Hore

Chtě, nechtě mám neodbytný pocit, že nám kluci a holky od Pixaru začínají stárnout. Což o to, očekávání s každým dalším hitem bobtnají a publikum se rozšiřuje a rozšiřuje. Ale už tomu chybí ta dětská rozvernost, skoro bych chtěl říct až zlomyslná anarchie. Auta byla první vlaštovkou. Vzhůru do oblak se jim až povážlivě přiblížila. Chtělo by to nějakého pixarovského pohrobka. A to rychle. Ale jinak platí stále to samé: jímavé, vtipné, originální a pro všechny generace. (06.02.2010)

Ze začátku jsem nevěřil svým očím, grafika ( paráda ), příběh ( z počátku senzační )... Děj se vyvíjel v obrovském napětí, ale od půle filmu, kdy přistáli na útesu dostává příběh velkou facku ( pro mne ). Vadilo mne chování ptáka a nejhorší co tu snad mohlo být byli psy. Kdyby tyhle dvě ´´maličkosti´´ zde nebyly dal bych určitě 5 hvězd. Teď musím jít bohužel o jednu dolu. Film se mi líbil a určitě potěší. Stařík a jeho dávné sny, které chtěly prožít s manželkou. ( Hodnocení: 8/10 ) (12.12.2009)

Na VZHŮRU DO OBLAK jsem si potvrdil, že by pixarovské filmy mohly obstát i před 70 lety v dobách klasického Hollywoodu, kde byl nejdůležitější příběh, postavy a především vyprávění (samozřejmě by se nejednalo o animované, nýbrž hrané snímky). Jedná se totiž o jeden z nejlepších filmů o dětství - stavu dětství, jaké to je být dítětem - od ČERVENÉHO BALÓNKU a o jeden z nejlepších filmů o stáří, osamělosti a smrti od PODIVUHODNÉHO PŘÍBĚHU BENJAMINA BUTTONA. Přestože předchozí může znít jako protimluv, ony dva pohledy - dětský a dospělácký/stařecký - se střetávají, přičemž na rozdíl od ostatních pixarovek jde především o trojrozměrné (nejenom animací a užitím 3D, ale i tím, jak jsou napsané) postavy, které popohání vyprávění o starých časech, které jsou pryč, a dětských idolech, které se při zpětném pohledu vyjeví jako špatný vzor a přichází ztráta iluzí, dopředu. Opětovně je zde zakódována "vzkazka" o vztahu mezi Disneym a Pixarem a nově také o staronové technologii 3D, která může být dobrým sluhou, ale zlým pánem (moc 3D efektů ve filmu není, protože nenabízí primárně atrakce, ale jakákoliv akce má narativní funkci). Není to nejdospělejší pixarovka, ale ani jejich jubilejní počin neomrzel, přestože staví na osvědčeném schématu, a milovníky dobrodružství a starých časů nezklame, protože takhle točil před lety Frank Capra či Merian C.Cooper a Ernest B.Schoedsack, na jejichž mistrovské kousky se upomíná. 9/10 (20.08.2009)

Nemůžu a ani nechci jinak než pěti. *** Klíčová jinotajná slova: Odpoutání a úlet. *** Poetika úniku ze sociálně zdrcující reality západní společnosti, kde děti bez ponětí formálně drmolí naučené textíky a plní úkoly beze smyslu, kde zaměstnanci developerů bez ponětí odbývají cizí neštěstí naučenými formálními frázemi a plní úkoly beze smyslu, kde dobrodruzi a vynálezci jsou závistivě vyobcováni, až nakonec v ústraní zparanoidní a zahořknou, kde život a odvážné sny laskavých lidí protečou mezi prsty, než se kdo naděje, kde člověk nakonec nemůže ani sám v klidu dožít, ale je ze svého místa odklizen, aby nepřekážel nelidským záměrům mocných a bohatých - poetika úniku z toho všeho pomocí domu zavěšeného na balonky je sama o sobě emočně silná a nadmíru uspokojivá. *** Propojená linka sociálně-kritická, milostně romantická i nostalgická, téma partnerství, nerodičovství, stáří, životního ne/naplnění, smíření se s minulostí a osvobozeného příklonu k živé přítomnosti, jakkoli tí-živé - a to vše je tu navíc protkané jemnou, ale vrstevnatou sociální karikaturní kritikou, neotřelým a skutečně vtipným hravým humorem a životní zkušenost reflektujícím citem pro detail, v němž celé to kouzlo záleží. *** Nevím, proč si od toho přát ještě něco víc. *** Jo a PS: Věděli jste, že špaček obecný je doopravdy fantasticky pestrobarevný pták? *** S kluky ve Zde. 2. 7. 2024. *~ (02.07.2024)

V případě nejnovějšího animovaného velkofilmu od Pixaru jsem se stal obětí vlastních očekávání a především nadšení recenzentů denního tisku, protože např. z Mirky Spáčilové nadšení z Up nekapalo, ale tryskalo jak z vodotrysku a bylo evidentní, že tenhle snímek je pro ni filmovou událostí roku č. 1. Tak vysoké procentuální hodnocení dává opravdu zcela výjimečně. Podobně tomu bylo i v dalších čtyřech případech, a tak jsem se do multiplexu vypravil s tím, že si musím pečlivě sednout, abych se pod přívalem dojmů neskácel na zem. V průběhu sledování a bezprostředně po odchodu z kina bych dal snad dvě hvězdičky, ale objektivní hodnota Vzhůru do oblak je samozřejmě výrazně vyšší. Pixar jak animaci, tak scénář klasické rodinné podívané pro všechny generace zvládá výborně, jenže pro mě je tu několik "ale". Za prvé, na můj vkus příběh až příliš spoléhá na sentiment a nostalgii, za druhé se až příliš pohybuje v duchu politické korektnosti a očekávání limitovaných rodinným snímkem, zatímco já bych chtěl, aby ten děda, kterému do jeho rozjímání a plnění si snů z mládí vstoupí otravný kluk, byl na toho spratka opravdu tvrdej, a v duchu klasických výstupů Waltera Matthaua mu to dal opravdu "sežrat". Bohužel Vladimír Brabec ho dabuje na můj vkus až moc měkce. Chybělo mi i víc gagů a samotná zápletka po příletu do Venezuely mě nechytla. Je to přitom s podivem, protože tvůrci se snaží o podívanou inspirovanou Ztraceným světem Arthura Conana Doyla nebo klasickými verneovkami typu Pět neděl v balónu, na kterých jsem jako kluk vyrůstal. Snad nejvíc bodoval sám nápad létajícího domu neseného balónky, ale ten pochopitelně nebyl žádným překvapením. Příjemným prvkem byl hlas Pavla Lišky, který nadaboval psího pomocníka hlavního hrdiny. Celkový dojem: 60 %. Vzhůru do oblak v mých očích sklidilo porážku nejen od Ratatouilla, ale i od kovového robota Wall-E. (30.08.2009)