Karanténa

Film sám o sobě je velmi působivý, daří se mu to ale především proto, že až sprostě kopíruje španělský originál [Rec]. Pokud jste ho neviděli, možná vás Karanténa nadchne, v opačné případě spíše naštve, což je i můj případ, neboť, ač se pár inovací dočkáme, se Američani moc nesnažili posunout v tématu trochu jiným směrem, takže se dá existence tohoto vpravdě zbytečného remaku vysvětlit pouze snahou přiblížit původní film západnímu publiku, které zahraniční kinematografii až na prověřené tvůrce spíše ignoruje a, samozřejmě, vydělat na tomto levném hororu pořádný balík peněz. Ve výsledku bych Karanténu označil za technicky skvěle zvládnutou reprodukci, která je ale zoufale neoriginální. Většina chvály tedy patří španělským kolegům, kteří americkým tvůrcům poskytli podrobný návod na to, jak natočit působivý a mnohdy i nervydrásající horor...a oni ho jednoduše opsali. P.S.: známější herci v americké verzi jsou spíše na škodu, jelikož je film natočený jako pseudo-dokument, takže výskyt "toho chlápka z Ally McBealové" celkem ruší v navození pocitu autenticity. 50% (nevidět originál, jsem nadšený) (22.11.2009)

Keďže originál Rec som videl asi pred rokom ,so zhliadnutím tohto remaku som sa neponáhľal, pretože Rec mám v živej pamäti.Napriek tomu ma dráždilo pokušenie, ako si s remakom američania poradili.Pozitívne je ,že v deji nezmenili prakticky nič,pridali možno pár záberov a efektov navyše.Vadilo mi ,že si tvorcovia mysleli ,že môžu pridať aj viac tmy a kamerou triasť ešte viac.To už mi nesedelo. Originál sa mi zdal rozhodne prehľadnejší a aj strašidelnejší,hoci chápem ,že to bude aj tým ,že som už originál videl.Myslím ,že by sa v mojom hodnotení nezmenilo nič aj keby som videl filmy v opačnom poradí .Rec jednoznačne víťazí.Kto nevidel ,musí byť aj s touto kópiou spokojný,ale my ostatní máme bližšie k originálu.Ja určite.Vzájomnému porovnávaniu týchto filmov sa nedá vyhnúť,pretože tak do bodky urobený remak sa len tak nevidí.Stále ale platí ,že ak dvaja robia to isté, nie je to, to isté. Rec-100%.Karanténa 70%. (16.11.2009)

Tak mi to nakonec nedalo a na tenhle americký remake jen o rok staršího španělského [Rec] jsem se přece jenom koukl. Opravdu ty amíky nechápu. Natočit takřka políčko po políčku na chlup stejně jen rok starý film, notabene docela známý.... nechápu. Karanténa má jeden obrovský problém - u těch, kteří/ré viděli/y [Rec] se prostě nevyhne srovnání a v tomto srovnání prostě nemůže dopadnout stejně, nebo dokonce lépe, než [Rec]. A srovnání se to nevyhne ani u mě. U [Rec] se tomu "reportérskému stylu natáčení (hlavně v prvních tak 15-ti minutách) i dalo věřit, španělská Angela Vidal byla svá, ztřeštěná, přirozená, americké Angele Vidal se tohle vůbec nepovedlo, od začátku jde vidět, že prostě hraje a veškerý pokus hrát si na dokumentaristy je dost přehrávanej a já mu vůbec nevěřil. Nehledě k tomu, že Jennifer Carpenter to ze začátku vůbec nezvládala, rozjela se až před koncem. Za další, u [Rec] na mě (vzhledem k formě filmu) dost fungovalo to, že tam vystupovali/y pro mě neznámí lidé, v Karanténě hrají minimálně tři herci, které už znám a tím bylo to kouzlo "reality" dost pokaženo. Ale hlavně, Karanténa nepřišla skoro s ničím novým, až do závěrečné dvacetiminutovky to je docela nuda. A těm posledním dvaceti minutám Karanténa může vděčit za to, že to vyženu až na dvě a půl hvězdičky a ještě to zaokrouhlím nahoru. Ač byl pro mě [Rec] jen slabým nadprůměrem, v souboji Karanténa vs. [Rec] ten druhý rozhodně vede. (30.07.2009)

Viděny oba filmy, jak [Rec], tak Karanténa (pro neznalé - americký remake, prakticky scénu po scéně stejný film) Ale jelikož převažuje [Rec], budu psát převážně o něm. Řemeslně pěkně odvedená práce, asi tím, že jsem z Evropy, ale přišli mi ti herci takoví uvěřitelnější, ač prakticky stejného složení, jen místo černochů je tam větší diverzita (mexičan asi, japonci, atd.) Taktéž zcela individuální je, že zde je vidět maximálně kameramanova noha, kdežto v americe se tam nachomýtá kdy jen může. Extra body za pěknou moderátorku Manuelu Velasco, hysterčení ve španělštině mi zní uvěřitelněji, než americká upištěná blondýna, které jsem to nevěřil už od úplného začátku. Tam se ostatně také snaží o plnohodnotný slasher s o kousek delší představovačkou a různými přidanými scénami (vyvstává mě na mysli především obživlé zvířectvo, ono celkově si rozhodněte sami, jestli radši budete chtít věřit zmutovanému viru vztekliny nebo podivným kultistickým praktikám a zřejmě testům na lidech, sice američani maj méně kontroverzní téma (ač s nynější prasečí chřipkou je to nejspíš opět aktuální) a méně přímého násilí a celkově té syrovosti a uvěřitelnosti některých záběrů a zvukové kulisy (pochybuji, že by žuchnutí těla na zem z 3. patra udělalo až TAKOVOU ránu, ale co už) hlavně ale američani ze zcela nepochopitelného důvodu krvácejí, že to stříká na stěny a na lidi. Rozhodně mě ale zaujala snaha u [Rec] ústřední dvojice i v nepříliš příznivém běhu událostí točit dokument tj. klasické záběry a rozhodně méně trhané, tedy plné rozostřených záběrů a neustálého přibližování a oddalování (ano, Jardo, dívám se na tebe) a ve výsledku tam není nikde co vidět. Takovéhle pako že by se dopracovalo až k televizi? Pochybuju. A další výtka americkému remaku - tma je černá, ne že je tam toho hafo vidět. A na závěr k oboum filmům zároveň - pohodovka, ovšem jestli jste viděli jeden z nich, asi se u toho dalšího budete cítit ošizeni. Celkově je to natočeno dosud stále ještě neokoukanou formou pohledu první osoby. [Rec] mi připomínal uvěřitelnějším prostředím záběry z Blair Witch, Quarantine mi zase připomínal svou vyleštěností a scénami zcela účelnými jen vystrašit člověka Cloverfield. Nutno dodat, že ani u jednoho jsem se přímo nebál, snad se jen párkrát leknul při konci, zvlášť u [Rec] ta "silentovská" místnost byla luxusní. A velká škoda těch stereotypů - zombie stařenka, zombie malá holčička, zombie zvířátka. Dead Horse Trope. Ovšem Alive Movie Genre. (16.06.2009)

Tenhle film by mohl být dobrým hororem, nebýt dvou vzájemně propojených věcí: debilita postav spolu s policejním sborem a s tím spojená neschopnost zbytku působit natolik seriózně, abych se na to nekoukal skrz pomyslné prsty. Policejní akce má asi tolik smyslu jako kdyby ji plánovali pejsek s kočičkou (a ti by ji nejspíš zvládli líp), naši vzteklí zombíci jsou tak rychlí že se ani nestačíme leknout a naše postavy bránit, pokud to zrovna nemají ve scénáři. No nemá smysl vypočítávat zápory, to hlavní jsem řekl: kvůli debilitě se na to snad nedá koukat jinak než z patra, a proto jsem se ke konci už spíš jen smál (a přiznám se, na konci jednou leknul). Takže aspoň za to tu hvězdičku dám. (26.10.2009)