Drakula: Zrod legendy

Na Drákulu jsem se poměrně těšil. Hlavně jsem se těšil na další film, kde se objeví Luke Evans. Člověk, kterému patří cokoliv, co se odehrává ve Středověku. Prostě, jako kdyby do toho období zapadl a už nedokázal vyklouznout, nebo ani nechtěl, protože pokaždé, když ho v něčem takovém vidím, je mi jasné, že je to JEHO role. Stejně tak je na tom i Vlad Narážeč, kterého si Bram Stoker použil pro příběh Drákuly. Tenhle je ale úplně jiný, než by člověka napadlo. Vypráví totiž příběh o tom, jak se z Vlada stal upír a musím říct, že v rámci fantasy předvádí naprosto ultimátní výkon. Překvapuje mě ale, že tenhle úkon dali debutantovi Gary Shoreovi, ale na druhou stranu musím říct, že pár zajímavých záběrů tam měl. Třeba takový první boj Vlada, to byla vyslovená digitální chuťovka. Horší už ale byli některé scény, u kterých jsem kroutil ruce v pěst. Třeba takovej závěr, kterej byl snad jako kdyby si ho někdo vycucal s tím, že to prostě musí skončit takhle a je mi vlastně úplně jedno, jak k tomu ten příběh dojde. Třeba klidně i kdyby to bylo tou nejdebilnější cestou...a taky že jo. A takových momentů tam bylo víc a přesně tyhle momenty celý ten fantasy svět dost shazovali. I přesto ale hodnotím vyšší známkou, protože mám takové filmy moc rád a klidně se na ně s radostí podívám znovu. (29.10.2014)

Film, který nemá dno. Pokaždé, když jsem si říkala, že hůř už být nemůže, dokázal překvapit. Ovšem, abych mu úplně nekřivdila, dozvěděla jsem tu pár věcí - třeba, že turecká armáda používala teleportační svitky a že když k warriorovi multiclassujete upíra, dostanete kromě žízně a shapeshiftu taky devítilevelová druidská kouzla na ovládání počasí. Hlavní hrdina to žel nevytrhl, neboť je nejen (jako ostatně celý film) makabrózně špatně napsaný, ale též vyhnuslý. (10.05.2017)

Místy jsem si vzpomněl na Fakjů, pane učiteli. Předpokládám, že Shore a oba scenáristé šli do Universalu montovat žárovky, ale pak se shodou náhod dostali až k lidem, kteří měli zrovna na stole plány na Universal Monsters Cinematic Universe. A chopili se šance. Úplně blbě. Že to bude kretenismus nejhlubšího zrna, to bylo jasné z trailerů. Shore ale nedává vůbec nic a za 70 míčů kouzlí nevýpravnou rádoby fantasy, v níž je děje asi jako mýdla za bezďákovým nehtem a která nemít Evanse, spadne do ranku srágor á la Hněv Titánů. Celé je to úděsně nasnímané, scenáristicky generické a tím pádem i únavné a v té neomalenosti směrem k vykrádání obdobných příběhů z jiných médií (Castlevania hadr) nevýslovně otravné. Let the games begin? To už jsem šel do kolen. Hlavně proto, že kravaťákům evidentně před premiérou nedošlo, že na podobně povrchní hovadině zkrátka nelze stavět fungují multifilmovou sérii. (28.03.2015)

Multigeneračně vlhkotvorný Drákula sice totálně kašle na nějaké vykreslování se s atmosférou své doby, a tak tu máme romantický středověk čisťounký jako povlečení v kamenické nemocnici a panovníka, který obětuje svou korunu a národ za život svého syna. Ale to byl samosebou jen povzdech, na věrnou historicitu si dosud nevyprávěný příběh Napichovačův opravdu nehraje. Máme tu jen velmi korektní fantasy poudačku o nesmrtelném monstru s nesmrtelným srdcem, ale funguje to docela slušně, akce je dostatek, triky jsou fajn a patosu je tak akorát. Navíc pokračování s výraznější účastí prvotního upíra v podání Charlese Dance slibuje zajímavou zápletku, nechám se překvapit. (27.11.2014)

Tak jsem se dnes rozhodla, že alespoň jednou vyzkouším víajpí sedačku v Cinestaru. Na fotkách vypadala luxusně a já se těšila, že si udělám pohodlí, zapnu masážní vibrace, nastavím si podnožník a budu popíjet, v kabelce propašovanou, kofolu. Tož nic moc, kožené to je, vrže to, máte vlastní opěrky na ruce a to je asi tak vše. Nicméně u filmu jsem se zprvu obávala, že stopáž 92 minut bude pro epickou fantasy příliš krátká, ale nakonec ta délka celkem šla. Začátek dobrý, téměř okamžitě nasadili patřičný napnelismus přičemž se hned dostavila kýžená cukatůra, takže žádný pozvolný rozjezd. S požitkem jsem sledovala perfektního Lukyho a zároveň se snažila z hlavy vypudit neodbytnou myšlenku na jeho šokující přiznání. Dracula byl v tomto příběhu vyobrazen jako charakterní vládce Transylvánie, jenž se zvedl proti svému tureckému bratru přesto, že byl ve značné menšině a rozhodl se za každou cenu zachránit svou rodinu a lid. Dobré to bylo! Myslím si, že pan Shore zvládnul svou práci výborně, se ctí a rozhodně se těším na pokračování. (21.10.2014)