Tři srdce

Něco naprosto příšerného - král na vozíčkovém křesle, naprosto příšerní herci, dementní režie a scénář - to pro nás ČT připravila na první hod vánoční. Strachovy Tři životy mě pouze nudili - ale toto mě definitivně nasralo. Tři srdce nejsou ani amatérským filmem - takto si představuju film, který by zrežíroval a napsal náš soused hasič. 0% (27.12.2007)

Tohle se ani nedá nazvat televizní pohádkou, ale amatérskou trapností plnou naprosto ebzradných herců. Kdyby se našel lepší režisér, více financí a pořádní herci, tak by snad tahle pohádka za něco stála, námět zase tak špatný nebyl. Ale bohužel ve všech jmenovaných podmínkách tento film až nehorázně selhal. (26.12.2007)

,,Muž proti muži? Meč proti meči.“ Tato pohádka působí hrozně laciným a amatérským dojmem. Tvůrci asi neměli velký rozpočet, a to je na výsledku hodně znát. Vůbec se nezdařilo navodit atmosféru zámku, tržiště, ani hospody. Špatný je ale i scénář a režie. Nejhorší je čtyřikrát opakovaná scéna s kostlivcem v jeskyni. To už je na úrovni fantasy příběhů studia Asylum. Herci chudáci nemají moc co hrát, ale aspoň se snaží. Z nich nejhůře se mi dívalo na Potměšila, který byl namaskován jako nějaký feťák. Jeho závěrečný souboj bych raději vymazal z paměti. Z celé pohádky se mi tak líbil jen ten ptáček v kleci. (16.11.2013)

Ke královskému trůnu je krásnou potvorou podstrčen rozmazlený spratek, pak dojde k posunu v čase, což člověk pochopí až po dalších pěti minutách, pak se snaží přijít na to, kde se tam vzali ti tři mladí dobrodruzi a bádá, o co se to vlastně snaží. Po spatření princezny to člověk chápe ještě méně. U závěrečného zápasu jsem byla rozpolcená mezi hysterickým veselím a pocitem trapnosti. Tak jsem se smála a připadala si trapně. (02.12.2010)

Já si to představuju nějak takto: spolek divadelních ochotníků Tyl v jedné nejmenované vsi se rozhodl, že si střihne vlastní představení - pohádku. Něco znali, něco si ještě načetli a sepsali si scénář. Pak na tom dřeli vždycky, když přišli z práce. Pohádku secvičili, sehráli a byli docela úspěšní. Sousedé je poznávali v legračních kostýmech, smáli se a nakonec i zatleskali. Když pak herci po představení seděli v hospodě, napadlo jednoho z nich, že jeho bratranec v sousední vsi dostal na minulé narozeniny kameru a už i něco vyhrál v Neváhej a toč! Mohl by jim tedy natočit reprízu, kterou budou dávat za týden... Bratranec to skutečně natočil a jelikož v představení bylo několik pěkných momentů, poslal to zase do Neváhej a toč! V televizi to ale nějak popletli a pohádka se celá dostala do hlavního vysílacího času. (25.12.2007)