Únos vlaku 1 2 3

Tak to bolelo. Pesimismus jsem nechal před návštěvou kina (díky ČSFD za předpremiéru!) doma, a stejně se mi ke konci nezadařilo zbavit se pocitu, že podobný tuctový thriller jsem už nejméně desetkrát viděl jinde... Ono se to má tak: začátek se velmi pěkně rozjel, sliboval nadupanou atmosféru. V půlce se dostaví první totálně debilní dialogy a scénář, a ke konci jsem už začínal počítat ovečky. Po Deja vu bych navíc od Tonnyho očekával velkolepější akční scény, než jen pár záběrů na policisty na motorkách, kteří se na cestě při převážení peněz vymelou na dvacet způsobů. Jak vidno, NYPD má nejspíše řidičáky načerno. Suma sumárum je The Taking of Pelham 1 2 3 prachobyčejnou kriminálkou s jednou dvěma fajn scénami, neobvyklým Washingtonem a nadprůměrným Travoltou. Ale zase to uteklo, to jo... (31.08.2009)

Mám rád filmy, kde je jednou z postav město, zde prodávané na třech úrovních (metro-ulice-obloha). Silná herecká skvadra Washington-Travolta-Turturro-Gandolfini sice kvůli průměrnému scénáři nemá moc co hrát, ale aspoň to túruje Scott svým dravým vizuálem. A tak to celkem rychle uteče až k uondanému finále. Takže za stejnou známečku jako originál. (15.02.2010)

Nejslabší a nejobyčejnější Scottův film od doby, kdy na plátnech zářil reklamní úsměv Toma Cruise v ocelovém ptáku. Přehršel různých náhod, nehod, nedopatření, nesmyslů (neochvějné tvrzení, že v tunelu nemůže fungovat internet následuje poté, co všichni vidí záběry z webkamery) a minimum napětí. Občas to tak nějak funguje, občas je to sebeparodické (převoz peněz), ale nikdy to není hodno tvůrce Muže v ohni či Spy Game. (15.09.2009)

Po nemastné naslané půl hodině přichází Tony Scott s celkem svižným a napínavým thrillerem. Skvělý herci, duo Travolta, Washington výborně funguje a Únos vlaku 123 je pro mě hlavně díky druhé půlce a hercům lehce nadprůměrný snímek na jedno zkouknutí. Tony Scott nic nepokazil ale je pravda, že od takového velikána by člověk čekal větší filmový zážitek. 70% (29.10.2009)

Tak to dopadá, když chce Tony Scott natočit něco civilního a dramatickýho. Jenže jakmile mu ve filmu nemá co vybuchovat a nemá dost pohybu, kterej by mohl sestříhat do ultrakrátkejch záběrů, je bezradnej. Ve výsledku si pak musí pomáhat právě berličkama v podobě nelogickejch akčních vsuvek a jiskřivě líbivejch záběrů, který naprosto bouraj tu trochu komorní civilnosti, která se tam nesměle přišla podívat. Ve výsledku to pak neni ani akční záležitost ani drama. Bez chuti, bez zápachu. (26.01.2011)