Terry Pratchett: Farba mágie

Jako milovník díla Terryho Pratchetta zde musím napsat: Ach jo! Filmu se rozhodně nepodařilo na plátno přenést charakter, atmosféru či břitkou vtipnost knižní předlohy. Herci většinou přehrávají (snad jen barbar Cohen sedí). Sean Astin - ač výborný herec - se na roli Dvoukvítka protě nehodí. Film mě nezaujal - a zejména jeho první díl mě zklamal převelice. Jedná se o nesourodou změť, která se snaží držet děje knihy a možná proto selhává. Druhý díl už vyzněl lépe, a proto mohu hodnotit alespoň třemi hvězdičkami. Možná je na čase, aby Pratchetta zkusil natočit i jiný režisér - protože narozdíl od Hogfathera, kde jsem to, že mě film nezaujal, bral spíše na triko ne právě nejlepší předlohy, v případě Barvy kouzel byly obě předlohy (i s Lehkým Fantastičnem) výborné, ale výsledek na plátně nedopadl lépe. Jak moc bych si přál natočit nějakého Pratchetta pořádně - čili se zápalem, nápaditostí a osobitostí předlohy. Zatím se to bohužel nepodařilo. Zvlášť ne u Barvy kouzel - je pomalá, místy zmatečná, nudí a celkově tento film hodnotím jako zmařený potenciál. | Režie: **, Scénář: **, Herci: **, Hudba: ****, Výprava/Efekty: ***. (10.05.2008)

Hodnotit tento film je problematické jak pro ty, kdo si nečetl příběhy Prachetta o Zeměploše, tak i pro ty, kdo si je četl. Ti první moc dobře nevědí, o co jde, ti druzí konfrontují svojí vnitřní vizi s tou filmovou. Vlastně to je stejný problém, který vzniká při zfilmování jakékoliv knihy, kterou si někdo četl. Čtenář si totiž vytváří vlastní mentální představu toho, o čem si čte, a to znamená, že kolik čtenářů kniha má, tolik je individuálních mentálně obrazových příběhů. Je však snadnější zavděčit se zfilmováním nějakého realistického příběhu, románu, povídky, než fantastického či fantazijního, protože přes rozdílnost lidského vnímání a prožívání realita má víceméně vymezené hranice a podobu, kdežto fantaziím se hranice nekladou ... tedy kromě samotných hranic fantazírování. Dokážeme si sice představit draka jako létajícího ještěra a černou díru jako propast beze dna, ale představit si něco, co neexistuje v tomto Vesmíru, zřejmě nedovedeme. Takže zfilmovaná klasika nebo moderní próza sice nesednou všem stejně dobře, ale nevyvolají tak rozporné reakce, jako zfilmovaný Tolkien, Philip K. Dick nebo Prachett. Po špatné zkušenosti s Pánem prstenů, kde se pro mne osobně absolutně ztratil duch knihy, jsem s velkou nedůvěrou a jen ze zvědavosti zapnula Barvu kouzel a ... nehledě na to, že si představuji Mrakoplaše úplně jinak - vizuálně i charakterově - jsem se nakonec dodívala až do konce a vůbec toho nelituji. Rozhodně to nebyla pohroma jak Pán prstenů, ba dokonce nebylo to vůbec špatné, obzvlášť když vezmeme v úvahu i to, že to byl "pouhý" televizní film s několikařádově menším rozpočtem než ten Jacksonův. A během filmu jsem pochopila, proč je tomu tak. Vysvětlení je jednoduché - Prachett a jeho hravá kompilativní fantazie a humor jsou tak dobré, že je opravdu těžké je zkazit. Nejvíc mne ale překvapil a pobavil okamžik, kdy jsem uviděla horu Wyrmberg a draky. Ta hora se vznášela nad údolím a ten, kdo viděl Avatara, musel v ten okamžik strnout překvapením nad tím, že se zeměplošský Wyrmberg a létající ostrovy Pandory podobají jako vejce vejci. A pak že archetypy neexistují. Anebo si Cameron tu létající horu jednoduše zapůjčil. Ostatně nejen horu, ale zřejmě i samotnou Pandoru, ale o tom snad někdy jindy v komentáři k Avataru. Krátce řečeno nehledě na některé výhrady Barva kouzel mne mile překvapila i pobavila a proto jí dávám čtyři hvězdičky. Možná tím nakonec jen vzdávám hold Prachettovi. (03.04.2011)

Kniha je zábavnější. Tak to většinou bývá... Dokud se neobjevili draci, překonával jsem nudné pasáže bez vtipu a nápadu. Pak se příběh přeci jen rozjel. Mrakoplaš je mi v předloze sympatický, zde jsem místo něj stále viděl - nemohu si pomoci - ševce z Pyšné princezny... S postupujícím dějem došlo i na humor - pošlou nás domů v obálce - a akci. Triky značně nevyvážené, povětšinu mizerné. Jistě, jde o TV film, ale Kouzelná země skřítků či Merlin nebo Alenka z produkce Hallmarku ukázaly, že je-li dostatek financí, i TV film může triky oslňovat. Nu, Britové asi financí moc neměli, a tak svět Zeměplochy připomíná levné PC hry. Naštěstí herci, včetně Smrtě, vše zachraňují. Nejlepší je asi Tim Curry... (27.03.2011)

Další televizní film stanice SkyOne podle knihy Terryho Pratchetta. Tentokrát vás Jean Vadim zve na cestu po Zeměploše ve velkolepém stylu, který nezná mezí. O hodně výpravnější a efektnější než Hogfather působí Colour of Magic od první chvíle. Bystří uvidí i pár "hrozně podobných záběrů" jako byly třeba v LOTRovi. Výprava je fantastická stejně jako hudební doprovod. Obojí dělá velkou službu televizní produkce anglického studia, které je tak o dvě třídy výše než vše ostatní, co televize natáčí. Bohužel je tu i pár zhoršení oproti minule. Máme tu jiný, epický příběh, díky kterému procestujeme velkou částí Zeměplochy a i kousek mimo ni. K tomu se váží nové postavy, které pro mě osobně nejsou lepší než v minulém filmu. Taková SMRTKA si užije pouze pár kratších momentů a i přes dabing Christophera Leeho působí nevyužitě. Oproti tomu hlavní dvojici, kouzelníka Dvoukvítka a první Zeměplošného turisty, si užijete více než dost. Pro někoho to bude plus pro někoho mínus, protože kápnout do sympatií není vždy jednoduché a některé i vedlejší postavy jsou tak na hraně zajímavosti a "tohle jste mohli vynechat". K tomu nejdůležitějšímu a to je humor. Ten je opět trochu problematický, někomu sedne druhým ne, ale nenasmál jsem se jako v případě Hogfathera i přes větší délku. Oproti tomu některé vtipy jsou prostě ultimátní. Od vědců, kteří se snaží přijít na nejdůležitější otázku vesmíru, želvy a tak vůbec až po přestřelku ve stylu bullet-time. Přesto je to na televizní tvorbu neuvěřitelná podívaná, kterou si musí opravdový milovníci užít, v co nejlepší kvalitě... (05.10.2008)

Velmi hezky natočený milý film, který jsem v 60% příběhu nestíhala. Jsem stavěná spíše na filmy založené na logice, ale tady to byl prostě problém. Každopádně to bylo příjemně strávených 190 minut, které by bylo dobré zopakovat, protože kdybych například měla někomu převyprávět, o co vlastně přesně šlo, byla bych zřejmě dost na rozpacích. (04.04.2012)