedniček a nul, takže to vypadá zatraceně dobře a hlavně vynalézavě. Už se nemůžu dočkat dvojky! (08.02.2019)