Šišanje

Je to někde mezi typicky předrsnělým srbským filmem pro západní publikum a oprávněnou společenskou kritikou, která si na rozdíl od jiných takových snímků všímá zcela konkrétních a aktuálních problémů. Vzhledem k tomu, že scénář stojí na poměrně vratkém klišé a hraje tam čím dál tím usedlejší Nikola a hollywoodská star Bojana, není to zas tak autentické, jak by mohlo. Násilí je ale natočeno docela slušně a je tu řada "vtípků", které podle mě docela dobře vystihují mentalitu srbských nacionalistických výrostků ("piši ćirilicom, dizelaši pišu latinicom"). Digitální kamera tomu moc nepřidává, ale nevadila mi (až na ty zoomy). (06.03.2011)

Poloamaterský počin má snahu naznačit problémy Srbska. Ty jsou mimořádně složité, což způsobuje schizofrenii politiků a plundruje poválečnou generaci. Dochází tam k občasným zjednodušením, přičemž se odbočí od hlavní linie a začne se řešit něco jiného. Na konci se to splácne dohromady...kupodivu to není vůbec zlé. 60%. (24.12.2011)

Srbští ,,Hranaři" z prostředí fotbalových hooligans/skinheads. Tak jako v případě Hranařů dosti ožehavé a naléhavé téma zpracované velmi tendenčním způsobem. Nevím, proč si tvůrci myslí, že použití nesmyslně roztřesené a rozostřené kamery, zběsilé zoomování a šílené švenky, kvazimoderní ruchy jsou nositeli kvality a udělají dobrý film, ve výsledku všechny tyhle špatně okopírované výrazové prostředky z trendy amerických krimi seriálů působí hodně rušivě. V případě Hranařů i Šišanje je opravdu škoda takhle promrhaných šancí, obě témata, totiž korupce i pravicového extremismu, je nanejvýše potřebné otevírat a nějak je, a to nejen umělecky, reflektovat. A i když mám z filmu nanejvýše rozporuplný pocit, vágní autentičnost i přemíra klišé z filmu doslova trčí, Stevan Filipovic naštěstí není až takový filmový amatér (a nebojme se napsat diletant) jako náš Tomáš Magnusek, takže se z jeho filmu nevyloupli Bastardi, i když by se to mohlo skrze tématickou spřízněnost zprvu zdát. Na druhou stranu, k zahraničním etalonům a legendám žánru (Kult hákového kříže, Romper Stomper, Svatý boj...) se levně filmoví skinheads po srbsku nepřibližují ani zdaleka... (07.04.2013)

Když vidíte, jak skupinka vymaštěných hololebkounů umravňuje cikánskou mafii, co řeže nepřizpůsobivým čutálistům končetiny, je docela obtížné, udržet ruku od holícího strojku. Navíc pokud spolužáku Landovi zmáknete sem tam nějakou tu písemku, náramně si vás oblíbí, seznámí vás s kamarády a jejich "ideály" a začne z vás formovat srbského Hitlera. Nezaujatý, středo pravicový divák pak musí řešit dilema, má li začít chodit na solárko nebo si pořídit elektrikářské tetování, aby se měl s kým ztotožnit. Je smutné vidět, že na čerta platí pouze ďábel a mlčící, připosraná většina se asi nikdy nebude schopna sjednotit a deratizovat to svinstvo v celém spektru. A proč taky! Můžeme přece v pohodlí svých maloměstských obýváků buď hřímat nad tím hnusným rasizmem, zkurvenými skinheady, co neznají meze a pohoršovat se nad fritováním Natálek nebo se vztekat nad tím, že nás Natálčin tatínek zbavil přes noc přebytečných barevných kovů např. zahradního nábytku, plynových trubek a přívodních kabelů pod napětím, jako bonus nám sežral psa a trochu nás ojel nožem, protože jsme se bránili neadekvátním výrazivem. Pohoda! Ještěže alespoň můžeme sem tam na fotbal a dát si tam pořádně do držky!! (26.08.2011)

Konečne niekto sfilmoval to, čo sa deje v dnešnej dobe. Sfanatizujú sa ľudia, čím sa stávajú figúrkami na pomyselnej šachovnici moci a nástrojom k činom a veciam ktoré sú predmetom záujmu. P.S.: ( dnes roku 2014, by si snímok mali pozrieť mnohí na Ukrajine a zamyslieť sa, či tiež neboli takto sfanatizovaný a využitý. Možno by im Šišanje pomohol otvoriť oči. Možno teraz niekto bude namietať, že prečo sem ťahám politiku, ale dnešný svet je vlastne jedna veľká politika...politika moci, ktorú mnohokrát ani nevidíme a niekedy ani vidieť nechceme, ale niektoré veci sa dejú z úplne iných dôvodov ako je nám prezentované tudíž, mediálne predkladané.). (21.05.2014)