Nick a Norah

Vyrovnanou partnerku našel Cera ve dvaadvacetileté Kat Denningsové - i ona potěší přirozeností a tím, jak zvládá docela inteligentní dialogy, jež postupně vhání dva teenagery do zamilovaného objetí. Po večerech tráví čas po newyorských hudebních klubech. On se ještě nesebral z kopaček od školní coury, ona se ve vztazích plácá snad ještě víc. Oba hrdinové si šlechtí hudební vkus, rádi podléhají melancholickým kytarovkám a objevům klubové scény. Muzika je nutnou součástí jejich životů a bez ustání je provází na nočním putování po klubech. Vtiskuje mu tím jedinečnou atmosféru, zvláštně poetickou a mladistvou - a zároveň nostalgickou pro každého, komu už bylo víc než pětadvacet. (08.06.2020)

Tohle je velice příjemná a nebojím se říci přímo atypická teenagerovská romantická komedie, která nabízí něco jiného než ostatní filmy podobného žánru zacílené na stejné publikum. Zde totiž naprosto skvěle funguje něco, čemu já osobně říkám kouzlo noci. Už jsem v některých minulých komentářích (naposledy tuším u filmu Souboj) konstatoval, že filmy odehrávající se celé nebo z velké většiny během noci mají pro mě své nezaměnitelné kouzlo a dost dobře na mě fungují. A zafungovalo to na mě i v případě tohoto filmu, který nás provede nočními ulicemi New Yorku, ve kterých dva mladí lidé, kteří se teprve během této noci poprvé poznali, najdou buď lásku nebo osamělost. Tohle je úžasně koncipovaný příběh, který opravdu má co nabídnout a který je tak úžasně sympatický, že mu lze jen velmi těžko něco vyčíst. Já jsem se tedy velice rád prošel nocí s hlavními hrdiny a této procházky jsem rozhodně nelitoval, jelikož celou dobu bylo na co se dívat a tenhle film mi úžasně sednul, takhle nějak by měla vypadat kvalitní romantická teenage komedie. V hlavní roli zde exceluje Michael Cera, u něhož se musím přiznat, že ho téměř vůbec neznám, o to více mě však zaujal. A vhodně ho doplňuje mně též neznámá Kat Dennings. Tenhle film, tahle procházka nocí, to byla prostě nádhera a jsem rád, že jsem si na tuto procházu našel čas. Je to za čtyři a půl hvězdy, tentokrát zaokrouhluji dolů. (30.04.2010)

Půlku filmu jsem odolával, abych byl poslední půlhodinu totálně naměkko. Tím, čím je Zach Braff pro omladinu kolem třiceti, tím je Michael Cera pro všechny kolem dvacítky - tichým, na povrchu zmateným, ale uvnitř citlivým klukem, co hledá... a vždycky nakonec najde. A ať už je to Juno nebo Norah, vždycky je to ten správný a stejně citlivý protějšek, který symbolizuje generační idol podobně postižených. Spousta krásných chvil a romantika až na půdu. (31.01.2009)

Silně nadhodnocená rádoby romantická komedie, u které jsem si zvykal nejen na nesympatické herce, ale hodně dlouho jsem vztřebával i celou tu noční projížďku New Yorkem. Na druhou stranu se toto rande vyvarovalo trapnostem podobných teenagerských komedií. Za to tu jednu hvězdu, ta druhá je za Kat Dennings... 40% (11.06.2009)

U takovéhoto filmu se nehledí na nějaké technické kvality, dobře vymyšlený scénář nebo vizuální stránku. Nesnaží se dosáhnout nějaké umělecké hodnoty, ohromit hereckými výkony, mít nějakou nadčasovou myšlenku. Dokonale diváka unese na pouhém feelingu a nechá ho prostoupit známými pocity. Přídomek "ze života" je na místě. Krásná a ve svém nitru "obyčejná" romance o sbližování dvou lidí se nese v melancholickém duchu a k tomu jí postačí uvěřitelné hlavní i vedlejší postavy a jeden nekonečný playlist. Takové filmy mě nikdy neomrzí a dají mi, podobně jako Juno, víc, než kdejaká velká filmařina. Thumbs up! (08.06.2009)