Červený pás

Ta frustrace ze zruinovaného scénáře se nedá vůbec vyčíslit ... Asi nikdy jsem nezažil, aby součet tolika kvalitních částí dával dohromady tak nízký celkový dojem. Pokud chtěli mafiáni zaopatřit rodinu, nemuseli k tomu nutit neznámého učitele bojových umění k účasti v předkole turnaje, kde hlavní hvězdu stejně představuje jeho švagr, stačilo donutit sestru, aby se s ním rozvedla a nemusela tak komplikovaně předstírat půjčku od lichváře na obchod s hvězdou, jejíž manažer mohl ušetřit jedny kradený hodinky ... (22.02.2009)

Obrovské překvapení...tento film vystihuje lidskou prohnilost a korupčnost mimořádně lehce, s nadhledem a neprvoplánově. Mamet zde prezentuje řadu negativ současného sportu ale i společnosti jako celku - úpadek morálních hodnot, chamtivost, bezohlednost, touhu po penězích. Ale film nekárá ani nepoučuje, reflektuje současný stav věcí a až s určitým hořkým pochopením bere na vědomí, že to tak zřejmě bude i nadále...společnost se jako celek nezmění. Občas se ale objeví lidé, kteří jsou ochotní a schopní se zmiňovaným negativům postavit. A takové lidi tento film oslavuje, jelikož si zaslouží úctu a uznání. Nebo červený pás:-) Bravo. Přiznávám, že mne konec dojal. Nechápu proč tento film neměl větší úspěch:-/ (29.08.2010)

Věřím, že v kůži Mikea v závěrečných deseti vteřinách filmu by chtěl být každý sportovec, který trénuje opravdovým srdcem a mozkem, a ne srdcem zvýhodněným dopinkem a mozkem zalitým vidinou peněz. Jenomže to se dnes nenosí. Kdo dnes dělá sport pro radost, dobré pocity a z lásky k němu, nemá šanci být na světové špici. Tak trochu mi Mike Terry připomněl mě samotného v šestnácti, sedmnácti letech, kdy jsem ještě naivně věřil, že všichni bodybuildeři v časopisech mají své svaly od poctivého tréninku, neříznutého chemickými laboratořemi. Kdepak, prachy svět ovládly. Jsem rád, že vznikl film, který se touto problematikou zabývá, a i když není v každém momentě zcela přesvědčivý, určitě stojí jej shlédnout a pozastavit se nad ním. Chiwetel Ejiofor moc dobře. Vůbec mi nevadilo, že ačkoliv se snímek točí kolem brazilského jiu-jitsu, nenabídl příliš mnoho soubojů, potažmo různých technik. O to tady však vůbec nešlo. 90% (05.09.2008)

Nadpriemerná drámička, ktorá je po viacerých stránkach nedotiahnutá. Ťažko ohodnotiť takýto film, videl som tam dosť kvalitnej filmárčiny, ale aj flákanie. Herec Ejiofor bol veľmi dobrý, dej nenudil, stopáž je akurát, ale stále tu niečo podstatné chýba. Akcie tu bolo naozaj málo, ale to v žiadnom prípade neprekáža, no chýbala mi tu nejaká tá naozaj dramatická scéna alebo náhly obrat deja. Záver je slušný, ale mohli ho natiahnuť aspoň o 5 až 10 minút a povedať niečo viac. 70% (12.04.2009)

Já jsem se komentáři k Červenému pásu moc dlouho vyhýbal, protože jsem prostě netušil, jak ho okomentovat, ohodnotit, jednoduše nic. Nevím to tedy ani nyní, mé pocity z něj jsou zkráka pro mně stále naprosto neuchopitelné a velmi těžko vysvětlitelné, ale já ho prostě nevstřebal. Sice jsem od začátku věděl, že jdu do filmu, který je o boji, ale akce se v něm nedočkám. Celé je to o duchovní síle, o víře v lidskost, o odhodlání pro věc a tak nějak podobně. Ale ať jsem se po celou dobu snažil jak chtěl, pocity jsem z toho neměl pořád vůbec žádné. Červený pás na mě zkrátka nezafungoval ani emocionálně, ani efektně, ani věrným zobrazením lidských charakterů, a to ať už těch prohnilých, tak těch čistých. Nakonec mě tak oslovil svým výkonem, ovšem to zas nebylo žádné překvapení, pouze Chiwetel Ejiofor, kterému jsem zbaštil každý jeho výraz, každé gesto, každý čin. Ale jinak zkrátka nevím. Červený pás tak musím označit za prazvláštní a především originální snímek, který si právem zaslouží mnoho obdivovatelů, na mě ale svým poselstvím zapůsobit nedokázal. (13.11.2011)