Mučedníci

Rozhodně jeden z nejambicióznějších a nejzajímavějších hororů uplynulé dekády. Napoprvé nepříjemný a intenzivní zážitek, po formální stránce téměř dokonalý- od dráždivého gore a hutné atmosféře v první polovině až po krystalicky čistý psychický teror v půlce druhé. Film se viditelně snaží jít do hloubky a šokovat svým nepředvídatelným příběhem, což sice vytváří docela velký kontrast se všudypřítomnou a někdy až zbytečnou brutalitou (i když nejbrutálnější horor historie fakt NE), ale alespoň to dodává dění na plátně mnohem celistvější kostru, kterou na jednu stranu debilní, na druhou však výborná závěrečná pointa ještě utuží. Přiznám se, že v průběhu filmu se mi honila hlavou všechna možná hodnocení, a musel jsem se jít vyspat, abych si všechno v hlavě rozležel. Martyrs jsou náročným snímkem, na první pohled natočeným jen na efekt a pro peníze, ovšem uvnitř daleko vyspělejším než drtivá většina moderních exploitation hororů. Co tím ale bylo opravdu zamýšleno, to ví asi pouze Pascal Laugier. 60% (11.05.2013)

Dovolte mi citovat závěrečnou pasáž rozhovoru s režisérem Pascalem Laugierem: „…zápletka zůstává záhadou do poslední minuty filmu a divák nemá ani chvilku, aby vydechnul a přitom pořád neví, na čem je. Tak jsem to původně zamýšlel, aby si intelektuálové, jimž už je maloměsto malé, lámali hlavu a meditovali nad filozofickým přesahem mého díla, ovšem nejspíš je všechny zklamu, neboť mi v zásadě šlo o pustou řezničinu zabalenou do žánrového mixu, s cílenou snahou nalákat na kontroverznost. Teď už mohu prozradit, že v inkriminovaném povznášejícím konci představitelka Anny zašeptala své starší herecké kolegyni: „Už jak jsem si četla scénář, tak jsem tušila, že to bude sračka.“, což se mě jako autora dotklo, tak jsem oběma nechal za tu troufalost značně pokrátit honorář. No a té staré lakomé rašpli se to nelíbilo a tak udělala s revolverem to, co udělala. Kamera běžela, kolegům ze štábu se to líbilo, tak jsme to tam nechali. Budiž jí země lehká. Takže prosím, nehledat za vším žádnou velkou sokolovnu pro intelekt, abyste se nakonec z toho hledání odpovědí nezbláznili a byli jste začas schopní se alespoň najíst příborem. Závěrem bych chtěl poděkovat partnerům, bez jejichž podpory by film k velkému smutku divácké obce nejspíš nevznikl. Děkuji Řetězárně Chamonix, výrobně nerezových stolků a nádobí z Montpellier, prasečím jatkám v Brestu za dodání galonu vepřové krve a hlavně mojí mamince, která mi každé ráno oprala povlečení znečištěné polucí, jenž nastala vždy když jsem si ve spánku přehrával mučící a bicí scény. Díky mamko, vůně Tvé aviváže byla pro mne inspirací.“ (14.04.2011)

Tohle není ledajaká násilnost, ale fikce pro ty nejotrlejší. Po této stránce - brutality, násilí, syrovosti, kontroverze - si myslím v pohodě převálcuje filmy jako INSIDE, HAUTE TENSION nebo DEVIL'S REJECTS, či dokonce snímky typu ANGST. Naprosto nepředvídatelný děj, od začátku do konce odpudivý a beznadějný feeling, prakticky bez odlehčení. V první půlce sosněte krvavé psycho v jedné francouzské domácnosti, v druhé buďte svědky totálního, systematického rozkladu lidské osobnosti. Těžko vám z toho bude hej. Nějak na větvi tedy zase nejsem, konkrétní mínus ze sebe ale nejsem schopen dostat. Možná mi tam chyběl nějaký pravý náboj, něco, co by se mnou vážně hnulo (ne, ani závěrečná pointa), a chybí také malinko větší soulad obou, docela rozdílných polovin. MARTYRS není zázrakem, ale působivou, nekompromisní a zajímavou podívanou. Což bohatě stačí. (06.03.2009)

Nebol som si istý, čo od tohoto filmu čakať kvôli všadeprítomnej mystifikácii. Tak veľké haló v mojom bezprostrednom okolí okolo jedného konkrétneho filmu nebolo už dávno, takže keď sa naskytla možnosť nákupu v stánku za smiešnu cenu, ďalší vývoj bol predvídateľnejší ako nová séria Paneláku. Ale teraz už k samotnému filmu. Martyrs sú vo svojej podstate filmom triviálne jednoduchým, ale v určitých veciach nadmieru zvláštnym a konktrastným, obzvlášť voči diváckemu očakávaniu. Chcel som drsný horor, a aj som ho dostal - lenže Martyrs mi ponúkli ešte omnoho viac. Celá prvá polovica je mixom niekoľkých odlišných, dômyselne rozostavených motívov, postáv a motivácie, s ktorými je divák pomaly a obozretne konfrontovaný a zoznámený. To, čo sa v úvode javí jasné, je neskôr (i keď trochu vratko a podivne) prekvapivo obrátené naruby. Prvou položkou na zozname tvorcov je atmosféra nejednoznačnosti a vo vzduchu visiacich otázok, hneď za ňou ale nasleduje faktor náchylnosti ku krvavému násiliu. Úprimne, nešokovalo ma to, videl som aj omnoho horšie veci, i keď uznávam, že nenavyknutým divákom by to trochu pohnúť mohlo. V miere explicitnosti boli páni tvorcovia zdržanlivejší, než sa sprvu zdalo. Omnoho zaujímavejší a pôsobivejší mi prišiel netvor zrodený zo spomienok a vnútorných démonov hlavnej hrdinky (ktorá vlastne hlavnou hrdinkou technicky nie je), ktorý vedel miestami nahnať strach, ale opäť musím povedať, že žiadna revolúcia sa nekoná. Na značne krvavú zábavu to však slušne postačuje. Keď však chcem, aby mi zvieralo žalúdok, radšej si zájdem k Wheatleymu, oproti nemu (alebo seriálovému Hannibalovi) je toto len neškodná zábavka. Takže najkontroverznejší a najdrsnejší zážitok roka si odkladám na neskôr. Väčšiu dôležitosť prikladám práci s postavami - síce nemajú ohromnú psychologickú hĺbku, ale sú zaujímavé a dokázal som s nimi súcitiť rovnako, ako sa v pár (zdôrazňujem pár) momentoch báť. A Morjana Alaoui je sexy. V druhej polovici sa film dostáva z polohy výborného hororového teroru do teoretickej roviny hrania sa s presahom, mysticizmom a transcendentálnosťou, čo som síce Laugierovi nezožral, ale aj v tejto polohe je celkom pôsobivý a zvláda ju dobre, tak som sa aspoň jeho hre prispôsobil. Remeselne je to odvedené skvele, dokonca mi nevadila paleta farieb a chladný účelný dizajn podzemných priestorov, s ktorým mám často kvôli prílišnému odosobneniu problém. Navyše v druhej polovici filmu je aj emocionálny moment so skvele zvolenou hudou, ktorý zážitok umocňuje. Opäť však platí, že zostávam viac menej chladný, ale to neznamená, že nie som spokojný. Vlastne je to výborný film, ktorý si len mohol odpustiť tie čachre-machre, nastupujúce po prvej hodinke. Inak mi Martyrs perfektne sadli, ale čakal som niečo surovejšie, hnusnejšie, diskutabilnejšie a kontroverznejšie. Celkovo však veľká spokojnosť. 80% (28.05.2014)

Tak nevím... čuňárna současné fancouzské brutální vlny, a nebo zamyšlení nad agresí, kterou si v sobě neseme? Posmrtný život mi přijde jen jako zástěrka k tomu, aby bylo možné umučit člověka k smrti. Chvílemi jsem si říkal, že ve světě se taková zvěrstva dějí, co tu člověk pobývá. Navenek spořádáná rodinka má pod domem moderní mučírnu...tematicky nic nového, ale nutí k uvědomění si, že zdání klame a lidská bestialita nezná hranic. U filmu asi málokdo omdlí, jelikož dnešní divák je zvyklý dívat se na zprávy, které mu zprostředkují smrt v přímém přenosu....a zde jde jen o triky. Možná si ale leckdo uvědomí, tak jako tomu bývalo u Andaluského psa, že na filmové násilí se díváme mnohdy s odporem, zato skutečné - ve zprávách či na internetu- nechá řadu z nás chladnými. (15.11.2010)