Domáci maznáčik

Od kombinace Anna Faris a Happy Madison productions bych rozhodně očekával něco mnohem ztřeštěnějšího a rozhodně ne tak dětinského. Měli do toho strčit ještě Hannah Montanu a celé dívčí Amerika od 12ti do 17ti let by si to koupila:-) Film tedy celkově o ničem, ale jelikož to bylo koukatelné a myslím si, že lépe takový námět asi zfilmovat nešel, dávám čistý průměr. (04.12.2008)

Plakát k filmu vypadá hrozně debilně a vyvolává všechno, jen ne představu o dobrém filmu. Takže bych si nikdy nemyslela, že tohle řeknu, ale chvílemi jsem se u tohohle vážně bavila. Jasně, v podstatě jde o další komedii s “pravou blondýnkou“, tentokrát v růžovém oblečku playboyového zajíčka, která ke štěstí, rozumu a lásce přišla. Prostoduché, neoriginální a plné otřepaných frází. Ale aspoň ne trapné a vulgární. Navíc je fajn, že se tahle komedie nebere moc vážně a dává od začátku jasně najevo, že chce hlavně pobavit. A nemůžu zapomenout na neodolatelně roztomilou Annu Faris, jejíž odzbrojující komediální talent a smysl pro načasování dělají tenhle film koukatelným i v těch slabších momentech. (17.06.2012)

Můžeme se bavit o tom, že sex je primitivní a naprosto neoriginální, ale v momentě, kdy se před váma ukáže nahá, nadržená kočka, tak si to stejně užijete. Anna Faris by možná neuspěla jako playboy zajíček, ale jako herečka, která hraje playboy zajíčka je skvělá. Jak dobře musí bejt trapný teenage klišé udělaný, aby přestalo bejt trapný? Asi tak 13. A tady se provedení pohybuje kolem 10-15, takže někdy to sice uteče do trapasu (ale ne do ubohosti) a jindy zas se docela dobře bavíte. A protože sexy roztomilost sou asi jediný ambice a Anna je naplňuje, gratulace je na místě. Jenom si nemyslete, že to stačí na výjimečnej film. (04.02.2009)

Divná náhoda, když při sledování filmu Domácí mazlíček, který je vlastně úplně o jiném mazlíčkovi, než by člověka napadlo, nám v domě zemře pes. Na druhou stranu mi tenhle film náladu různě blbými vtípky zkazit víc nemohl. Popravdě mě ale první půlku docela bavil, druhou už jsem měl problémy ho vůbec vnímat. (12.07.2010)

Spory mezi těmi šílenými spolky Delta Nů a Kapa Fí jsou alfou a omegou každého 2. amerického teen filmu. Domácí mazlíček patří mezi to (nej)horší, co jsem zatím měla tu možnost vidět. Oproti nedávné Divošce je to jako studená sprcha. Hlavní hrdinka je jedna z těch dívek "dobrý den - prsa ven", která je sice blbá jak štoudev,ale zjevně má nějaké vnitřní kouzlo, které mému zraku zcela uniklo. Jak jinak si vysvětlit tu její popularitu? Tato hrůzička v nesnesitelném podání Anny Faris (její svérázná metoda zapamatování jmen hlasem nachlazeného Dartha Vadera mě bude budit ze spaní ještě dlouho) dostane na starost partu místních "ztracených případů." Díky bohu za Emmu Stone. Ta to všechno táhne na svých bedrech, přestože se ani ona nevyhla několika trapným momentům, je sympatická. Zbytek dívčího osazenstva tvoří převážně jen samé karikatury (kromě ještě celkem sympatické těhulky). Nejhůř dopadla Kat Dennings, která je naprosto otravná, v závěsu je pak ta přihrblá "jakoindiánka". Film navíc nenabídnul žádného hezkého chlapa, intriky jsou průhledné a konec také nevybočil z pravidel žánru. To by až tak nevadilo. Vadí absence inteligentních vtipů a uvěřitelných postav. Samo se pak nabízí srovnání s Královnou ročníku, z něhož Amanda Bynes a jejích 7 šprtů vychází o moc lépe. Domácí mazlíček neposlouží ani jako milá oddechovka. Raději si ho vůbec nepouštějte. (09.08.2011)