Stiahni ma do pekla

No do háje. Byl jsem si naprosto jistý, že budu řvát nadšením. Pohrdavě jsem pročítal ustýskané komentáře, které mluvily o nedostatku napětí nebo laciných lekačkách. Pche. Neznáte pana Raimiho, říkal jsem si. Ďábla... a mistra! A teď jen kajícně přitakávám. Na poměry no-namea by to byl možná kvalitní horor, u Raimiho ale cítím hlavně zklamání, protože tenhle vyčichlý odvar z jeho trademarků je na horor dekády pasován jen kvůli mizerné konkurenci. První hodinu jsem se důkladně nudil, náznaky hutnější zábavy spolehlivě zazdívaly digitální číčovinky, které do oldschoolového hororu může narvat jen naprostý mameluk. Odpustil bych si uchechtnutí nad umělými zuby a pravítkem, kdyby Raimi pořád neničil atmosféru digi vsuvkami (zvlášť krev z nosu a šátek v klimatizaci auta mě brutálně nebavily). To ale není hlavní problém. Stáhni mě do pekla se možná rovná projížďce domem hrůzy, ale její jednotlivé atrakce mi bez krve a ostřejších nápadů á la znásilnění stromem přišly slaboulinké - a nebýt slušné dávky hnusu i sterilní. Zlaté eRkové časy, stýská se mi po nich! Jednotlivé bubáčiny navíc spojují notně zrezlé koleje. Neustálé lekačky (sakra! Vyskočil bych i kdyby do ticha zařval Tinky Winky, tak proč to tam POŘÁD cpát a stavět na nich každou druhou scénu?), řídká atmosféra a místo Bruce Campbella herecky zcela matná Alison Lohman, možná hezoučká, ale dokud se nebude válet na podlaze ve spodním prádle, je to vcelku fuk. Raimi mě chytl až při vymítání. Tam se rozjel naplno, začal se rvát a pozval i kozlíka Šikulu. A scéna na hřbitově byla rovnou nádhernou připomínkou jeho dřívějšího mistrovství. Jenže pozdě Lamiu honit. Parádní dojezd matný předvoj nespasí. A prosil bych nějakou dobrou duši, aby Raimimu už zabavila ty větráky Kdysi to byl stylový trademark, teď, když duje vítr do vlasů/listí v každém druhém záběru, už to pouze otravuje. (25.06.2009)

Raimi se se svým Drag Me to Hell sice částečně vrací do "svých" osmdesátých let, ale nezapomíná používat ani to, co se naučil později v mainstreamových vodách. Myslím tím, že DMtH je přesně na takové hranici, kdy uspokojí hororového fanouška a současně pobaví a mírně postraší i "obyčejného" diváka. Přehnaná líbivost je jednou z opravdu mála věcí, co bych tak za sebe mohl vytknout. Strašidelné scény, humor a lekačky jsou naštěstí v takovém poměru, že se ve výsledku jedná stále spíše o horor než o komedii - podle recenzí jsem čekal vtipu mnohem víc (a byl jsem mile překvapen skutečností). Prostě něco mezi The Evil Dead a Evil Dead II. Perfektně fungují obě polohy, totiž když Raimi chce, abyste byli napjatí (popř. se báli), tak napjatí budete (v momentech, kdy se nebezpečí blíží), a stejně tak se mu podaří vás rozesmát (v momentech, kdy se nebezpečí ukáže v plné své kráse a začne vyvrhovat různorodé tělní tekutiny). 8/10 Horror movie of the year (18.06.2009)

Blonďatá bankéřka na svoje bedra bere úděl celé krizí zmítané západní civilizace a zoufale se ji/sebe snaží ze zadlužení vykoupit. Jenže jak se brzy ukazuje, prokletí je spíše morálního/duchovního charakteru, tedy takové, které zřejmě žádné peníze na světě nezastaví. Je třeba si všimnout, že hrdinka ve snaze bojovat má přesto stále pocit, že další finance situaci vyřeší - nejprve platí drobnými za věštbu, posléze mnohem vyšší sumou za seanci. Respektive, všechno to ve finále sanuje přítel, jakýsi chodící záchranný balíček. Nepomůže ani zbavit se veškerých symbolů konzumu - vytrhnout ze zdi dvdpřehrávač a prodat šperky. A elegantně přehodit průser na jiné? Cha! To by tak hrálo. Knoflík se nás drží pořád. V nespravedlivém gestu odplaty jsou pak zdecimované chudině zacpána ústa niklákem a svědomí tak může klidně spát. Jenže ono nestačí převléct se do nového kabátku (tentokrát bleděmodrého) a tvářit se, že je všechno v pořádku. Trest nemilosrdně dopadne tak jako tak. ____ Jo a jinak je to skvěle natočená, zábavná lekačka. (19.10.2009)

Áááách... pochoutka. Jedna z nejplodnějších návštěv sálu kina za hodně dlouho dobu. Kde začít? Asi u toho nejhlavnějšího. Pro všechny případné diváky (a doufám, že vás bude co nejvíc) - tohohle je Raimiho horor. Vlastně skoro specifický žánrový koktejl - namíchaný samozřejmě především z kvalitního (atmosféra, empatie s hrdinkou) a levného (lekačky, násilí a krev) hororu, s citelnou příchutí černé komedie, výrazným podtónem sebeparodie a lehounkým závanem grotesky. Tyhle polohy se pak ve filmu buďto střídají (v různých frekvencích a intenzitách), nebo fungují najednou a dosahují tak velice specifického účinku, kdy se smějete a zároveň se děsíte toho, co přijde za chvíli. Nepochopení tohoto režijního záměru může snadno vést k velice tragickým koncům, jak se tomu stalo třeba v případě mé kamarádky, která se na film na mé doporučení vydala a po půl hodině z kina odešla, mumlající něco o zubní protéze a kravině. Úžasně hladkému a účinému dojmu, kterým snímek působí napomáhá velkou měrou výkon skvělé (a krásné) Alison Lohman, jakožto i moc šikovný casting zbytku ansámblu, v čele s ohromně působivou babicí, Lornou Raver. Třešničkou na dortu pro některé pak může být rozprava o snímku jako o moralitě, do které s přáteli či partnerem zabřednete na cestě z kina do hospody... Jeden z těch filmů, na které vzpomínáte. 90% (23.06.2009)

PROSÍM, věnujte mi malou pozornost… chtěla bych uspořádat malou sbírku na novou zubní protézu pro Sylvii Ganushovou, očividně na ni neměla a já bych ji chtěla tímto zbavit nepříjemného komplexu, který ji tížil… když už nemůže mít dokonalý pohled, zajistíme ji alespoň zářivý úsměv… co dodat k tomu filmu? SPOILER!! Náznak hororu u mě skončil ve chvíli, kdy babice narazila svou hlavou o palubku, vylítla ji již zmiňovaná protéza a s prázdnou hubou „obtěžovala“ obličej řidičky! Nechutná stránka filmu (viz. pohřeb) mi pohled nevylepšil a po obětování svého vlastního mazlíčka mi ta blonďatá nána!! nedala na výběr, než doufat, že ji do pekla stáhnou :-) to jsem ale netušila, že to nebude poslední zvířecí herec.. na scénu se dostal i kozel, který mi s duchem v těle nevím proč připomínal reklamu na nejmenované pivo, ale v té je o něco krásnější :-) co následovalo už můj zrak ale nevydýchal.. s krásné a hubené slečny se stal sůůprhíírou a během chvíle vykopala jámu, do které by se vešel celý fotbalový tým.. a proč.. no na nic… přišel HAPPY end a i když jsem myslela, že název filmu je opět jen reklamní trik, ono ne.. stáhli ji do pekla.. johou.. a já vím, že nechci dělat v bance :-) (20.11.2009)