Komu zvonia do hrobu

Reziser Sam Wood /Her Gilded cage 1922, Kralovna kelly 1929/ natocil sympaticky, velmi dobry film, ktory je dejovo zasadeny do cias spanielskej obcianskej vojny v 30. rokoch minukleho storocia. Pribeh je tuna nielen mylostny medzi nim a nou /sak laska a sex musi byt len hetero, mimoheteracke sexy treba strielat/, ale aj treba tuna vyhodit isty most do vzduchu. A na tomto sa moze rozbehnut velmi dobry film. Pre niekoho moze byt problem, v tom, ze prvu hodinu sa dohromady nic nedeje, no ale ja som od prirodzenia tolerantny, a tak som si uzival dialogy medzi vybornym Gary Cooperom /High Noon, Mr. Deeds goes to town/ a skvelou Ingrid Bergman /Casablanca, Plynove lampy/. Potom ale v druhej polke sa film konecne rozbehne, zacnu sa prestrelky a dojde aj na samotny vybuch. Sam Wood na reziserskej stolicke odviedol bravurnu pracu, filmovy diviak chtivy hereckych vykonov si tiez pride na svoje. Jo a viem aj o tom, ze to je sfilmovane dielo od spisovatela menom Ernest Hemingway. 85 % (04.06.2016)

Vzhledem k tomu, že španělská občanská válka nebyla bojem za demokracii, nýbrž zápasem dvou zrůdných ideologií-vojensko fašistické podporované Německem a bolševické podpírané sovětským Ruskem a zblblými západními levicovými intelektuály, nejsou podstatné výtky, že film se zabývá spíše westernově pojatou romancí než politikou-naopak to vidím jako přednost. A pokud je pravda, že tvůrci díky včasnému ostříhání Ingrid Bergmanové nevědomky zabránili přetočení jejích scén v Casablance, protože producenti chtěli nahradit ústřední song (As Time Goes By) jinou písní, pak uvažuju i o páté hvězdičce. (05.02.2007)

Když čtu knihu, je to jako bych sama prožila příběh. Když vidím film natočený podle knihy, kterou jsem četla, je to jako by mi někdo převyprávěl příběh, který jsem sama prožila. Komu zvoní hrana je pro mě osudovou knihou, kterou jsem hodně dlouho vstřebávala. Filmová zkratka v kulisách se zadní projekcí není úplně to pravé ořechové, i když jde o dobře natočený film se skvělými herci. Paradoxně se z toho stává především jakési staré fotoalbum s fotkami oblíbených hervců, když byli ještě mladí. Zub času si vybral svou daň. Ve své době právem oceňovaný kousek, dnešní filmová řeč je jiná, diváci jsou jiní, jen málokdo ocení filmovou archiválii. (26.08.2017)

Snad si jednou na stará kolena přečtu i tohohle Hemingwaye, Farewell to Arms je úžasný román. Nicméně filmové zpracování Ernestova příběhu ze španělské občanské války mě příliš nezaujalo. Nemám rád komolení angličtiny, to už rovnou mohli mluvit španělsky a bylo by to snad lepší. Ingrid to mnohem víc sluší s dlouhými vlasy, ale objektivně vzato i tento koncentrákový sestřih u ní znamená šmrnc. Za 170 minut by se ale dalo očekávat víc akce, konec je (byť zřejmě podle románu) hodně pitomě hysterický. Oficiální text distributora rovná se jeden velký spoiler.. Tentokrát v kontextu doby podprůměr. (19.03.2009)

Vo svojej dobe jeden z top filmov, ktorý posolstvom má čo povedať i dnes. Hemingway svoju ľudskosť a myšlienku slobody pretavil do diela, ktoré sa podarilo natočiť veľmi dobrým spôsobom. Nie každého musí vojnový motív niekde v Španielsku, navyše keď je podporený tak výraznou stopážou spôsobenou nespočetnými dialógmi. Tie však dej celkom posúvajú, hoci celý príbeh sa odohráva len počas troch dní. Výborné hudobné pozadie zdobia skvelými hereckými výkonmi naozaj všetci, od Garyho Coopera a Ingrid Bergman až po posledného cigána, ktorých sa tu objaví dostatočne. Hlavne chémia medzi dvomi hlavnými protagonistami fungovala presvedčivo a nefalšovane. (26.08.2017)