Sedem životov

Posledných cca 30 minút filmu stálo za to. To, čo však bolo predtým, mohlo byť zaujímavé, nebyť zdĺhavých a nudných scén, ktoré len zbytočne naťahovali minutáž. Prepracovaný bola akurát jeden jediný vzťah, pričom by nebolo na škodu trochu sa pohrať napríklad aj s Ezrovým osudom, či pridať tam ešte niekoho viac na rozpracovanie. Hudba pomalá, zapadajúca do pochmúrnej a smutnej atmosféry filmu. (11.08.2009)

Kdybych si nepřečetl obsah filmu vůbec bych netušil co se to v první polovině děje s Willem Smithem. Vědění o co jde mi tedy dodávalo trošku větší jistotu ale i přesto jsem se držel v neustálé pozornosti aby mi ani kousek skládačky neutekl. Sedm životů je bezesporu zajímavý film a Will ukazuje proč je momentálně tolik vyhledávaným hercem. Divák samozřejmě tuší jak film nakonec dopadne. Hlavní hrdina dokázal chytit za srdce svým nevyhnutelným osudem, který si sám pečlivě naplánoval aby odčinil svou chybu. Krásné! (05.10.2009)

Výběrčí daní Ben Thomas (ve skutečnosti se tak nejmenuje a za úředníka se pouze vydává) způsobil před časem strašlivou automobilovou nehodu, tak strašlivou, až při ní přišlo o život sedm lidí. Od té doby se kaje a stává se strůjcem štěstí sedmi vybraných cizích lidí, kterým osud nepřál. K tomu, aby pomohl změnit jejich pohnutý osud, mu stačí maličkost - musí mít absolutní jistotu, že se jedná o hodné a slušné lidi. Režisér Gabriele Muccino podnikl velký (vyděračský) útok na divákovy city a smysly, podstatně méně řešil kvocient pravděpodobnosti příběhu. Byl naprosto spokojený, když Will Smith svůj part zahrál jako Denzel Washington, i když byl u toho mírně nesympatický. Neřešilo se, jaký byl Ben v minulosti, jestli to byl takový dobráček, nebo to byl egoistický zmrd, který chce jen ulevit svému svědomí. Nehoda je prezentována z flashbacků, je technicky vyšperkovaná. Za technická kritéria filmu se film dostal vysoko. Relativně vysoko hodnotím i příběh, jež má dávku neotřelosti, když chce, má diváka tam, kde potřebuje mít, podmanivá kamera, hudební podklad, to celé dokreslují. Když je to tak pěkně a působivě natočeno, dají se odpustit i občasně zdlouhavé pasáže, které se s klidem daly vypustit, aby film taky nabral nějaké tempo. Takových dvacet minut nadbytečných kokotin dolů a nebylo co řešit. Muccino je rozhodně zajímavým typem režiséra, co v dramatech umí náležitě plavat, i když příště by mohl plavat k břehům o půl hodiny rychleji. Ve filmu svůj důležitý part hraje také jedovatá medúza, kterou hlavní postava chová v akváriu a která může být i netrpělivá, když na to přijde. Ještě než se Will Smith odporoučel z první herecké ligy, zanechal po sobě tenhle (za)jímavý film, který si nepouštějte, není-li vám dobře na duši. Já jdu vypracovat seznam věcí, které potřebuji, aby mně Ben Thomas zařídil. Doufám, že neprokoukne, že nejsem hodný. Jsem nevděčný parchant. 80% (03.12.2015)

Nápaditě vykonstruované a velmi pohledně natočené drama, které téměř do poslední chvíle skrývá své rozuzlení, a tak vás i přes svůj skromnější děj dokáže udržet u obrazovky v příjemných pocitech zvědavosti a očekávání. Závěrečná pointa pak uspokojivě slepuje mozaiku Benových činů dohromady, aniž by zanechávala nepříjemné otázníky, jenže ten útok na emoce je prostě moc. V podstatě si nedokážu vybavit více emocionálně vyděračský film, tento podlý útok na oční sliznice mi trošku kazí celkový zážitek... 6/10 (29.08.2013)

Krystalický kýč, který bloumá od morbidity k imbecilitě. Půdorysem připomíná otravnou německou telenovelu v lepším aranžmá s áčkovými herci, na rozdíl od ní má velmi slušný potenciál svého cílového diváka naštvat. Protože když po půlhodině odhadnete kompletní pointu se všemi náležitosti, zbytek filmu se vztekáte, že TOHLE přece nemohou myslet vážně- a pak přesně to na konci udělají, připadáte si, že z vás někdo dělá osla. Od Gabriela Muccina, jenž natočil civilní vícerozměrnou sociální dramedy Pursuit of Happyness, jsem podobnou nadílku vskutku nečekala. A Vilík má jednu dost podstatnou mezeru- umí být smutný, veselý, zábavný, sklíčený, naštvaný, ale komplikovanější emoci jako je zamilovanost zatím jeho herecké mimikry vyčarovat nedokážou. (02.02.2009)