Zastaneš a neprežiješ 2

Cheliosova nekonečná nasranost má pořád něco do sebe, ale Neveldine s Taylorem vytáhli na světlo nejlepší nápady už minule a tentokrát jen recyklují, anebo naopak přitvrzují tam, kde to není vůbec třeba. Neříkám, že to nemá pár geniálních scén, ale kromě nich je tu i pár opravdu hooooodně mizerných momentek, a ačkoliv běhá Chev po městě jen hodinu a půl, nudil jsem se celkem často. A konec je totální král WTF momentů. 5/10 Trojku, prosím, raději ne. (01.06.2009)

Neveldine s Taylorem možná dávají výrazu ‚over the top‘ jiný rozměr, ale pořád platí, že s originalitou se moc nepářou. Estetika vyladěná do formy videoherně-komiksové nadsázky funguje jenom občas a povětšinou se topí v otupujícím balastu vzájemně kopírovaných scén (od sebe samých), který po čase nudí – paradoxně k tomu naspídovanému tempu. Nad tím, že to, co se ve filmu odehrává, je povětšinou totální dekadence, raději nepřemýšlet vůbec. Jason neskutečný masér, Amy pusinka, zbytek unavená čelist od zívání. (04.05.2009)

Podobné slepé střevo prvního dílu jako v podobě Casino Royale a Quantum of Solace. Zatímco ale Quantum by sice bez Casina nedávalo moc smysl, no aspoň si to vynahradilo v slušné popkornové akci a sexy Olze Kurylenko, druhý Crank nabízí jen zmatenou spleť nevýrazných over the top scén a od minula pěkně vyžilou Amy Smart. Doufám, že u Gamera se Neveldine s Taylorem budou trochu krotit a vzpomenou si na tu výživnou dávku talentu, kterou zapomněli někde v prvním dílu. (25.05.2009)

První CRANK na druhou a proto možná u mě o trošičku slabší. Chybí tomu to prvotní překvapení, které Taylor a Neveldine nacpali do něčeho co jsem si myslel, že bude tradiční akčňárna. HIGH VOLTAGE bere stejný koncept a dovádí ho až na okraj útesu. Vlastně často dokonce až za něj. Originálními nápady se tu nešetří a i když je většinou o úplné úchylnosti vsadím se o co chcete, že jste je nikde jinde neviděli. P.S: Jsem docela zvědav co řeknou typičtí fanoušci (vlastně spíš fanynky) Linkin Park, když uvidí Chestera Benningtona v takovémhle filmu. Úplně vidím ty protáhlé obličeje. Che che. (21.07.2009)

Mám rád akci, o to více ocením akci, která má nízký hodnocení a mně se líbí. Zastav a nepřežiješ s pořadovým číslem dvě by z prvního pohledu mohla vypadat jako vcelku povedená akce (na hodnocení nehledím). Jenže tady se to opravdu nepovedlo. Akce je bláznivá, šílená, neskutečně strašná. Ti dva režiséři, co přišli z jedničky, zkoušeli natočit akčnější první díl. Plno scén jsou akorát kopie (například šukací scéna na veřejnosti vyzněla už docela dost trapně), ale to není celý. Celkově je ten film hrozně debilně natočenej. Ty akčnější scény než akční jsou naprosto šílený. Všecko to lítá ze strany na stranu, vypadá to stylově a přitom z toho bolí hlava daleko víc jak z klepající kamery, co je v dnešní době tak v módě. Přitom Jason Statham by určitě nezklamal, kdyby nad tím tvůrci trošku přemejšleli. Takhle je to fakt sračka, která si zaslouží za pomlčkou název: Vysoké napětí. A jedna scéna celý film vystihuje jasně. Jason nemá srdce, má umělý srdce. Tím pádem ho potřebuje nějak dobíjet. Takže si napojí kabel z auta, připojí si ho na kozy a dobije se. Pak ještě doběhne auto, ve kterým mu utíkají sráči, co jsou proti němu. Existuje scéna, která je akčnější než akční? Určitě, Jason to dokázal. Ale aby mě to ještě bavilo, muselo by to být alespoň zajímavý, a ne, abych se u toho kroutil jak kretén a hledal vhodnou polohu jak se na film koukat. (07.05.2010)