Réžia:
Claude MillerKamera:
Gérard de BattistaHudba:
Zbigniew PreisnerHrajú:
Cécile de France, Patrick Bruel, Ludivine Sagnier, Julie Depardieu, Mathieu Amalric, Nathalie Boutefeu, Sam Garbarski, Robert Plagnol, Valentin Vigourt (viac)Obsahy(2)
Malý Francois vidí svou rodinu naprosto idylicky. Z krátkých vyprávění si v představách složil i romantickou minulost rodičů. Jediné, co nezapadá do této iluze dokonalého štěstí, je stále častější výraz zklamání v otcových očích, když se na Francoise dívá. Až v den svých patnáctých narozenin se Francois dozví pravdu. Nepřikrášlenou dětskou fantazií nebo lží. Nic není tak idylické, jak si vysnil, a minulost jeho rodičů je mnohem temnější, než se na první pohled zdá. Tíží je tajemství, které nikdy nemělo být vyzrazeno. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (26)
Naprosto respektuju vážnost a myšlenku tématu. Přesto si myslím, že takhle sterilizovat takto silný příběh je chyba. Opravdu emoce, jejich zabarvení, podpoření hudbou, by dodaly příběhu naléhavost a bezmoc, nikoli jen faktickou ale i divácky sdílenou. Jinak není filmu co vytknou, stylizace, obraz, herci, scénář, vše sedí, jak má. Žel režisér se rozhodl, že nám bude jen sdělovat, nikoli vyprávět a tím nás připravil o divácký zážitek a barevnější pohled na historii. Skutečný příběh francouzské židovské rodiny za války, pře a po ní, který jest vykastrován necitlivou rukou režiséra... 50% ()
Příběh je hodně zajímavý a silný, jen ten způsob vyprávění - tj. skoky v čase podobné jako v EDITH PIAF - je malinko nešťastný a zhoršolval orientaci v ději. Nicméně i tak jsem si film docela užil a potěšil rovněž osobní účastí režisér Claude Miller, který si svůj film na festivalu uvedl a odměnou mu bylo vyprodané kino. // FFF 2007 ()
Nejsilnějším vjemem z filmu pro mě asi bude několikrát se opakující a celým snímkem prolínající skok do bazénu, což se obávám, že není úplně v pořádku. Příběh byl vcelku působivý, ale nějak jsem se za celou dobu nedonutila ho spoluprožívat, tudíš mě příliš nezasáhl. Neumím pojmenovat, kde se stala chyba, možná je na mém přijímači... ()
Značně anorganickým složitým rámcováním zatížený silný příběh, jemuž by posloužila větší pokora tvůrců k osudům, které se rozhodli ztvárnit. Pokora – a také skutečně vidomý člověk za kamerou, který by dění neporcoval jako videoklip nebo televizní reklamu, ale právě svým jedinečným hlediskem vytvářel svět. ()
Příběh mě zaujal, ani herecké výkony nebyly špatné, jen to zpracování mi nějak nesedlo. Občas se mi to zdálo až moc přeplácané, příliš vyumělkované (střídání barevných a černobílých záběrů - hezké, ale kolikrát už to tu bylo?, a pak ty efekty - točící se proužek a barevné hvězdičky či co to bylo ... ). Taky bych možná trochu víc omezila vypravěče, občas se mi zdál zbytečný a jen kazil působivé scény. 60% ()
Reklama