Život Briana

Viac ako desať rokov som sa k tomuto filmu nevedel dostať a väčšinou som čítal iba pochvalné recenzie. Niečo som od Pythonovcov už videl, takže som vedel aký druh humoru mám očakávať. Napriek tomu som ostal dosť prekvapený, že z toho množstva vtipov ma nechytil takmer žiadny a ani jedna scéna mi nepripadala dominantná alebo niečim výnimočná. Trošku som sa pobavil pri scéne "čo nám dali Rimania". Pre mnohých je vrcholom záver s piesňou, no mňa to nechalo absolútne chladným, zvlášť ak som sa nijako zvlášť nebavil pri predošlých minútach. Dabing bol dosť nepodarený a vrcholom trápnosti bol/a Brianova matka, ktorá rozprávala akokeby jej niekto ťahal maternicu kliešťami. Mnohí tu spomínajú inteligentný humor, ktorý vo filme je a tí, ktorích film neoslovil, ho vraj nepochopili. No, považujem sa za dosť inteligentného na to, aby som pochopil všetky vtipy, ktoré film obsahuje, problém je, že minimálne polovicu vtipov som už počul a mnohými ostatnými alebo podobnými sme sa bavili ako malé deti. Jednoducho tento druh humoru mi nesadol. Tým nechcem film zhadzovať, ale od filmu v top 200 som čakal oveľa viac. Môj obdiv má hlavne z dôvodu, ako otvorene si dokázali strieľať z kresťanov. A to je podľa mňa asi jediný dôvod, prečo sa film pýši prívlastkom kultový. Slabé tri. 50%. (19.08.2010)

Když jsem Briana kdysi viděla poprvé, jen jsem se občas usmívala, ale nesmála - což nyní připisuji mému nízkému věku (minimálně tomu mozkovému) nebo nějakému chvilkovému totálnímu zatmění mysli, popřípadě upadnutí do lehčí formy kómatu - protože napodruhé jsem se smála téměř v jednom kuse, a to pěkně nahlas (což u mě při filmu zas tak obvyklé není) - a při jedné nejmenované scéně s nejmenovaným vtipným Palinem a nejmenovaným vtipným jménem, jsem se málem počůwala smíchy! No tekly mi aspoň slzy - asi přibližně ve stejně hojné míře, jako při pomyšlení na to, že podobně skvostné dílko, utahující si ze všeho a všech tím nejbrutálnějším způsobem, už prostě nikdo nikdy nestvoří. . . . . Nakonec nezbývá, než s pokojným výrazem smíření prohlásit: "Yes I know, out of the door, one cross each, line on the left." (19.05.2006)

"Belhám si to tu kolem, hledím si svýho a zničehonic je u mě a vyléčí mě. Jednu minutu máš lepru, slušnou živnost a v druhý máš po živobytí." Brianův život mne, i mého dvahého pfítele Pya Čuva, neuvěřitelně baví od jeho zrození ve chlévě až po neuvěřitelně pohodovou párty na křížích. Asi je to tím, že mi někdo odcizil bibli z nočního stolku ještě předtím, než jsem se narodil a tak nemohu objektivně posoudit historickou hodnotu díla, ale Brian, Ježíš, Caesar, mimozemšťani i židovští teroristé - tak to určitě muselo být. (30.11.2011)

Přiznávám, že tento druh humoru mě zcela míjí. Pro mě to byla od začátku do konce nuda. Jediná vtipná scénka snad byla „Našli jsme vařečku.“ v duchu Žhavých výstřelů. Přesto kvůli těmto pár vteřinám vtipu předtím museli minuty pobíhat vojáci sem a tam. Nechápu. Samotný nápad karikovat život Ježíše jde naprosto mimo mísu. Duchovní věci, které nemají jednoznačnou interpretaci lze těžko vystavovat kritice, natož je parodovat. Než něco paroduji, musím přeci vědět, co chci parodovat. Tady mi smysl trochu uniká. Když paroduji konkrétní film nebo knihu, divák si za konkrétní scénou něco vybaví a přijde mu to pak vtipný. Těžko lze parodovat věci, které nejsou jasně uchopitelné a které si každý představuje jinak. Už samotná myšlenka parodovat symboly duchovního života milionů lidí mi nepřijde jako dobrý nápad, ale spíš jako hloupý vtip. Odhlédnu nyní od základní myšlenky filmu, kterou považuji za zcestnou a podívám se na konkrétní scénky. Hned, jakmile divák pochopí styl humoru, který se zde prezentuje (stačí hned první scénka s narozením), stávají se všechny vtipy očekávatelné. Některé scénky bych tu přirovnal k situačnímu humoru založenému na doslovnosti ve stylu TeleTele (např. sebevražedné komando na konci). Rozdíl je v tom, že humor TeleTele si alespoň na nic nehraje a od začátku říká divákovi. „Takhle to děláme a víme, že jsme trapní.“ na to lze přistoupit a člověk se pak občas i zasměje. Kolikrát víc těm „blbcům“, kteří to hrají a dělají si srandu sami ze sebe než samotným scénkám. Bohužel film Život Briana se staví do pózy rádoby intelektuálního humoru, na což u spousty scének přistoupit nelze a budí tak ve mě trapné rozpaky. Jsem alespoň rád, že se autoři vyhnuli fekálnímu humoru, který sem tam už chvílema také čekal. Abych jen nekritizoval, některé scénky byly i lepší. Např. debata o tom, co vlastně Palestině přinesli rímani, byla vtipná. Bohužel dobrého jako šafránu. Ani nápad utahovat si z života a chování lidí ve starověké Palestině mi nepřijde jako rozumný. Kolik lidí asi ví o tehdejších poměrech a kultuře. Historii bychom se neměli posmívat, ale hledat v ní poučení. Teprve když jí pochopíme, dělejme si srandičky. Tento film nejsem schopen hodnotit pozitivně, protože místo úsměvu ve mě probouzel spíše pohoršení. (15.10.2010)

Od Svatého grálu jsem si řekl, že na další film Monty Pythonu koukat už nebudu. pak ale přišel nedostatek komedií a náhodou se naskytla příležitost vidět Život Briana a tak jsem do něj šel. Popravdě musím říct, že když jsem film opravdu vnímal a sledoval veškeré narážky a hlášky na historii, tak jsem se fakt bavil. A možná, že když bych s Monty Pythony žil, jako hromada fanoušků, tak bych se bavil ještě víc. Každopádně to není žádná prvoplánová zábava, kde prostě vypnete a jenom si užíváte uvolněnou atmosféru. U tohodle filmu je tolik narážek, že na první shlédnutí se všecky snad ani nedají pochopit. Každopádně musím říct, a to naprosto upřímně, že jsem se fakt bavil. A když budu moct, podívám se na tenhle film znova, protože ta absurdita celé parodie Ježišova života je parádní. A já se musím omluvit, že jsem Monty Pythonům takhle křivdil. (04.02.2013)