Život Briana

Přiznávám, že tento druh humoru mě zcela míjí. Pro mě to byla od začátku do konce nuda. Jediná vtipná scénka snad byla „Našli jsme vařečku.“ v duchu Žhavých výstřelů. Přesto kvůli těmto pár vteřinám vtipu předtím museli minuty pobíhat vojáci sem a tam. Nechápu. Samotný nápad karikovat život Ježíše jde naprosto mimo mísu. Duchovní věci, které nemají jednoznačnou interpretaci lze těžko vystavovat kritice, natož je parodovat. Než něco paroduji, musím přeci vědět, co chci parodovat. Tady mi smysl trochu uniká. Když paroduji konkrétní film nebo knihu, divák si za konkrétní scénou něco vybaví a přijde mu to pak vtipný. Těžko lze parodovat věci, které nejsou jasně uchopitelné a které si každý představuje jinak. Už samotná myšlenka parodovat symboly duchovního života milionů lidí mi nepřijde jako dobrý nápad, ale spíš jako hloupý vtip. Odhlédnu nyní od základní myšlenky filmu, kterou považuji za zcestnou a podívám se na konkrétní scénky. Hned, jakmile divák pochopí styl humoru, který se zde prezentuje (stačí hned první scénka s narozením), stávají se všechny vtipy očekávatelné. Některé scénky bych tu přirovnal k situačnímu humoru založenému na doslovnosti ve stylu TeleTele (např. sebevražedné komando na konci). Rozdíl je v tom, že humor TeleTele si alespoň na nic nehraje a od začátku říká divákovi. „Takhle to děláme a víme, že jsme trapní.“ na to lze přistoupit a člověk se pak občas i zasměje. Kolikrát víc těm „blbcům“, kteří to hrají a dělají si srandu sami ze sebe než samotným scénkám. Bohužel film Život Briana se staví do pózy rádoby intelektuálního humoru, na což u spousty scének přistoupit nelze a budí tak ve mě trapné rozpaky. Jsem alespoň rád, že se autoři vyhnuli fekálnímu humoru, který sem tam už chvílema také čekal. Abych jen nekritizoval, některé scénky byly i lepší. Např. debata o tom, co vlastně Palestině přinesli rímani, byla vtipná. Bohužel dobrého jako šafránu. Ani nápad utahovat si z života a chování lidí ve starověké Palestině mi nepřijde jako rozumný. Kolik lidí asi ví o tehdejších poměrech a kultuře. Historii bychom se neměli posmívat, ale hledat v ní poučení. Teprve když jí pochopíme, dělejme si srandičky. Tento film nejsem schopen hodnotit pozitivně, protože místo úsměvu ve mě probouzel spíše pohoršení. (15.10.2010)

Střety nábožensky odlišně založených lidí nad humorem / trapností Brianova života jdou tak mimo mě, jako koleje mimo naší vísku. Třeba taková Policejní akademie dělá pro změnu blbce z četníků a taky ji nikdo nikomu nezakazuje. A to existence policajtů je oproti Bohu myslím o něco průkaznější. Já se tak lámal smíchy v pase, až mi před koncem filmu došlo, že už je zase čas vyměnit ponožky... (15.09.2013)

Kdysi (1999) jsem s kamarádem (Petr) šel do kina (Evald). Jeho jinej obvoffkej pfítel mu doporučil nějakej Život Briana. Aha, to zas bude o nějakym feťákovi, co se pere se životem. Ale tenhle člověk doporučoval dycky dobrý věci, třeba to nebude špatný. Tak jsme šli... Monty Pythony jsem sice trochu znal, dokonce i Svatý grál už jsem předtím viděl, ale o Brianovi jsem vůbec nevěděl. A řeknu vám, už nikdy nezažiju takovouhle projekci, lidi už leželi doslova na zemi, nemohli popadnout dech a skoro prosili aby už nebyl žádnej další fór, protože by to nemuseli přežít. Špatné je jen to, že už to nikdy neuvidím poprvé... A jak říká klasik: Jsem ateista. Díky bohu. "Making it worse? How could it be worse? Jehova, Jehova, Jehova..." - "Only the true messiah denies his divinity." - Ok, I am the messiah. Now, FUCK OFF." - "How shall we fuck off, our lord?" (09.12.2005)

Tak jsem teď pár minut v tichosti seděl nad klávesnicí a snažil se přijít na něco objevného, nového, co bych napsal o Brianovi, životním dílu nejgeniálnější komediální, satyrické partičky jménem Monty Python. Nejdřív jsem chtěl napsat, že to není o nesmyslnosti některých prvnků křesťanské víry, ale o všeobecné blbosti lidí nebo nějakou podobnou rádoby chytrou ptákovinu... Zapomeňte na to - pokud jste Briana neviděli, běžte a sežeňte si ho, podívejte se na něj a budete vědět svoje. Brilantní, nezapomenutelné... jestli si ani po něm nezamilujete tuhle pětku (resp. šestku) komiků, není vám pomoci. 100% "Romani ite domum" (21.06.2006)

Kvalitní zábava. Čekal jsem spoustu výborných hlášek a skvělého humoru a přesně toho se mi dostalo. Děj je zasazen do doby narození Ježíše (Briana) a divák sleduje jeho životní pouť, kterou lemuje spousta dobrodružství a šílených skečí. Mně osobně se líbilo například vyjednávání (smlouvání) s trhovcem, kontrola bytu římskou legií, nebo ukamenování v úvodu snímku. Na úplný počet to asi není, ale jde o skvělou zábavu. Rád bych viděl nějaká další díla tohoto britského seskupení, protože jejich humor mě vážně dostal. (17.04.2010)