Jako hvězdy na Zemi

Já osobně bych tam pár věcí změnil či upravil. Například to, že se až moc tlačí na slzy i tam, kde to není třeba. Je v podstatě jasné, že k nim ten příběh směřuje a tak není nutné to ždímat několikrát. A zároveň bych to díky tomu i zkrátil, protože skoro tři hodiny je hodně dlouhá stopáž a třeba první tanec učitele šel určitě zkrátit (ale rozumím, že se během něho představuje hlavní hvězda filmu). S Bollywoodem nemám moc diváckých zkušeností (i proto budu ohleduplnější v hodnocení) a chápu, že oni to tak dělají. Úplně mi to nevadí, ale nějak tu jejich potřebu necítím. (19.10.2018)

Citové vydieranie na indický spôsob je pre mňa pochúťkou a aj akousi záľubou. Pri takýchto filmoch sa vždy vraciam k akejsi prapodstate seba samého, kde ma dokázalo rozosmiať a rozplakať takmer hocičo. Vnímať tento film ako posolstvo je tým pádom pre mňa najväčším obohatením. Aamir Khan je pán herec a v tomto svojom réžijnom počine dokazuje, že dokáže byť ľudský a skutočný. Film si nájde cestu k tým, čo mali ako deti problémy a každého človeka čo nejde zo zaužívaným prúdom. Je to indická rozprávka s posolstvami vystrihnutými ako od uja Disneyho akurát, že ich funkčnosť je podmienená vašou tolerantnosťou. Výborná postava chlapca, ktorého úsmevy a smútok som žral aj s navijákom a hudba znova raz hraničiaca s dokonalosťou. Už zase vidím ako budem kráčať ulicami Bratislavy a pohmkávať si úryvky, len aby sa na mňa ľudia znova mohli pozerať ako na úplného debila. Viacej takýchto filmov si ale želať nebudem, pretože by sa vytratila krása tých, čo už existujú. (13.05.2014)

Velmi emotivní snímek s hravou obrazovou stránkou, která ilustruje zvláštní úhel pohledu, kterým se na svět dívá dyslektický hrdina. Tvůrci měli mimořádné štěstí, protože obsazením Darsheela Safaryho do hlavní dětské role získali filmu hvězdu. Ten kluk zahrál jakoby to žil, ať už drobné lumpárny, zahleděnost do vlastního světa i hlubokou depresi ve svazujícím prostředí školního drilu. Skutečně vypadal, že nemá nejmenší naději a při náznacích sebevraždy působil tak opravdově zlomeně, až z toho šel strach. ____ Námět je prostinký: dítě s problémy nikdo nechápe, až se objeví vstřícný učitel, který mu pomůže. Proto snímek vsází hlavně na emoce, jsou zde časté podkresové scény, které ale narozdíl od většiny ostatních filmů, tady mají smysl, protože pomáhají v divákovi vyvolat zvláštní duševní svět hlavního hrdiny. Přiblížují pocity dyslektického dítěte, které se zmítá v emocích, zatímco jeho jen na úspěch zaměřené okolí si je vykládá zcela jinak. On je vlastně zajatec v cizí zemi, protože nedokáže mluvit jazykem většiny. ____ Můj první indický film, u kterého jsem se rozbrečela. (25.09.2016)

První půlka byla super a už jsem se těšil na pořádný melodrama a taky až vstoupí do hry Aamir Khan, kterého jsem si tak oblíbil v 3 Idiots. Bohužel s jeho nástupem jde film kvalitou pořádně dolů. Začne hrozně zbytečně tlačit na pilu a to ne v nějakých dojemných scénách, ale v motivech příběhu. Nestačí, že hlavní učitel má empatii, je volnomyšlenkář a má otevřenou mysl - musí také pracovat (a dojímat se) v ústavu pro duševně choré, musí být taky dyslektik a musí kárat otce hlavního hrdiny, že mu projevuje málo lásky... Achjo, místy to pak připomínalo ty nejhorší americké televizní filmy pro správného křesťana. Druhou půlka je prostě jako z nějakého jiného, horšího filmu. Dohromady mi to však dává lehce nadprůměrný film. (7/10) (19.07.2012)

To desetileté dítě to snad ani nemohlo takhle mistrovsky zahrát, to ho snad museli do těch emocí opravdu dostat, neuvěřitelné. Připomnělo mi to dost silně klučíka z našeho okolí, kterému diagnostikovali moderní nemoc (made in America) ADHD a teď ho cpou léky na schizofrenii, na kterých je napsáno, že jsou vhodné až od 18 let, ale teď už po nich tolik "NEVOTRAVUJE"....všichni jsou spokojení. (27.08.2013)