Hoffa

Jimmy Hoffa uskutečnil nemožné. Dokázal americké přesvědčení o soběstačnosti a svobodě přešaltovat na touhu soběstačně ustavit odbory, svobodně si vybojovat, na co je přinejmenším morální nárok..... to vše v době těsně pokrizové, následně i v postválečných časech honů na levicové předáky. Buďme upřímní - odborářská činnost je i v rámci jednoho podniku taková politika v malém. Na celonárodní úrovni musí nevyhnutelně dojít ku střetu idealismu s realitou možného. Zdůraznění tohoto aspektu, v čemž by mohl kdejaký třešničkář vidět snahu o očernění buditelských snah, je dle mého názoru největším přínosem filmu. Nelze se totiž ráchat v žumpě, aby si jeden zároveň nezapatlal pařátky od hoven. A zatímco naivkové, vidící svět pouze černobíle, Hoffu odsuzují za kooperaci s mafií, já se dotazuji takto: a co měl asi tak dělat, volové?? Vysrat se na své sliby, nechat ty, kteří mu svěřili osud, důvěru i prostředky, nejen seřezané, ale i chcípající hlady? Zodpovědnost je kurva.... Film samotný je vynikající, herecké výkony hlavních protagonistů zcela očekávatelně bezchybné, vyfabulovaný konec relativně nezávadný. (15.08.2013)

Vynikající film. Nejvíce mě zajímalo, jak vypadá (skutečná) stávka a co je podstata (skutečných) odborů. Tedy nikoli těch našich karikatur, jejichž představitelé chodí s politiky po statisícové demonstraci na pivo nebo na golf. Pochopila jsem mnohé z nedávné historie USA i to, kdo ve skutečnosti byl slavný R. Kennedy. J. Hoffa mi byl velmi sympatický, jeho kroky se mi zdály pochopitelné a logické a J. Nicholson ho ztvárnil skvěle. Stejně tak jeho partner D. DeVitto v roli oddaného pomocníka. (04.11.2014)

Hodnocení u životopisných filmů do značné míry ovlivňuje, jaký máme k titulní postavě vztah. Jimmy R. Hoffa byl uznávanou celebritou a v podstatě jedním z tvůrců společenského klimatui ve Spojených státech, zatímco v Evropě zůstává více méně neznámý. Je to fascinující osobnost, člověk, který se z absolutního nýmanda dokázal sám vypracovat na vůdce druhé nejmocnější odborové centrály v zemi, který manipuloval s politickou scénou, hospodářskými kruhy i s médii. A který také stál u procesu prorůstání odborových centrál s organizovaným zločinem. To poslední, co bych o filmu napsal, je, že je nudný, ve skutečnosti Dany DeVito tím, že se nedržel striktně známých životopisných dat, natočil snímek, který se podobá klasickým mafiánským ságám typu Kmotr. Filmu hodně pomáhá Jack Nicholson v hlavní roli. Dává své postavě maximální charisma, tyhle egocentrické afektované týpky s velkou dávkou inteligence zkrátka umí a tady vyšel svému dlouholetému příteli na režijním postu maximálně vstříc. Scény, kde se oba velcí herci ocitají tváří v tvář, jsou pro filmového fanouška lahůdkou. Pětihvězdičkové hodnocení uteklo v mém případě Hoffovi jen o chloupek. Celkový dojem: 85 %. (11.10.2010)

Další politické drama, ale tentokrát z režie Danny DeVita. Absence režie Olivera Stona ani tak nevadí, podle mě měl snímek velmi podobné vlastnosti jako jiné politické drama "Nixon" i zhruba stejného kvalitního herce.V Nixonovi to byl Anthony Hopkins a zde to byl Jack Nicholson. Oba velmi charizmatičtí herci. Jack se do role vžil a měl zde takový sestřih, že byl k nepoznání. Roli jsem mu věřil a konec byl sice smutný, ale prostě domyšlený. Děj bohužel místy nudný a něco mu chybělo... (09.10.2011)

Toť zvláštní film. Střízlivou - až divadelní - formou natočený životopis pro našince nepříliš známé postavy amerických politických dějin, mafiánského odborářského vůdce, kontroverzní osobnosti s prapodivným koncem... Čtyři a půl zaokrouhleno tentokrát nahoru. Kde se to jen v tom malém chlapíkovi bere... - - - P.S. Jen tak mimochodem - přemýšlejme o těch našich vůdcích pracujících - bez legrace... (13.10.2005)